Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.
Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Kapitolu o historii travinných porostů v Českém Krase je potřeba začít informací o podobě zdejších lesů. V teplé, relativně srážkově chudé oblasti na propustném vápencovém substrátu nemají stromy příliš příznivé podmínky pro růst. Proto mají lesy na jižních svazích a v místech s mělkou půdou často podobu rozvolněných porostů s malou pokryvností stromového patra. Lesostepní charakter takových porostů není zpravidla jen důsledkem působení klimatu a substrátu, ale synergicky s těmito faktory rozvolňovala zdejší lesy v minulosti i pastva hospodářských zvířat. A tak není těžké pochopit, proč nezvykle vysoký podíl cenných společenstev teplomilných trávníků a skalních stepí (T3.1, T3.2, T3.3, T3.4) najdeme na parcelách, které byly ve stabilním katastru vyznačeny jako lesy. I dnes se tyto trávníky pochopitelně vyskytují v mozaice s dřevinami (zejména duby, včetně šípáku) jejichž relativní podíl s časem jistě roste v důsledku absence pastvy. Některé plochy svůj lesní charakter naopak ztratily, ale to jsou (plošně významné) případy úplného odlesnění a přemodelování terénu ve vápencových lomech (zejména Paraple a lom Na Chlumu). V době vzniku stabilního katastru zřejmě měla většina ploch mimo ornou půdu charakter přechodu mezi lesem a bezlesím. Tak i většina pastvin byla mapována jako pastviny s dřevinami a měla tedy polotevřený charakter. Dobrým příkladem je jižní svah kóty 417 nad Hostimí. O zařazení do kategorie „les“ nebo kategorie „pastvina“ tak při mapování katastru nerozhodovala podoba porostu jako spíše jeho aktuální hospodářské využití.
Již zmíněné cenné porosty teplomilných trávníků a skalních společenstev v areálech opuštěných lomů ilustrují vysoký potenciál pro obnovu těchto společenstev na antropogenních stanovištích. Velké plochy současných trávníků mají historii orné půdy, jsou to sice zejména mezofilnější společenstva ovsíkových luk (T1.1), ale i zde najdeme 60% všech širokolistých teplomilných trávníků (T3.4) a 31% úzkolistých teplomilných trávníků (T3.3). V minulosti byly opouštěny zejména méně produktivní půdy na suchých a mělkých půdách, kde sukcese probíhá poměrně pomalu a tak si některé porosty udržují bezlesý charakter, na kterém se samozřejmě v některých případech podílí i pastevní management v rámci ochranářské péče o biotopy.
Za zmínku stojí ještě plochy označené v grafu 1 a tabulce 1 jako „ostatní“, jsou to v naprosté většině případů skalní biotopy, kde bylo bezlesí jistě trvalé po celý Holocén.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
vodní plochy |
zahrady |
Celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
4.2% |
18.1% |
72.3% |
2.5% |
1.1% |
1.7% |
314053 |
|
T1.3 |
100.0% |
13706 |
|||||
|
T1.4 |
5.4% |
55.4% |
4.7% |
0.0% |
14.2% |
20.3% |
15567 |
|
T1.5 |
7.2% |
6.0% |
78.3% |
4.9% |
3.7% |
17033 |
|
|
T3.1 |
39.6% |
41.7% |
4.5% |
13.3% |
0.3% |
0.6% |
66137 |
|
T3.2 |
33.5% |
25.4% |
1.0% |
40.0% |
0.1% |
0.0% |
118236 |
|
T3.3 |
33.8% |
32.0% |
30.9% |
2.8% |
0.2% |
0.3% |
418848 |
|
T3.4 |
22.7% |
14.9% |
60.2% |
1.9% |
0.0% |
0.2% |
393152 |
|
T4.1 |
82.7% |
4.1% |
13.2% |
16412 |
|||
|
T4.2 |
25.1% |
2.7% |
71.9% |
0.3% |
27129 |
||
|
T6.1 |
44.6% |
55.4% |
296 |
||||
|
T6.2 |
98.3% |
0.4% |
0.4% |
0.9% |
52634 |
||
|
podíl na celkové rozloze |
27.4% |
21.8% |
43.5% |
6.0% |
0.5% |
0.8% |
1453201 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
 |
 |
|
Obr. 1: Lom Na Chlumu, fragmenty přirozených trávníků a lesostepí v kombinaci s antropogenními stanovišti. |
Obr. 2: Devaterník šedý (Helianthemum canum), silně ohrožený druh skalních stanovišť, zde na okraji lomu |
Obr. 3: Skalnaté stráně bývaly využívány jako pastviny
Výsledky: Lesy
Lesní biotopy jsou v oblasti vázány dominantně na kontinuální lesní porosty. Vezmeme-li v úvahu výše popsanou drobnozrnnou mozaiku s nelesními biotopy, vysvětlíme i většinu výskytů na bývalých loukách a pastvinách jako kontinuální lesostepní lokality (mapa 2, graf 2 a tab. 2). V porovnání s ostatními zaniklými krajinami vzniknul jen zanedbatelný podíl lesů na bývalé orné půdě a změny jsou patrné spíše v bližším pohledu, než je nám schopna poskytnout analýza změn krajinného pokryvu. Zejména se jedná o omezení a zánik pastvy a ostatních způsobů historického hospodaření v lesích, které jsou však dodnes na struktuře lesů stále patrné (obr. 4). Tyto pestré lidské vlivy v minulosti lesy výrazně diverzifikovaly a prosvětlovaly, dnes můžeme pozorovat houstnutí lesních porostů a s tím spojený úbytek diverzity heliofilních druhů.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
vodní plochy |
zahrady |
zástavba |
Celková rozloha [m2] |
|
L3.1 |
83.5% |
6.8% |
8.0% |
1.3% |
0.1% |
0.2% |
0.0% |
3207951 |
|
L4 |
75.9% |
9.6% |
6.5% |
6.1% |
1.4% |
0.4% |
0.0% |
490833 |
|
L5.1 |
97.4% |
2.6% |
42319 |
|||||
|
L5.3 |
97.7% |
0.4% |
1.2% |
0.8% |
0.0% |
1065535 |
||
|
L6.1 |
84.6% |
11.3% |
3.2% |
0.8% |
0.1% |
1143362 |
||
|
L6.4 |
97.2% |
0.2% |
2.5% |
0.1% |
151933 |
|||
|
L6.5 |
91.6% |
5.5% |
2.6% |
0.3% |
5868 |
|||
|
podíl na celkové rozloze |
86.05% |
6.56% |
5.60% |
1.48% |
0.15% |
0.16% |
0.00% |
6107801 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Obr. 4: Dubohabřina se známkami historického pařezení
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
