Hlubočepy

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

TPK 2021

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Hlubočepy

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Hlubočepy

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Hlubočepy

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Velkou většinu vegetace bezlesí tvoří přirozené a polopřirozené trávníky mělkých půd a skalních stanovišť (tab. 1), které byly v minulosti využívány jako louky a pastviny. Tato stanoviště jsou jen obtížně využitelná pro výstavbu a proto se zde zachovala druhově bohatá vegetace xerotermních stanovišť v poměrně dobrém stavu (graf 1). Naopak mezofilní bezlesí je velmi vzácné a reprezentují ho v podstatě pouze mezofilní ovsíkové louky vzniklé z větší části na bývalých polích (tab. 1, mapa 1).

Na bývalých polích však vznikla i poměrně zásadní část xerotermního bezlesí, zhruba třetia širokolistých suchých trávníků (T3.4), čtvrtina úzkolistých suchých trávníků (T3.3) a dokonce polovina skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1, tab. 1). To je velmi neobvyklé, neboť stanoviště těchto vegetačních typů jsou velmi těžko obdělávatelná a v případě skalní vegetace s kostřavou sivou je orba nemožná. Vysvětlení je třeba hledat v úplné přeměně reliéfu a přírodních podmínek spojené s těžbou vápence od 2. pol. 19. stol. a se stavbou Buštěhradské dráhy.

Změny vegetace

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 biotop

 lesy

 pastviny a louky 

 pole

 voda 

 zahrady 

 zástavba 

 ostatní 

 celková rozloha [m2

 T1.1

0.0%

7.5%

92.5%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

596.4

 T3.1

0.0%

50.3%

49.4%

0.0%

0.0%

0.0%

0.3%

17709.2

 T3.2

0.0%

97.5%

1.4%

0.0%

0.3%

0.5%

0.3%

3760.5

 T3.3

3.6%

71.5%

23.8%

0.0%

0.0%

0.0%

1.0%

46049.6

 T3.4

0.0%

64.5%

33.4%

0.3%

0.4%

0.0%

1.5%

68305.6

 T6.2

0.0%

79.2%

19.4%

0.0%

0.1%

0.1%

1.2%

8742

 T8.1

0.0%

100.0%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

0.0%

302.8

 podíl na celkové rozloze 

1.0%

67.0%

31.0%

0.0%

0.0%

0.0%

1.0%

145466.1

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci travinných biotopů.

 

Výsledky: Lesy

Lesní biotopy jsou v území vzácné a výhradně sekundární (mapa 2, graf 2, tab. 2). Většinou vznikly na bývalých pastvinách a polích. Vzhledem k absenci přirozených lesních porostů v širokém okolí jsou tyto lesy většinou druhově chudé a nepříliš cenné.

Změny vegetace

 Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2)  na podkladě historického land use.

 

Změny vegetace

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

 biotop

 pastviny a louky 

 pole

 ostatní 

 celková rozloha [m2

 L3.1

77.30%

22.09%

0.61%

88555.6

 L4

73.36%

26.64%

0.00%

6151.9

 L6.1

100.00%

0.00%

0.00%

22.0

 podíl na celkové rozloze 

77.05%

22.38%

0.57%

94729.5

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

 

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Hlubočepy

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Stránky se připravují.

Hlubočepy

Fotogalerie krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Hlubočepy

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Miroslav Čábelka

 

Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Hlubočepy
Hlubočepy
Terasy Barrandov
Terasy Barrandov
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Chaplinovo náměstí
Chaplinovo náměstí
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Sídliště Barrandov
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Pražský Semmering
Pražský Semmering
Pražský Semmering
Pražský Semmering
Hlubočepy
Hlubočepy
PR Prokopské údolí
PR Prokopské údolí
PR Prokopské údolí
PR Prokopské údolí
Pražský Semmering
Pražský Semmering
Hlubočepské plotny
Hlubočepské plotny
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepské plotny
Hlubočepské plotny
PR Prokopské údolí
PR Prokopské údolí
Hlubočepské plotny
Hlubočepské plotny
PR Prokopské údolí
PR Prokopské údolí
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Děvín
Děvín
Hlubočepy
Hlubočepy
Braník
Braník
Hlubočepy
Hlubočepy
Podolí
Podolí
Praha
Praha
Podolí
Podolí
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Hlubočepy
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí
Prokopské údolí