Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Velkou většinu vegetace bezlesí tvoří přirozené a polopřirozené trávníky mělkých půd a skalních stanovišť (tab. 1), které byly v minulosti využívány jako louky a pastviny. Tato stanoviště jsou jen obtížně využitelná pro výstavbu a proto se zde zachovala druhově bohatá vegetace xerotermních stanovišť v poměrně dobrém stavu (graf 1). Naopak mezofilní bezlesí je velmi vzácné a reprezentují ho v podstatě pouze mezofilní ovsíkové louky vzniklé z větší části na bývalých polích (tab. 1, mapa 1).
Na bývalých polích však vznikla i poměrně zásadní část xerotermního bezlesí, zhruba třetia širokolistých suchých trávníků (T3.4), čtvrtina úzkolistých suchých trávníků (T3.3) a dokonce polovina skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1, tab. 1). To je velmi neobvyklé, neboť stanoviště těchto vegetačních typů jsou velmi těžko obdělávatelná a v případě skalní vegetace s kostřavou sivou je orba nemožná. Vysvětlení je třeba hledat v úplné přeměně reliéfu a přírodních podmínek spojené s těžbou vápence od 2. pol. 19. stol. a se stavbou Buštěhradské dráhy.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
zástavba |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
0.0% |
7.5% |
92.5% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
596.4 |
|
T3.1 |
0.0% |
50.3% |
49.4% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.3% |
17709.2 |
|
T3.2 |
0.0% |
97.5% |
1.4% |
0.0% |
0.3% |
0.5% |
0.3% |
3760.5 |
|
T3.3 |
3.6% |
71.5% |
23.8% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
1.0% |
46049.6 |
|
T3.4 |
0.0% |
64.5% |
33.4% |
0.3% |
0.4% |
0.0% |
1.5% |
68305.6 |
|
T6.2 |
0.0% |
79.2% |
19.4% |
0.0% |
0.1% |
0.1% |
1.2% |
8742 |
|
T8.1 |
0.0% |
100.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
302.8 |
|
podíl na celkové rozloze |
1.0% |
67.0% |
31.0% |
0.0% |
0.0% |
0.0% |
1.0% |
145466.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci travinných biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesní biotopy jsou v území vzácné a výhradně sekundární (mapa 2, graf 2, tab. 2). Většinou vznikly na bývalých pastvinách a polích. Vzhledem k absenci přirozených lesních porostů v širokém okolí jsou tyto lesy většinou druhově chudé a nepříliš cenné.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
celková rozloha [m2] |
|
L3.1 |
77.30% |
22.09% |
0.61% |
88555.6 |
|
L4 |
73.36% |
26.64% |
0.00% |
6151.9 |
|
L6.1 |
100.00% |
0.00% |
0.00% |
22.0 |
|
podíl na celkové rozloze |
77.05% |
22.38% |
0.57% |
94729.5 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
