Účelové (zájmové) regiony

Cíle

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Data a metody

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Výsledky

Tady bude umístěn text, obrázky a tabulky.

Použitá literatura a zdroje

Tady bude umístěn seznam použité literatury a zdrojů.

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Střední Povltaví

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Paměti krajiny Středního Povltaví se věnuje pět muzeí, z toho tři přímo a dvě nepřímo. Hlavní expozice přibližující krajinu i život v oblasti dnes zatopeného údolí střední Vltavy přináší Muzeum střední Vltavy v Chotilsku, které patří mezi výstavní prostory Hornického muzea Příbram. V chotilském muzeu se nachází expozice nazvaná „Z historie staré Vltavy v okolí“, která prezentuje okolí Chotilska v různých obdobích minulosti. Od pravěkého osídlení, přes těžbu a zpracování zlata až po zatopení údolí pro potřebu stavby Vltavské kaskády a tradiční řemesla spjatá s řekou. V druhé části muzea se pak nachází expozice k balónovému létaní.

S minulostí regionu návštěvníky seznamuje i další muzeum pod správou Hornického muzea Příbram – Muzeum Špýchar Prostřední Lhota. Svým umístěním v budově barokního špýcharu přibližuje architekturu venkovských a hospodářských staveb. Muzejní expozice v interiéru pak představují život venkovského obyvatelstva Středního Povltaví v 19. a 20. století. Vesnickou architekturu 19. a 20. století prezentuje i Skanzen Vysoký Chlumec.

Nepřímo se oblasti Středního Povltaví věnují i vzdálenější městská muzea v Sedlčanech a Netvořicích. Obě zahrnují tradiční expozice k historii obce i regionu, drobným lidovým řemeslům.

Archivní dokumenty pro tento region najdeme ve Státním okresním archivu v Příbrami a archivu Povodí Vltavy.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2018)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2018)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2018)

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Střední Povltaví

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Střední Povltaví

Výsledky

V zájmovém území Střední Povltaví je v obecních znacích odkazováno nejčastěji k vodním tokům i plochám. Především k řece Vltavě (vlnitým břevnem nebo vlnitou patou štítu je symbolizována ve znacích obcí Čím, Chotilsko, Slapy; modrou tinkturou ve znacích obcí Korkyně, Neveklov). Často jsou symbolizovány i přítoky Vltavy (např. řeka Kocába ve znacích obcí Velká Lečice, Bojanovice, Bratřinov). Ve znacích obcí se objevují i odkazy k vodním nádržím Slapy (modrá tinktura a figura kotvy ve znaku obce Županovice) a Štěchovice (modrá tinktura ve znaku obce Štěchovice). Občas se ve znacích vyskytují i symboly rybníků (např. ve znaku obce Dublovice).

S řekou úzce souvisí i velmi častý symbol odkazující k historickému rýžování zlata v oblasti. Rýžování zlata je symbolizováno zlatou tinkturou (Bojanovice, Bratřínov). Často bylo zlato v oblasti i těženo, což symbolizují figury hornického kladívka a mlátku (v kombinaci s figurou zlatého slunce např. ve znacích obcí Chotilsko a Štěchovice – i s nápisem „Hor Zlatich“), společně se zlatou tinkturou ve znaku Nových Dvorů). Ve znaku obce Kosová Hora odkazuje k rýžování zlata zlatá „zbroj“ kosa.

Figura slunce, modrá tinktura nebo i figura kotvy, které jsou zmiňovány výše, jsou často vykládány i jako symboly toho, že má oblast rekreační charakter. Kromě rýžování zlata se ukazuje, že ve znacích obcí v zájmovém území převládají více odkazy k novodobé historii, než další historické symboly (např. vorařství, mlýny na vodních tocích – mlýn je součástí znaku pouze v obci Příčovy), které zanikly výstavbou Vltavské kaskády. Z hlediska tvorby obecních znaků je to poměrně logické, protože většina z nich vznikala až po roce 1990. I tak je ale nízký výskyt historických symbolů v porovnání s těmi novodobými poměrně překvapivý.

Oproti jiným zájmovým územím je ve Středním Povltaví nízký počet symbolů odkazujících k zemědělství v oblasti. Pouze ve znaku obce Krňany je symbol jahod. Obec je pěstováním jahod proslulá. Znak obce Drhovy odkazuje k pěstování lnu jeho figurou a zlatá tinktura zde výjimečně neznamená rýžování zlata a úrodnost krajiny. Častěji je ve znacích znázorněna okolní lesnatá krajina (Bratřínov, Buš, Drevníky, Malá Hraštice).

Kromě polohy obcí u vodních toků se ve znacích některých obcí objevují odkazy k poloze na návrší. Např. ve znaku obce Kosova Hora je figura kosa odkazem ke stejnojmennému vrchu, kde se zároveň rozléhá i přírodní památka Kosova Hora. Ve znaku obce Maršovice vrch symbolizuje polohu obce v Benešovské pahorkatině. Figura tisové větvičky ve znaku Nalžovic znázorňuje přírodní rezervaci Drbákovské tisy a stříbrná tinktura ve stejném znaku symbolizuje Bílé skály, které jsou součástí této rezervace.

Specifickým symboly v rámci území je odkaz k typické místní flóře (figura střevličníku ve znaku obce Křečovice) a symbol keltského oppida, které bylo v katastru obce Radič (znázorněno figurou jmelí – posvátné keltské rostliny).

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Střední Povltaví obecní znak 88,9 % obcí (32 z 36 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).

Paměť krajiny

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

• Místa paměti a paměťové instituce
  
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území