Objekty pro zemědělskou výrobu
Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák
Cíle
Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).
Data
Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.
Metody
Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.
Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)
Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito
Výsledky
Lokalita |
Místo |
Číslo fotografie |
Stav / způsob využití |
Současnost |
Minulost |
Popis |
Bernartice |
1, 2 |
A/A |
nově vzniklý soukromý zemědělský areál (přestavba části JZD) |
část areálu JZD |
||
Horka II |
Horka II centrum |
3, 4 |
A/B |
obecní úřad obce Horka II |
zemědělský areál správní budova |
zámek a přilehlé hospodářské budovy |
Horka II |
Horka II u řeky |
5 |
C/C |
agrobrownfield |
bývalý kravín |
|
Čejetice |
6, 7 |
B/A–B |
smíšené hospodářství |
bývalý kravín |
soukromý zemědělec a sklad dříví |
|
Horka II |
Horka II západ |
8 |
B/B |
truhlářství Antonín Jelínek |
bývalý sklad JZD |
|
Horka II |
Horka II u řeky |
9, 10 |
A/B |
kemp Horka |
bývalý mlýn |
dlouhodobě využíván k pohostinství a rekreaci (kemp, půjčovna lodí, chatky) |
Zemědělský půdní fond
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.
Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.
Cíle
Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.
Data a metody
Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.
Výsledky
Území bylo až do druhé světové války výrazně periferní s vysokým podílem zemědělského půdního fondu, který byl částečně využíván k samozásobení. Vrcholu zornění bylo v území dosaženo v konci 19. století, kdy některé SÚJ měly podíl orné půdy i nad 70 % výměry zemědělského půdního fondu. V současnosti jen asi 13 SÚJ v oblasti má podíl orné půdy nad 58 %. Trvalé travní porosty po roce 1896 dlouhodobě narůstaly, dnes v některých SÚJ dosahují až 30% podílu z celkové výměry zemědělského půdního fondu. Zajímavý je dlouhodobě slabý pokles rozlohy lesních ploch. Celkově lze konstatovat, že došlo k poklesu intenzity zemědělského a lesnického hospodaření v blízkosti vodní nádrže a k restrukturalizaci zemědělské výroby především v I. pásmu ochrany vodního zdroje.
Podíl orné půdy na výměře |
Podíl trvalých travních porostů |
Podíl lesních ploch na celkové |
Literatura
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.
Zemědělské využití krajiny
Přírodní podmínky pro zemědělství
Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák
Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy (průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2) |
Cíle
Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).
Data a metody
Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní).
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech) Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů) |
Úrodnost zemědělské půdy |
Výsledky
Přírodní podmínky oblasti kolem Želivky charakterizují nadmořské výšky mezi 350–450 m a poměrně zvlněný terén se zahloubenými kaňony Sázavy a Vltavy. Produkční schopnost v území se pohybuje do hodnoty 60. Úřední cena zemědělského půdního fondu je nad průměrem Česka, většina území byla oceněna více než 4 Kč/m2, střed území pak dosahuje hodnot vyšších než 5,5 Kč/m2.
Použitá literatura a zdroje
- BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
- BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
- Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.