Zlín

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

TPK 2021

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Zlín

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Zlín

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Zlín

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Travinné biotopy mají v oblasti mizivé zastoupení (mapa 1, tab. 1), protože vhodné polohy zabírá město Zlín. Jinak je situace podobná jako v jiné oblasti ve flyšovém pásmu - v Bílých Karpatech. Většina současných luk vznikla na bývalých polích (graf 1) a kromě obligátních mezofilních ovsíkových luk (T1.1) na nich roste i většina širokolistých suchých trávníků (T3.4, tab. 1). Vlhkomilné louky (T1.5) jsou jako jinde převážně kontinuální.

Změny vegetace

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda 

 ostatní 

 celková rozloha [m2

 T1.1

0.3%

15.1%

82.3%

0.9%

1.4%

49278.6

 T1.5

0.0%

100.0%

0.0%

0.0%

0.0%

816.7

 T3.4

0.0%

16.3%

79.3%

0.0%

4.4%

6689.8

 podíl na celkové rozloze 

0.2%

16.5%

80.7%

0.8%

1.7%

56785.1

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

 

Výsledky: Lesy

Lesní biotopy jsou v oblasti poměrně rozsáhlé a většinou kontinuální (mapa 2, graf 2). Téměř výhradně na kontinuální lesy jsou vázány bučiny (s vyjímkou kyselých bučin, které však mají zanedbatelnou rozlohu, tab. 2). Naopak dubohabřiny jsou téměř z poloviny sekundární, jak je to obvyklé i jinde v karpatské oblasti. Nepřekvapivě většinou sekundární jsou také potoční luhy (L2.2, tab. 2).

Změny vegetace

 Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2)  na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda 

 zahrady 

 ostatní 

 celková rozloha [m2

 L2.2

16.2%

64.2%

14.6%

0.5%

0.0%

4.5%

23369

 L3.3

54.7%

33.1%

11.3%

0.0%

0.1%

0.8%

1439500.3

 L5.1

92.7%

4.5%

2.0%

0.0%

0.0%

0.7%

2213446.2

 L5.4

0.0%

0.0%

100.0%

0.0%

0.0%

0.0%

63.3

 podíl na celkové rozloze 

77.3%

16.1%

5.8%

0.0%

0.0%

0.8%

3676378.8

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

 

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Zlín

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

 

Stránky se připravují.

Zlín

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu - převzato

Charakteristika krajinného rázu | Vírská přehrada na Svratce

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Charakteristika krajinného rázu

Význam charakteristiky

Členitý reliéf typu vrchoviny až ploché hornatiny s dominantním zaříznutým údolím řeky Svratky

zásadní, určující

Vodní plocha vodárenské nádrže dlouhá téměř 10 km

zásadní, určující

Příkré zalesněné stráně nad přehradou se smrkovými a smíšenými lesy a skalními výchozy

zásadní, určující

Mohutná betonová přehradní hráz

lokálně zásadní a určující, celkově významná

Masivní zalesněné kopce Horního lesa, Karasínský kopec, Dubovice, Povrchnice a další s převýšením 200 – 300 m nad údolím Svratky

zásadní, určující

Mozaika lesů, zemědělské půdy, malých vesnic v polohách nad přehradní nádrží

zásadní, určující

Množství liniových i jiných struktur rozptýlené zeleně

významná

Vypreparované skalní výchozy nad řekou i nad přehradní nádrží, mnohé opatřené vyhlídkami

významná

Rozsáhlé bučiny v masívu Karasínského kopce

významná

Vesnice Vír protáhlá podél řeky v údolí Svratky   

významná

Hluboce zaříznutá údolí přítoků řeky Svratky, především Bystřičky a Rovečínského potoka

významná

Rekreační objekty individuální rekreace (chaty) na stráních nad Vírem

doplňující

Skalní ferraty, skalní vyhlídky a ledová stěna ve Víru

doplňující

Zříceniny hradů Pyšolec, Zubštejn, Auersperk, Dalečín

doplňující

Kamenice – kamenné snosy, linie a hromady kamení vysbíraného z polí a zarostlé křovinami

doplňující

Chudobínská borovice – Evropský strom roku 2020

významný

Hustá síť značených turistických cest, cyklotras a vodohospodářská naučná stezka podél přehrady

doplňující