Vegetační charakteristika

Jaroslav Vojta

Cíle

Zmapování a charakteristika aktuální vegetace na základě výsledků mapování Natura 2000.

Data a metody

Mapa aktuální vegetace Natura 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3) byla generalizována pomocí ad hoc vytvořené sítě o velikosti buňky 1 km². Výsledné mapy zobrazují presenci jednotlivých pro území charakteristických biotopů nebo jejich skupin v rámci čtverce. Mapy rozšíření biotopů jsou založeny na výskytech biotopů s reprezentativností A nebo B podle metodiky mapování biotopů (Guth, 2002) případně V nebo P podle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotopů (Lustyk a Guth, 2009). Dále byla vytvořena mapa diversity biotopů, tj. počet biotopů ve čtverci. Nejsou uvažovány podjednotky.

Výsledky 

Diverzita biotopů

Rozmanitost biotopů ve zkoumaném území je nejvyšší ve vyšších nadmořských výškách, klesá v zemědělsky obdělávaných oblastech (mapa 1).

Mapa 1: Diverzita biotopů

Rozšíření význačných biotopů

Dominantními lesními společenstvy ve vyšších nadmořských výškách jsou bučiny, ať již kyselé nebo květnaté (mapa 2). V nižších polohích na severozápadě byly hojně vymapovány suché acidofilní doubravy (mapa 3). Z lučních společenstev jsou hojné a potenciálně cenné zejména vlhké pcháčové louky (mapa 4) a střídavě vlhké bezkolencové louky (mapa 5) i když to nejsou nejhojnější biotopy, těmi jsou očekávatelně mezofilní ovsíkové louky (T1.1).

Mapa 2: Rozšíření květnatých bučin	Mapa 3: Rozšíření suchých acidofilních doubrav

Mapa 4: Rozšíření vlhkých pcháčových luk	Mapa 5: Rozšíření Střídavě vlhkých bezkolencových luk

Použitá literatura a zdroje

• Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
• Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky.- AOPK ČR, Praha.
• Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
• Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.