Český kras

Mapy přírodních poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

 Nadmořská výška Orientace reliéfu Sklonitost
Výška Orientace Sklonitost
     
 Roční úhrn srážek Průměrná roční teplota Prům. délka vegetační sezóny
Český kras Český kras Český kras

Český kras

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Český kras – zaniklá pastevní krajina

Poloha modelového území tvořeného lokalitami Srbsko a Hostim je zajímavá z více hledisek. Především se nachází v CHKO Český kras v poloze blízké jednomu z nejstarších center české státnosti Tetínu na pravém břehu Berounky. Berounka, třetí nejvýznamnější řeka Čech zde vytvořila v prvohorních vápencích poměrně úzký kaňon se skalnatými příkrými stráněmi a zároveň zde ústí do řeky Berounky jeden z posledních významnějších přítoků – Loděnice. Také tok této říčky prochází v dolním toku skalnatým kaňonem. Berounka na dolním toku vytváří řadu drobných peřejí a vícekrát mění směr toku, kterému se přizpůsobila zástavba obytná i dopravní. Úzké údolí neumožnilo výraznější zemědělské aktivity na březích v minulosti, zatímco plošiny ve vyšších polohách nad řekou místy dodnes se stepním charakterem představovaly pro první zemědělce zajímavé lokality pro zemědělskou produkci. Zřejmě i proto první zemědělci tato území přednostně využívaly (Tetín, Kazín, hradiště Kozel aj.), navíc poloha v centru relativně uzavřených Čech s možností úkrytu v jeskyních a skalách na březích řeky zvyšovaly atraktivitu tohoto území.

Na pravém břehu Loděnice při ústí do Berounky byla ve vápencovém vrchu Kozel s dávným hradištěm, vybudován stěnový lom Alkazar s několika výraznými patry, který je významným cílem horolezeckých aktivit lezců z Prahy i Berouna. Také na dalších místech katastrálního území Srbsko bylo v minulosti využívano několik vápencových lomů. Hostim má pouze necelých 60 obyvatel a na jihu a severozápadě katastru jsou aktivity ovlivněny zasahujícím rozsáhlým areálem národní přírodní rezervace Karlštejn. V západní části modelové území zasahuje také do národní přírodní rezervace Koda. V první polovině 20. století byl na území využíván rozsáhlý vápencový lom Alkazar (v blízkosti Srbska), který byl propojen úzkokolejkou do Berouna. V modelovém území se nachází několik dalších lomů a také jeskyně (Ementál, Barrandova, Schüllerova aj.) a množství štol v jednotlivých lomech.

Kvalitní vápenec byl od poloviny 19. století využíván k těžbě kameniva, resp. pro výrobu cementu a reliéf je tak lidskými aktivitami značně pozměněn. Od druhé poloviny 19. století zde byly zřizovány vápencové lomy. První otevřela roku 1882 firma J. Tomášek na pravém břehu Berounky, další dva koupila roku 1908 Pražská železářská společnost. Firma C. T. Petzold a spol. koupila od obce Srbsko roku 1916 další skalní parcely a roku 1923 zahájila rozvoj svých závodů. Roku 1920 společnost Spojené pražské továrny na staviva otevřela vápencový lom na Chlumu. V roce 1919 u Srbska v Kodě vznikla proslulá trampská osada Údolí děsu. V letech 1938–1939 byla obec elektrifikována.

Obě lokality jsou administrativně odlišně zařazené, Srbsko je samostatnou obcí s 540 obyvateli (2020), zatímco Hostim je městskou částí Berouna ležící od centra města asi 4 km východně. Specifická je poloha i z pohledu blízkosti Prahy, hlavního jádra sociálně ekonomického rozvoje Česka, jehož je území součástí. Vzhledem k dopravním liniím vedoucím mimo území (dálnice), resp. jen s možností využívat pouze lokální spoje (železnice Praha – Beroun) je vazba na jádro aglomerace tímto oslabována a vazby pracovní i obslužné dojížďky jsou spíše na Beroun. Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že poloha v Českém krasu s malebnou krajinou s vysokou vertikální i horizontální členitostí vytváří z modelového území významný cíl domácího cestovního ruchu a díky blízkosti Karlštejna má do určité míry i solidní potenciál jako vedlejší cíl pro zahraniční cestovní ruch. Specifickou formou cestovního ruchu jsou skupiny trampů a horolezců využívajících skály v kaňonu Berounky, tak i umělé stěny opuštěných vápencových lomů. Vápencové skály v údolí Berounky mezi Berounem a Karlštejnem jsou rozčleněny do dvou desítek horolezecky popsaných sektorů. Stěny jsou většinou obráceny k jihu. Mezi nejznámější lokality patří lom Alkazar poblíž ústí Loděnice (Kačáku), jehož nejspodnější část je od roku 2011 lezeckým parkem. V současné době díky vytvoření CHKO Český kras není možné pokračovat v těžbě. Proto je z obou lokalit poměrně silná vyjížďka za prací především do Berouna a Prahy, část místního obyvatelstva zaměstnávají restaurační a ubytovací služby pro návštěvníky oblasti (trampové, horolezci, rodiny s dětmi, bikeři aj.).

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů ukazují příslušné grafy. V případě Srbska bylo na počátku sledovaného období pouze 39 domů, šlo totiž o rok, kdy se ještě nerozvinula těžba vápence. Poté počet domů trvale narůstal až na dnešních více než 200. V 50. letech zřejmě z důvodů stavebního boomu po válce vzrostl počet domů asi o třetinu, poté opět spadl do pravidelného meziročního přírůstku 5–10 %. V Hostimi, která je dnes územně oddělenou součástí Berouna, kolísal počet mezi 40 a 50 domy.

Železnice vedená po pravém břehu řeky byla zprovozněna v roce 1862 (v roce 1902 vystavěna zastávka Srbsko a v roce 1907 trať zdvojkolejněna) spojuje Prahu s Plzní a představuje klíčové napojení na německý Norimberk. Právě úsek mezi Prahou a Berounem se díky omezené rychlosti díky množství zatáček na břehu řeky stal „úzkým hrdlem“ pro zrychlení spojů mezi Prahou a Plzní (a Norimberkem). V současnosti se objevily plány na výstavbu tunelu mezi Prahou (Smíchov) a Berounem, který by podstatně zrychlil propojení v tomto úseku. Vzhledem k husté zástavbě na obou březích Berounky a CHKO Český kras není možné uvažovat o výstavbě rychlotratě na povrchu. Navíc varianta tunelu by zřejmě umožnila vytěžit kvalitní vápence, které většinu této trasy tunelu vytváří. Taková nákladná stavba by v budoucnu otevřela nové pracovní příležitosti pro obyvatele modelového území a dalších obcí a zřejmě vedla i k intenzivnějšímu zapojení Berouna i analyzovaného území do dělby funkcí v rámci Pražské-středočeské aglomerace.

Při analýze ekonomických subjektů v modelovém území bylo z metodických důvodu nutné zařadit do souboru ekonomických subjektů všechny z města Beroun, které leží v šířeji vymezeném zájmovém území. Tak se do výběru dostalo celkem 36 subjektů s více jak 10 zaměstnanci. Tento počet je překvapivě nízký, je to zejména proto, že ve struktuře ekonomiky města a okolí převládají služby bez vlivu na krajinu (nezvykle vysoký je například počet sázkových kanceláří, které zde sídlí) jako je maloobchod, IT a poradenské firmy, agentury nebo realitní kanceláře. Také do analýzy vybraných subjektů jich většina patří do služeb (velkoobchod a skladování 8, doprava a logistika také 8) nebo stavebnictví (10 subjektů). Průmysl pak zastupuje 8 subjektů (nejvíce 4 automobilový a strojírenský průmysl), zemědělství zastupuje pouze jeden subjekt. Tato struktura se dá vysvětlit blízkostí Prahy a přímým napojením místní ekonomiky na hospodářství metropole.

Vysoká kvalita přírodního prostředí, byť částečně přeměněného lidskými aktivitami, dává do budoucna poměrně jednoznačnou perspektivu. Jde o rekreačně obslužné a obytné funkce obou sídel modelového území, které do budoucna asi posílí a vytěsní někdejší funkci zemědělskou, obytnou a těžební. Pro zachování kvality přírodního prostředí je nutný především kvalitativní a dobře promyšlený rozvoj rekreačních a volnočasových aktivit tohoto území. Nabízí se využít blízkosti sezónně přelidněného Karlštejna, jehož atraktivita bude i nadále posilovat. Pokusit se do určité míry nabízet aktivity Karlštejna extenzivně v tomto modelovém území Srbsko a Hostim. To by umožnilo stát se součástí většího územního celku s diferencovanými atraktivitami, které budou lákat domácí a částečně i zahraniční cestovní ruch. Bikerské a pěší tůry, případně i splutí části Berounky, návštěva přírodních památek a rezervací by ovšem vyžadovala výstavbu drobných služeb pro zajištění těchto rekreačních funkcí. To by bylo možné za předpokladu vzájemné spolupráce nabízených služeb, vedení obce Srbsko a města Beroun a také spolupráci s vedením CHKO Koda a Český kras při ochraně přírody. Vzhledem k poměrně četným zásahům do přírodního prostředí v minulosti, především těžbou vápence, by stálo za úvahu i vytvoření naučné stezky dokumentující interakci přírody a společnosti na jednotlivých zastaveních s informačními tabulemi.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů
     
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011   Struktura ekonomických subjektů 2020
Obyvatel na dům   Ekonomické subjekty

 

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, bezpečnostní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. Dalším problémem může být sídlo subjektu mimo zájmové území, tomu je věnována pozornost v komentářích k jednotlivým územím. V případě Českého krasu musel být z metodických důvodů zařazeno celé území Berouna a nikoli jen jeho část v jádrovém území. U Liberecka se tento problém nemusel řešit, protože údaje za statutární města jsou k dispozici po jednotlivých obvodech. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Celkem se nachází v rámci 10 modelových území přes 350 ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky. Do dalšího zpracování jich podle výše vymezených kritérií bylo vybráno celkem 215.

Výstupem za každé území s výjimkou Vírska a Českého lesa (žádný významný zaměstnavatel se sídlem v zájmovém území) jsou výsečové grafy. Ty ukazují počet a strukturu subjektů, podle zvolených odvětví, které jsou doplněny o textový komentář (předposlední odstavec textu). U některých subjektů muselo dojít ke sloučení do jednotlivých kategorií a vybrány byly velkoobchod a skladovací plochy, autodoprava a logistická a manipulační centra, strojírenství, elektrotechnický a automobilový průmysl, dřevozpracující průmysl, potravinářský průmysl, zemědělská a ostatní činnost, těžba surovin, stavebnictví, výroba a rozvod energií a vody, ostatní a nerozlišený průmysl.

Metodika výpočtu indexu změny

Index změny vyjadřuje, na jakém procentuálním podílu dané územní jednotky došlo ke změnám ve využití ploch. Je definován vztahem

vzorec, kde

A1i – rozsah plochy i kategorie v prvém roce hodnocení

A2i – rozsah plochy i kategorie v posledním roce hodnocení

E – celková rozloha dané územní jednotky.

Index nabývá hodnot 0–100. Čím je nižší, tím je krajina dané územní jednotky stabilnější, mezi dvěma časovými horizonty v ní nastaly menší změny v rozloze jednotlivých kategorií. Tento index má vysoké hodnoty především v těch územích, kde došlo k silné urbanizaci či suburbanizaci, velkoplošným zásahům do krajiny (stavba přehrad, lomová těžba uhlí apod.) nebo také v územích silně depopulačních, kde došlo k opouštění orné půdy a poklesu intenzity zemědělského využívání, či dokonce k zániku sídel a zemědělské půdy. Index změny tedy umožňuje pomocí změn rozlohy jednotlivých kategorií dešifrovat intenzitu přeměny krajiny.

Český kras

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

     
 Hustota zalidnění v roce 1869 Hustota zalidnění v roce 1950 Hustota zalidnění v roce 2011
Český kras Český kras hustota

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

Ekonomické aktivity Ekonomické aktivity Ekonomické aktivity

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

Počet obyvatel připadající
na jeden dům v roce 1869
Počet obyvatel připadající
na jeden dům v roce 2011
Ekonomické aktivity Počet obyvatel Počet obyvatel
 

 

Vyjížďka do zaměstnání

 
  Vyjizdejici Cesky Kras zm

 

Index změny Index změny
Index změny Index změny
   

Český kras

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá pastevní krajina Českého krasu

Modelové území v Českém krasu je součástí Poberounské geomorfologické subprovincie (V), geomorfologického celku VA-4 Hořovická pahorkatina, podcelku VA-4B Karlštejnská vrchovina a okrsku VA-4B-2 Bubovická vrchovina. Část Českého krasu na pravém břehu Berounky, již mimo jádrové území, patří ke geomorfologickému okrsku VA-4B-1 Suchomastská vrchovina. Geologicky je území součástí Barrandienu tvořeného paleozoickými sedimenty, především karbonátové povahy – devonskými a silurskými vápenci. Jádrové území katastrů Srbsko a Hostim leží přímo v jádře někdejší synklinály a jeho geologické podloží tvoří vůbec nejmladší zachovaná souvrství středočeského svrchního devonu. Kromě vápenců jsou to jílovce, prachovce a břidlice s četnými zkamenělinami. V modelovém území se nacházejí klasické paleontologické lokality, na nichž před 200 lety začínal paleontologický průzkum Českého krasu Joachim Barrande (Špičatý vrch – Barrandovy jámy). Vápencové skalní podloží vychází přirozeně na povrch na stěnách kaňonů Berounky a dolního Kačáku (Loděnice) a dále v podobě umělých výchozů v mnoha dnes již opuštěných vápencových lomech. Kvartérní pokryv je nesouvislý a málo mocný. V údolní nivě jej tvoří fluviální náplavy povodňových hlín a písků, na plošinách nesouvislý pokryv naváté spraše, na svazích svahoviny, místy na příkrých svazích skalní sutě.

Členitý reliéf se pohybuje v rozpětí nadmořských výšek od 210 m (hladina Berounky) až po 400 – 450 m a typologicky odpovídá členité pahorkatině až ploché vrchovině. Nejčlenitější pestrý reliéf je právě v zájmovém území, rozčleněném hluboce zaříznutým údolím říčky Loděnice. Dominantní makroformou reliéfu je údolí Berounky hluboké cca 100 -150 m, které Český kras rozděluje na větší severní a menší jižní část. K němu se přidává úzké kaňonovité údolí Loděnice, která přichází od Svatého Jana pod Skalou. V obou údolích vystupují četné vápencové skalní útvary v podobě skalních stěn. Se zaříznutými zarostlými údolími kontrastuje zarovnaný nebo mírně zvlněný povrch rozvodních plošin, které jsou zpravidla odlesněné a zemědělsky využívané. V jádrovém území jsou ovšem plošiny silně redukované až potlačené a místo nich se zvedají jednotlivé strukturně podmíněné zalesněné kopce, např. Doutnáč, Herinky nebo Špičatý vrch. Spojovací článek mezi vrcholovými partiemi a údolími tvoří soustava různě skloněných erozně denudačních svahů, které jsou místy rovněž strukturně podmíněné. Na mírné svahy se sklonem do 10°zpravidla směrem do údolí navazují příkré svahy se sklonem 15 – 25°až skalní srázy se sklonem přes 50°. K ojedinělým, ale význačným mikroformám reliéfu patří soustava travertinových kaskád na Bubovickém potoku. Z antropogenních tvarů reliéfu jednoznačně dominují mohutné jámové i stěnové lomy (Velká a Malá Amerika, Mexiko, Kanada, Alkazar, Na Chlumu, Holý vrch, Kréta a další) a jejich odvaly. Těžba vápence tak na mnoha místech odhalila skalní podloží a vytvořila další skalní tvary reliéfu. Opuštěné stěnové lomy v kaňonovitých údolích se snadněji začlení do krajiny, protože se vzhledem blíží přirozeným skalním tvarům, zatímco hluboké jámové lomy na plošinách vytvořily v krajině hluboké jizvy.   

Český kras leží v klimatické oblasti teplé, případně na rozhraní teplé a mírně teplé (T2 a MT 11 podle Quitta) a suché. Průměrná roční teplota dosahuje 8 až 9°C, nejvíce v nízko položeném údolí Berounky. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 500 -550 mm a území trpí zejména ve vegetačním období suchem. V údolí Berounky se tvoří četné noční a ranní mlhy. Sněhová pokrývka bývá velmi nízká a má jenom krátké trvání.

Půdní typ tvoří převážně rendziny na karbonátovém podloží. Na sprašových hlínách se místy vyskytují luvizemě, na nekarbonátovém podloží kambizemě modální. Půdy jsou většinou mělké nebo středně hluboké, na svazích silně skeletovité.

Povrchové vodní toky reprezentuje dominantní Berounka a její levobřežní přítok Loděnice, dále Bubovický potok. Na Berounce i na Loděnici se občas vyskytují povodně. Jinak je povrchová vodní síť v krasu velmi řídká. Místy se vyskytují krasové prameny a vyvěračky. Antropogenní jezera se vytvořila na dně hlubokých opuštěných lomů Velká a Malá Amerika. 

Podle fytogeografického členění se území nachází ve fytogeografickém obvodu teplomilné květeny České termofytikum, fytogeografický okres 8 Český kras (podle Skalického a kol.). Lesní vegetační stupeň je převážně 2 – bukodubový, přírodní lesní oblast 8 – Křivoklátsko a Český kras. Potenciální přirozenou vegetaci by podle Neuhäuslové a kol. tvořila černýšová dubohabřina, místy lipová doubrava a teplomilná středoevropská doubrava, na vlhčích zastíněných svazích i květnatá vápnomilná bučina. Na skalních výchozech a výslunných skalnatých stráních se fragmentárně vyskytují ostrůvky skalní stepi s křovinami.

V současném využití krajiny zejména v okolí dolního toku Loděnice převládají listnaté lesy. Na plošinách a mírných svazích západně od Hostimi, východně od Srbska nebo v okolí Bubovic se ještě vyskytuje orná půda, v členitějším reliéfu je zemědělská půda zatravněná. V okolí Hostimi se vyskytují zbytky extenzivních vysokokmenných zatravněných ovocných sadů.

Celé sledované území je součástí chráněné krajinné oblasti Český kras. Většina jádrového území, s výjimkou polí a intravilánu, je navíc zahrnuta do národní přírodní rezervace Karlštejn. Tato významná rezervace patří k největším a nejcennějším přírodním územím České republiky. Na ploše 1547 ha chrání výjimečnou rozmanitost živé i neživé přírody a je považovaná za přírodně nejbohatší území středních Čech. Management chráněného území podporuje udržení této rozmanitosti mimo jiné řízenou pastvou, kosením a vyřezáváním náletových porostů na stanovištích skalních stepí, aby se na nich zachoval mozaikovitý charakter nelesní krajiny. Musí se odstraňovat také nepůvodní invazní akát, který má tendenci šířit se na cenných stanovištích teplomilné stepní květeny. Většinu NPR Karlštejn pokrývá ale listnatý les přirozeného nebo přírodě blízkého druhového složení s pestrým druhovým složením a bohatým křovinatým podrostem. Rostou zde teplomilné doubravy a dubohabřiny, suťové lesy, květnatá vápnomilná bučina, na skalách se ojediněle vyskytuje reliktní borovice a keře jalovce nebo endemického jeřábu barrandienského. Nepůvodní vysázené borovice černé a modřín se nechávají dožít a neobnovují se. Největší bezzásahová zóna v rámci NPR Karlštejn zahrnuje lesní porosty vrchu Doutnáč, který se nachází právě v jádrovém území mezi Hostimí a Srbskem.

Jádrové území, které leží v srdci Českého krasu, je intenzivně turisticky využívané. V minulosti je objevili trampové a založili zde staré trampské osady, postupně k nim přibyla pěší turistika a nově populární cykloturistika. Navíc Berounka je zde dobře splavná pro sportovní lodě, výjimečně je možné sjíždět i Loděnici. Skalní stěny bývalých lomů představují výborné tréninkové lezecké stěny a našly horolezecké využití. U blízkého Karlštejna bylo vybudované prestižní golfové hřiště, na němž se v zimě v případě trvání sněhové pokrývky upravují lyžařské běžecké tratě. Lze tedy říci, že území je atraktivní a využitelné pro všechny druhy venkovních rekreačních a turistických aktivit. Území je proto tradičně protkané hustou sítí značených turistických cest pro pěší turistiku, k nimž nově přibyly cyklotrasy (cyklotrasa Po stopách českých králů) a naučné stezky (naučná stezka Srdcem Českého krasu, Svatojánský okruh a další).