Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Čáslavsko – krajina zaniklých rybníků

Poloha modelového území je semiperiferní, leží již za hranicí intenzivního vlivu Pražské středočeské aglomerace. V blízkosti území procházejí významné železniční a silniční tahy, přímo ho ale neprotínají. Podstatná je pro charakterizování polohy území jeho rovinatý charakter s meandrující řekou Doubravou. Díky této poloze zde bylo ve středověku vystavěno několik rybníků, které pak při hledání dalších zdrojů orné půdy v první polovině 19. století zanikly. Na východě tuto nížinu lemuje svah Železných hor převážně zalesněný. Tato krajina dává předpoklady pro intenzivní zemědělskou produkci, neboť kvalita půd vyjádřená úřední cenou se pohybuje od 6 do 8,50 Kč/m². Krajina nemá větší průmyslové provozy, což ovlivňuje odchod obyvatel za prací do jiných oblastí a celkové stárnutí populace modelového území i širšího zázemí.

Vlastní modelové území vykazuje vyšší podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru (7–13 %), v širším zázemí je tento podíl většinou poloviční. Tomu odpovídá také počet obyvatel připadajících na jeden dům (2–2,5), zatímco v tradiční společnosti (1869) byl tento ukazatel v úrovni 6–9 osob na jeden dům. To můžeme interpretovat jako podstatné oslabení zemědělské funkce území z pohledu zaměstnanosti. V současnosti z obcí území vyjíždí za prací převážně 43–50 % ekonomicky aktivních obyvatel. V sekundéru pracovalo v roce 2011 nad 40 % ekonomicky aktivních, a to především v obcích v severní části zázemí, z jižní, podstatně úrodnější, méně (25–35 %). Tam je větší zaměstnanost v terciéru, přičemž oba sektory zaměstnanosti ovlivňuje nabídka pracovních příležitostí v blízkém zázemí modelového území.

Čáslavsko představuje typ venkovské krajiny v rámci vnitřní periferie na pomezí Středočeského a Pardubického kraje, ale v relativní dobré poloze vůči regionálním centrům. Proměna hospodářské struktury území je proto viditelná zejména v posledních 30 letech po roce 1989. Stále jí ale dominuje zemědělská výroba, kde nedošlo alespoň v části území k její dekoncentraci. Největším zaměstnavatelem je Zemědělská obchodní společnost Kačina s více jak 100 zaměstnanci a GIRA s více jak 30 zaměstnanci. Celkem je v tomto modelovém území 10 subjektů s více jak 10 zaměstnanci, 7 z nich se věnuje zemědělství a lesnictví a 2 se zabývají průmyslovou výrobou, 1 pak stavebnictvím. Oba průmyslové podniky sídlí v bývalých zemědělských areálech na okraji obcí Horušice, resp. Horka u Žehušic.

Modelové území má stejně jako v minulosti jednoznačně dominantní funkci v podobě intenzivního zemědělství. Stupeň rozoranosti krajiny a rovinatý charakter území nejsou pro rozvoj cestovního ruchu atraktivní. Přesto v území některé obytné objekty byly upraveny na chalupy využívané k rekreaci. Rekreační využití poskytují atraktivní přírodní prvky (údolí Doubravy u Chotěboře, Železné hory aj.) či historické památky (Žleby, Kačina aj.). Proti rekreačnímu využití zdejší krajiny působí frekventované vojenské letiště v Čáslavi.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení).

Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).