Boletice Klet

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Milovice – postmilitární krajina

Modelové území postmilitární krajiny (Milovice, Lipník) je specifické jak po stránce přírodní, tak z hlediska sociálních a ekonomických struktur. Přírodními specifickými prvky jsou především louky a stepi v nízké nadmořské výšce kolem 280 m a také poměrně rozsáhlé lesní porosty v okolí. V roce 1904 v oblasti Milovice – Mladá založila císařská armáda vojenský prostor. Dodnes jsou ve městě známky o pobytu válečných zajatců z italské a ruské fronty z období první světové války (hřbitov, pomníky aj.). Vojenský prostor sloužil po rozpadu Rakousko – Uherska i Československé republice, poté Wehrmachtu a po roce 1968 zde našla útočiště sovětská armáda (v počtu kolem 100 000 osob včetně rodinných příslušníků). Území má dodnes zachovanou úpravu krajiny pro militární účely. Byla zde vystavěna kasárna, autodrom i tankodrom, rozlehlé letiště s maskovanými hangáry a také střelnice propojené hustou sítí silnic pro potřeby armád. Rozsáhlá byla i výstavba zázemí pro rodiny důstojníků. O významu tohoto vojenského prostoru v letech 1969–1991 svědčí i to, že dlouhou dobu denně jezdil přímý vlak Moskva – Mladá v obou směrech.

Modelové území svou polohou na okraji jádrového území pražské metropolitní oblasti předurčilo jeho využití jako vojenského prostoru ve všech politických systémech 20. století. Šlo tedy o krajinu s dominující funkcí militární. Dnešní funkce modelového území a jeho zázemí jsou patrné ve vysokém podílu obyvatel vyjíždějících za prací, což souvisí s polohou na hranici vlivu Prahy a Mladé Boleslavi. Hustota zalidnění je o polovinu nižší, než je celostátní průměr, což je ovlivněno setrvačností původní funkce a zemědělské krajiny širšího zázemí. Přesto díky poloze se hustota zalidnění dlouhodobě zvětšuje. Zaměstnanost obyvatelstva v priméru byla v roce 2011 v jednotlivých obcích značně různorodá, nejvyšší se pohybuje nad 8 % ekonomicky aktivních a dokumentuje zemědělskou funkci části území. V sekundéru je vyšší zaměstnanost v obcích na severu zázemí (31–44 %), což zřejmě ovlivňuje vyjížďka do Mladé Boleslavi, naopak v jižní části zázemí je vysoká zaměstnanost ve službách (přes 42 %) zřejmě ovlivněná vyjížďkou do Prahy. Celkově je vyjížďka z obcí poměrně vysoká, ve většině obcí nad 40 % ekonomicky aktivních obyvatel.

Index změny vykazuje hodnoty 10–20, což v dlouhodobém srovnání představuje relativně stabilní strukturu krajiny. Podstatný je nárůst ploch zastavěných, kde většina jednotek vykazuje nárůst této kategorie na 3–4násobek.

Specifickou proměnou prošlo modelové území Milovice, které přes svoji malou vzdálenost a dobrou dopravní dostupnost do pražské aglomerace, může tyto přednosti využívat teprve v posledních 25 letech. Předtím leželo převážně ve vojenském prostoru nejdříve rakousko-uherské, československé a později zejména sovětské armády. Po roce 1989 se posupně začalo s přeměnou funkce především centra modelového území na zázemí Prahy s převážně obytnou funkci, což bylo podpořeno i rekonstrukcí a doplněním infrastruktury. Tomu odpovídá i ekonomická struktura území (počet obyvatel je přes 11 000). Opět je ale zkreslená tím, že řada subjektů má sídlo mimo modelové území (známý park Mirákulum např. v Turnově, jiné v Praze). Celkem je v modelovém území zaregistrováno pouze 8 ekonomických subjektů s více jak 10 zaměstnanci, z toho 4 průmyslové a 3 dopravní společnosti, které vesměs využívají prostory po armádě.

Někdejší funkci obytně zemědělské krajiny přeměnily potřeby armád na řadu desetiletí na rozsáhlou funkci militární a obytnou se zákazem vstupu civilního obyvatelstva. V posledních třech desetiletích takto specializovaná krajina dostala díky velkým investicím novou šanci proměnit se znovu na krajinu obytnou s významnými funkcemi rekreačně kulturními a environmentálními a v zázemí také s funkcí zemědělskou. Právě tyto nové funkce území jsou úspěchem i v celoevropském měřítku a do budoucna jsou příslibem další přeměny krajiny tohoto území.

Po odchodu sovětské armády v červnu 1991 a po zrušení vojenského prostoru proběhly četné diskuse, jak toto území revitalizovat. Sice zde dodnes stojí část zdevastovaných budov, avšak většinu se podařilo zrekonstruovat a Milovice po roce 1991 počtem obyvatel vzrostly více než čtyřikrát (v roce 2018 měly asi 12 000 obyvatel). Postmilitární krajina dostala nové funkce. Především unikátní pastevecký prostor v těsném zázemí Mladé, kde se vyskytují divoce žijící koně, zubři a pratuři. Kromě toho zde žije škála vzácných zástupců rostlin a živočichů v celoevropsky významné přírodní rezervaci Milovice-Mladá. V provozu je také terénní cvičiště pro auta a obrněná vozidla, rozsáhlý zábavní park na 60 ha, největší v Česku. Tyto investice spolu s rozsáhlou přestavbou zdevastovaných domů na trvalé bydlení dalo šanci tomuto prostoru na budoucí zdravější nemilitární život. Je otázkou, zda do budoucna zachovat určité terénní struktury či specifické vojenské stavby jako ukázku někdejších funkcí území po dobu téměř jednoho století.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů
     
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011   Struktura ekonomických subjektů 2020
Obyvatel na dům   Ekonomické subjekty

 

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).