Zaniklá hornická krajina Jáchymovska v sudetském pohraničí
Charakteristika krajinného rázu | Hornická krajina Jáchymovska
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
Jáchymovsko se rozkládá v členité horské krajině Krušných hor při hranicích s Německem. Území bylo s výjimkou nejvyšších horských poloh osídlené v době středověké zemědělské kolonizace ve 13. století. Po první vlně zemědělské kolonizace následovala hornická kolonizace v 15. a 16. století, která sledovala využití bohatých ložisek cínovce a dosáhla až do nejvyšších poloh ve výškách kolem 1000 m nad mořem (Abertamy, Ryžovna, Hřebečná, Myslivny). Podobně jako Jáchymov také Abertamy a Hřebečná vznikly jako hornické osady v 16. století na ložiskách stříbra a cínu. Důl Mauritius nad Hřebečnou byl nejslavnějším cínovým dolem Krušných hor, cínová ruda se v něm těžila po 400 let v letech 1545-1944. Jáchymov zaznamenal ohromný rozmach v 16. století v souvislosti s těžbou bohatých ložisek stříbra. V roce 1535 byl s 18 000 obyvateli druhým nejlidnatějším městem Čech po Praze.
Těžba stříbra, později již méně významná, trvala do 19. století, kdy se k němu přidala těžba uranu, radia a bismutu. Těžba uranové rudy probíhala v Jáchymově a jeho okolí hlavně v letech 1939-1962, kdy na jaderné projekty nacistů navázal komunistický režim. Vytěžená uranová ruda se odvážela do Sovětského svazu. Jáchymovsko se tehdy stalo téměř uzavřenou strategickou oblastí. Za druhé světové války zřídila nacistická správa při uranových dolech v prostoru Jáchymova pracovní zajatecké tábory, v nichž byli drženi francouzští a sovětští váleční zajatci. V letech 1945-1950 v nich naopak pobývali němečtí váleční zajatci. Od roku 1950 byly přeměněny na tábory nucené práce, v nichž byli drženi vězni (zejména političtí) jako nesvobodná levná pracovní síla.
Po odsunu německého obyvatelstva, které zde od počátků osídlení až do roku 1945 zcela převládalo, nebyla horská krajina nad Jáchymovem pro malý zájem a drsné podmínky dostatečně dosídlena a menší obce (Ryžovna, Myslivny, Arnoldov) zcela zanikly. Jejich domy včetně kostela, kaple či hřbitova byly srovnány se zemí. Skončilo také horské zemědělství, které se tu provozovalo až do výšky 1000 m nad mořem. Větší sídla jako Abertamy nebo Hřebečná sice zůstaly stát, ale zažívaly urbanistický i populační úpadek. Dodnes je v nich řada opuštěných chátrajících domů. Další odliv obyvatel nastal po ukončení těžby uranu.
V následujícím období, které trvá až do současnosti, se zvýšilo sportovní a rekreační využívání horské krajiny nad Jáchymovem, byly vybudovány lyžařské sjezdovky, vleky a lanovky, horské hotely a penziony. Krajina a zejména vzhled sídel jsou však stále poznamenané úbytkem obyvatel po druhé světové válce, útlumem hospodářského využívání a nesou rysy periferní polohy v sudetském pohraničí.