Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
V této kulturní krajině nacházíme pouze fragmenty travinných biotopů (mapa 1) a většina z nich je na bývalé orné půdě (graf 1). Jako v jiných oblastech, i zde se na bývalé zemědělské půdě vyvinula většina mezofilních ovsíkových luk (tab. 1) zatímco vlhčí a aluviální louky jsou většinou kontinuální (tab. 1).
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
0.3% |
9.0% |
90.5% |
0.2% |
123561.7 |
|
T1.4 |
0.2% |
85.5% |
10.8% |
3.4% |
27669.4 |
|
T1.5 |
0.0% |
87.5% |
8.4% |
4.1% |
2078.7 |
|
T1.6 |
0.0% |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
1764.9 |
|
podíl na celkové rozloze |
0.3% |
24.7% |
74.2% |
0.8% |
155074.7 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesy jsou většinou kontinuální, nově vzniklé lesy mají většinou zhoršenou kvalitu (mapa 2, graf 2). Na bývalých loukách vznikla většina lužních lesů, kdežto na polích zhruba polovina acidofilních doubrav (tab. 2). V oblasti převažující boreokontinentální a hadcové bory jsou většinou kontinuální, avšak lze předpokládat, že v minulosti byly hojně využívány k pastvě.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
ostatni |
celková rozloha [m2] |
|
L2.2 |
8.5% |
62.6% |
7.0% |
17.8% |
0.9% |
3.2% |
124646.4 |
|
L3.1 |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
29175.9 |
|
L5.4 |
91.4% |
8.2% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.4% |
17214.5 |
|
L7.1 |
46.6% |
1.1% |
51.2% |
0.0% |
0.0% |
1.2% |
73662.9 |
|
L8.1 |
96.6% |
1.8% |
0.9% |
0.0% |
0.0% |
0.7% |
430781 |
|
L8.3 |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
84572.4 |
|
podíl na celkové rozloze |
77.7% |
11.6% |
6.6% |
2.9% |
0.2% |
1.0% |
760053.1 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Stránky se připravují.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Krajina vodní nádrže Švihov (Želivka)
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
|
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
|
Protáhlá vodní plocha vodárenské nádrže v zatopeném údolí Želivky |
zásadní, určující |
|
Zvlněný pahorkatinný reliéf s výškovými rozdíly do 100 m |
zásadní určující |
|
Krajinná mozaika využití ploch – střídání lesů a zemědělské půdy, doplněné malými venkovskými sídly spojenými sítí silničních komunikací |
zásadní, určující |
|
Velké kolektivizované bloky orné půdy na plošinách nad zaříznutým údolím Želivky a jejích přítoků |
zásadní, určující |
|
Smrkové porosty devastované kůrovcovou kalamitou, suchem a těžbou těžkou mechanizací |
významná |
|
Souvislé zalesnění v 1. PHO podél vodní nádrže převážně mladými smíšenými porosty |
významná |
|
Dopravní koridor dálnice D1 |
významná |
|
Staré mosty tzv. Hiltlerovy dálnice přes zátoky vodárenské nádrže |
doplňující |
|
Silniční most silnice č. 150 přes vodárenskou nádrž u Bernartic |
doplňující |
|
Původní zástavba malých domů a usedlostí ve vesnicích, domy dnes často využité jako rekreační chalupy |
významná |
|
Mohutný hadcový lom a drtírna kamene u Bernartic |
významná |
|
Borové lesy s borůvčím v NPP Hadce u Želivky |
významná |
|
Opuštěný kostel sv. Petra a Pavla v Borovsku těsně nad hladinou vodárenské nádrže |
doplňující |
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Charakteristika území
-
Modelová území
-
Želivka
- Proměny krajiny a její ochrana