Šumava

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

NAKI TPK 2019

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Šumava

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

OP Šumava

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Šumava

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Původ vegetace trávníků a vřesovišť je podobný jako v ostatních horských a podhorských oblastech. Většina současných mezofilních trávníků (zejména mezofilní ovsíkové louky a horské trojštětové louky) vznikla na úhorech bývalých polí. Kontinuální historii travních porostů mají zejména vlhkomilná společenstva těžko obdělávatelných stanovišť (vlhké pcháčové louky, vlhká tužebníková lada, střídavě vlhké bezkolencové louky). Podobně to platí pro rašeliniště, která však nejsou předmětem analýzy. Podobně travinná vegetace chudých půd nebo extrémních stanovišť (smilkové louky) se vyskytuje zejména na kontinuálních loukách a pastvinách, jen část z nich regenerovala na (chudých) polích. Z rozlohou významnějších typů bezlesí najdeme na dřívější lesní půdě pouze vřesoviště (T8.2).

Sumava louky zm

Mapa 1: Trávníky a vřesovišt podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.

 

Sumava louky graf zm

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků a vřesovišť
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

veřejné plochy

vodní plochy a toky

zahrady

zástavba

celková rozloha [m2]

T1.1

3.53%

19.53%

74.14%

2.73%

   

0.06%

807810.1

T1.10

100.00%

           

4925.2

T1.2

2.43%

31.03%

63.26%

2.89%

0.02%

0.04%

0.35%

745498.0

T1.3

72.76%

25.49%

 

1.71%

0.04%

   

38434.4

T1.5

9.99%

71.60%

13.54%

1.40%

3.11%

0.03%

0.34%

3463070.3

T1.6

6.90%

87.55%

0.79%

0.14%

4.39%

 

0.23%

159819.8

T1.9

8.32%

89.77%

1.28%

0.51%

   

0.12%

52644.6

T2.1

5.62%

94.38%

         

6678.0

T2.3

7.09%

46.56%

43.45%

2.37%

0.18%

0.02%

0.33%

4601233.5

T8.2

47.84%

35.82%

13.44%

1.86%

0.84%

 

0.21%

183006.5

celkem

8.49%

52.47%

35.43%

2.04%

1.24%

0.02%

0.31%

10063120.4

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

 

Výsledky: Lesy

Většina lesů je ve zkoumané oblasti kontinuální, výjimkou jsou pouze květnaté bučiny (L5.1), které vznikly téměř z poloviny na bývalých loukách a pastvinách nebo na polích. Bory (L8.1) vznikly z poloviny na bývalých chudých travních porostech (nejspíše pastvinách). 

Sumava lesy zm

 Mapa 2: Lesní vegetace (L5.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.

 

Sumava lesy graf zm

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

veřejné plochy

vodní plochy a toky

zahrady

zástavba

celková rozloha [m2]

L5.1

52.01%

22.53%

21.80%

3.66%

     

23165.1

L5.4

87.54%

10.77%

1.26%

0.31%

0.11%

0.00%

0.01%

17353221.3

L8.1

50.12%

46.65%

1.78%

0.32%

1.13%

   

227516.4

L9.1

98.97%

0.79%

0.03%

0.03%

0.18%

   

19239402.0

L9.2

72.49%

25.71%

0.76%

0.22%

0.81%

 

0.01%

16834510.6

L9.3

100.00%

           

86865.2

celkem

86.77%

12.02%

0.67%

0.18%

0.36%

0.00%

0.01%

53764680.6

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

 

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Šumava

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.

Data a metody

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.

Výsledky

KVES Šumava zm

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
  • LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.

Šumava

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Krajina okolí Prášil a Hůrky

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Charakteristika krajinného rázu

Význam charakteristiky

Šumavský reliéf ploché hornatiny s dlouhými mírnými svahy, plochými hřbety, široce rozevřenými mělkými údolími a zarovnanými povrchy šumavských plání

zásadní, určující

Vrcholové skály, kamenná balvanová moře na svazích

významná

Ledovcové kary jezera Laka a Prášilského jezera

významná

Horské potoky s přirozeným kamenitým korytem

významná

Smrkové lesy, z velké části rozvrácené orkánem Kiryll a kůrovcovou kalamitou, s početnými holinami v různých stádiích obnovy

zásadní, určující

Travnaté porosty sekundárního bezlesí na šumavských pláních, v současné době z velké části nevyužívané a pomalu zarůstající zatím solitérními dřevinami

zásadní, určující

Sukcesní lesní porosty listnatých dřevin břízy, jívy, olše s počínajícím podrůstajícím smrkem na opuštěných plochách bývalých střelnic

zásadní, určující

Široké zamokřené údolní nivy potoků, místy zrašeliněné s bultami vysokých ostřic

doplňující

Zbytky starých bukojedlových porostů s částečnou přirozenou obnovou

doplňující

Extenzivní pastva ovcí, případně koní a skotu v okolí sporadického osídlení

doplňující

Minimální řídké osídlení, s jediným koncentrovaným sídlem Prášily

zásadní, určující

Rekreační objekty (chaty, penziony, restaurace, infocentrum) koncentrované v obci Prášily

významná

Obnova starých a výstavba některých nových objektů pro cestovní ruch v Prášilech

doplňující

Řídká síť silničních komunikací a síť lesních cest pro svoz dřeva

významná

Síť značených turistických cest, cyklostezek a informačních tabulí pro turisty a návštěvníky

doplňující