Jádrové území

 

Širší území

 
 

Jáchymovsko

Jáchymov zaznamenal ohromný rozmach v 16. století v souvislosti s těžbou bohatých ložisek stříbra. V roce 1535 byl s 18 000 obyvateli druhým nejlidnatějším městem Čech po Praze. Těžba stříbra, později již méně významná, trvala do 19. století, kdy se k němu přidala těžba uranu, radia a bismutu. Za objev radia v jáchymovské uranové rudě získala Marie Curie-Skłodowská Nobelovu cenu. Těžba uranové rudy probíhala v Jáchymově a jeho okolí hlavně v letech 1939-1962, kdy na jaderné projekty nacistů navázal komunistický režim. Vytěžená uranová ruda se odvážela do Sovětského svazu. Za druhé světové války zřídila nacistická správa při uranových dolech v prostoru Jáchymova pracovní zajatecké tábory, v nichž byli drženi francouzští a sovětští váleční zajatci. V letech 1945-1950 v nich naopak pobývali němečtí váleční zajatci. Od roku 1950 byly přeměněny na tábory nucené práce, v nichž byli drženi vězni (zejména političtí) jako nesvobodná levná pracovní síla. V roce 1953 bylo na Jáchymovsku v celkem patnácti táborech vězněno 12 000 politických vězňů.

Podobně jako Jáchymov také Abertamy a Hřebečná vznikly jako hornické osady v 16. století na ložiskách stříbra a cínu. Důl Mauritius nad Hřebečnou byl nejslavnějším cínovým dolem Krušných hor, cínová ruda se v něm těžila po 400 let v letech 1545-1944. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. světové válce nebyla horská krajina nad Jáchymovem pro malý zájem a drsné podmínky dostatečně dosídlena a menší obce (Ryžovna, Myslivny, Arnoldov) zcela zanikly. Jejich domy včetně kostela, kaple či hřbitova byly srovnány se zemí. Skončilo také horské zemědělství, které se tu provozovalo až do výšky 1000 m nad mořem. Větší sídla jako Abertamy nebo Hřebečná sice zůstaly stát, ale zažívaly urbanistický i populační úpadek. Dodnes je v nich řada opuštěných chátrajících domů.

Současná horská krajina nad Jáchymovem ztratila svou významnou produkční funkci, hornickou i zemědělskou. Zvýšil se podíl lesních porostů, orná půda prakticky zanikla, na rozsáhlých planinách nad Abertamy a Hřebečnou se rozkládají extenzivně využívané pastviny. Bývalá prvořadá produkční funkce krajiny byla postupně nahrazena funkcí rekreační, sportovní a turistickou. V areálu bývalého dolu Eduard nad Jáchymovem se dnes nacházejí tratě a střelnice na biatlon. V okolí Jáchymova a Abertam je několik lyžařských vleků a sjezdovek a sedačková lanovka na Klínovec. Přes Abertamy a Hřebečnou prochází hlavní Krušnohorská běžecká magistrála. Přes rozvoj turistiky a rekreace, a to i přeshraniční, si však území i 75 let po válce ponechává rysy zanedbaného sudetského pohraničí.

Historické jádro Jáchymova z šestnáctého století je městskou památkovou zónou, mnoho domů je ovšem neopravených ve špatném stavu. V krajině je množství opuštěných hornických a průmyslových objektů, těžební odvaly, haldy, které zarůstají náletovým lesním porostem. Hornické dědictví je tu fyzicky stále přítomné, ať už ve formě dvou těžních věží a hald přímo v Jáchymově, baráků bývalých pracovních táborů nebo štol cínových dolů. Utrpení politických vězňů umučených v jáchymovských táborech za komunistického režimu připomíná Symbolický hrob politických vězňů na městském hřbitově v Jáchymově. Památkou na tábory nucených prací v Jáchymově jsou Schody hrůzy či Mauthausenské schody ve svahu nad dolem Svornost. Tvoří čtvrté zastavení naučné stezky Jáchymovské peklo.

 

   talčítko foto  talčítko video  talčítko srovnavaci foto