Boletice Klet

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

OP 1845 1948 zmenseno OP 1948 1990 zmenseno OP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1845–1948)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1948–1990)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1990–2000)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

 TTP 1845 1948 zmenseno  TTP 1948 1990 zmenseno  TTP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1845–1948

Index vývoje TTP, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1948–1990

Index vývoje TTP, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1990–2000

Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
   LP 1845 2000 zmenseno  
  Vývoj rozlohy lesních ploch
v Česku v období 1845–2000

Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
 

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Jihovýchodní část zázemí vykazovala v roce 1845 podíl orné půdy nad 50 %, v roce 2010 tento podíl byl nižší asi 35 %. Lze shrnout, že území dlouhodobě snižovalo podíl orné půdy prakticky ve všech katastrech. V roce 2010 navíc tento podíl bude celkově nižší, neb část pozemků orné půdy nebyla převedena do jiné kategorie využití (většinou trvalé travní porosty). Produkční schopnost zemědělské půdy je překvapivě poměrně vysoká (nad průměrem Česka), nejvyšší je na jihu a jihovýchodě širšího zázemí. Podíl trvalých travních porostů byl vždy vyšší v západní části území, kde se v jednotlivých časových horizontech pohyboval od 15 do 25 %, v roce 2010 spíše nad 25 %, což ovlivňuje vyšší nadmořská výška krajiny.

Klíčovou změnou byl pokles intenzity zemědělského hospodaření po ztrátě dotací poskytovaných před rokem 1989. Po roce 1950 došlo k zalesňování vyšších poloh (dnes 60–70leté stromy a v lesích dodnes zachované meze mezi jednotlivými poli) a také ke značné proměně chovu skotu (dříve především mléčný skot, dnes masný či masomléčný) a k podstatnému omezení chovu prasat. Druhou zásadní proměnou bylo zcelení pozemků a s tím související zrušení mnoha polních cest, mezí a remízků při výstavbě státního statku v 50. letech a v současnosti výrazné opouštění orné půdy a její náhrada trvalými travními porosty. Třetí proměnou byl odlišný způsob hospodaření, kdy čeští Němci hospodařili na malých rodinných farmách a farmář musel umět vše. Socializace zemědělství (a zvláště ve státních statcích) vedla ke specializaci profesí a jednotliví pracovníci uměli zpravidla jen tu jednu profesi (traktorista, dojička, krmič, ekonom atd.)

ZPF Stare Mesto p. L. ZPF Stare Mesto p. L. ZPF Stare Mesto p. L.

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.