Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jan Štěpán

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1839 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1839 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,09	0,98	0,88
vodní plochy	32,25	14,42	-17,83
lesní plochy	27,20	34,60	7,40
orná půda	19,64	32,08	12,45
trvalé kultury	0,35	0,29	-0,05
ostatní plochy	1,05	10,59	9,54
trvalé travní porosty	19,42	7,04	-12,39

 

Koncem 18. a počátkem 19. století došlo k rychlému masovému rušení většiny rybníků založených na Pardubickém panství v 15. a 16. století. Důvodem byla intenzifikace zemědělství. V úrodném Polabí byla většina rybníků přeměněna na ornou půdu. Místo dřívějších velkých rybníků, které v krajině dominovaly přibližně po dobu 300 let, jsou tu nyní zatopené pískovny. Vodní plochy v území v roce 1839 pokrývaly téměř třetinu zájmového území! I v současnosti je jejich podíl významný. Toto území má i další specifikum. Mezi obdobím stabilního katastru a současností zde došlo k nárůstu rozlohy orné půdy, a to o více než 12 %. To bylo do značné míry na úkor trvalých travních porostů.

Na úbytku trvalých travních porostů se podílel i nárůst lesních ploch. Rozšířily se také plochy sídel (jak zastavěné, tak ostatní plochy). V tomto území tedy došlo k intenzifikaci zemědělského využití, což je v české krajině ve sledovaném období změna nepříliš častá. Důvodem jsou dobré přírodní podmínky pro zemědělství (kvalitní půdy a příznivé klimatické podmínky).

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.