Boletice Klet

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá feudální krajina u Červeného Hrádku

Červený Hrádek leží na východním úbočí Krušných hor (geomorfologický celek IIIA-2 Krušné hory), v geomorfologickém podcelku IIIA-2B Loučenská hornatina a geomorfologickém okrsku IIIA-2B-7 Bolebořská vrchovina. Geologické podloží tvoří proterozoické přeměněné horniny krušnohorského krystalinika – dvojslídné svorové ruly a svory, pararuly, migmatity a ortoruly. Mladší pokryvné útvary se vyskytují v Mostecké pánvi, na úbočí Krušných hor v okolí Červeného Hrádku jsou to jen velmi málo mocné zvětraliny a svahové sedimenty.

Reliéf úbočí Krušných hor v nejbližším okolí Červeného Hrádku se rozkládá v nadmořské výšce 350 – 450 m, v širším zájmovém území má značné výškové rozpětí od 250 m v Mostecké pánvi až do 900 m nad mořem na vrcholech Loučenské hornatiny. Reliéf je značně členitý a svažitý. V okolí Červeného Hrádku má charakter členité vrchoviny s výškovými rozdíly 150 – 300 m (Bolebořská vrchovina), v širším území až hornatiny s výškovými rozdíly až 500 m. Krušnohorský svah se sklání k východu do Mostecké pánve a je rozčleněný četnými paralelními erozními zářezy potoků, které stékají z náhorní plošiny Krušných hor dolů do pánve. Údolí potoků jsou úzká s nevyvinutou údolní nivou. Převládají příkré svahy se sklonem 10 – 25°, jen místy na rozvodních hřbetech se vyskytují malé zbytky zarovnaných povrchů a mírné svahy se sklonem do 10°. Na jednom z těchto nízkých rozvodních hřbetů mezi dvěma údolími je postaven i zámek Červený Hrádek.

Samotný Červený Hrádek leží v klimatické oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou v rozmezí 7 až 8°C. Klimatické poměry v zájmovém území se však vzhledem ke gradaci reliéfu a nadmořské výšky od Mostecké pánve směrem do hor velmi rychle mění na vzdálenost několika kilometrů a od suchého a teplého podnebí Mostecké pánve až po chladné a vlhké podnebí Krušných hor v nadmořské výšce nad 700 – 800 m . Podobně rychle se mění průměrný roční úhrn srážek od 450 mm ve srážkovém stínu v Mostecké pánvi na dvojnásobek (800 – 1000 mm) ve vrcholových polohách Krušných hor. Totzéž platí pro sněhovou pokrývku a délku zimního období. V Mostecké pánvi se vytváří jen nízká a nestálá sněhová pokrývka, zatímco v Krušných horách je zima dlouhá a sníh zde může ležet 3 - 4 měsíce. Nízké úbočí Krušných hor včetně Červeného Hrádku leží v dosahu častých podzimních a zimních inverzí, zatímco vrcholové polohy Krušných hor se nacházejí zpravidla nad hladinou inverzní nízké oblačnosti. Na podzim a v zimě tak mají více slunečných dnů a slunečního svitu, zatímco na jaře a v létě mají hory mnohem více oblačnosti než polohy na úpatí Krušných hor.

V půdním krytu převládají kambizemě modální a kambizemě dystrické vytvořené na zvětralinách krystalinika. Směrem do hor v chladnějším a vlhčím klimatu se vyskytují kambizemě oglejené a postupně ve vyšších polohách kryptopodzoly a podzoly, na zamokřených pláních Krušných hor také rašelinné půdy (organozemě).

Fytogeograficky leží Červený Hrádek v obvodu Českomoravského mezofytika, fytogeografický okres 25 Krušnohorské podhůří. Vrcholové polohy Krušných hor patří již k oreofytiku, fytogeografický okres 85 Krušné hory. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 1 Krušné hory. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na úbočí Krušných hor květnatá bučina většině území černýšová dubohabřina, jen na výslunných suchých stráních na severu (mimo jádrové území) teplomilná mochnová doubrava, naopak na vlhčích a chladnějších severních svazích ojediněle květnatá lipová bučina střídaná směrem do hor acidofilní bikovou bučinou s jedlí, na vysoko položených zamokřených pláních Krušných hor podmáčená nebo rašelinná smrčina. Úpatí Krušných hor ve srážkovém stínu pod Červeným Hrádkem naopak lemuje úzký pás dubohabřin.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají v Krušných horách lesní porosty. Na úbočí hor v okolí Červeného Hrádku jsou to listnaté lesy s převahou buku a příměsí dalších listnáčů – dubu, habru, javoru, lípy, jilmu. Z jehličnanů se místy objevuje vysazený modřín a borovice. V okolí Červeného Hrádku přežívají v lesích některé v minulosti vysazené exotické nepůvodní druhy dřevin. Ve vrcholových polohách v minulosti katastrofálně postižených imisní kalamitou a odumřením smrkových porostů dnes rostou mladé smrkové porosty s vysokým zastoupením břízy jako pionýrské dřeviny i uměle vysazeného nepůvodního smrku pichlavého. V okolí Červeného Hrádku nebylo vyhlášeno žádné zvláště chráněné území přírody, ale lesní porosty na svazích Krušných hor se zachovalými starými exempláři doupných stromů mají svůj přírodovědný a přírodoochranný význam a jsou významnou součástí územního systému ekologické stability.