Liberec

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

TPK 2020

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Liberec

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Liberecko

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Liberec

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.

Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Vegetace jádrového území se vymyká stavu vegetace okolní krajiny. Rozloha biotopů je zde nízká a většina ploch travinné vegetace je sekundární na bývalých polích. Většinou převládá vegetace s nízkou reprezentativností.

Liberecko

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

 

Liberecko

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

voda

ostatní

Celková rozloha [m2]

T1.1

10.5%

26.0%

60.9%

 

2.5%

300975.6

T1.4

 

60.2%

37.5%

 

2.3%

21641.1

T1.5

2.8%

85.1%

9.9%

1.9%

0.2%

16339.8

T1.6

14.4%

70.2%

11.8%

2.2%

1.5%

43660.4

T2.3

41.3%

26.0%

22.5%

 

8.2%

5536.9

T5.5

100.0%

       

1213.5

podíl na celkové rozloze

10.7%

35.3%

51.2%

0.3%

2.4%

389367.3

 

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci travinných biotopů.

 

Výsledky: Lesy

Podobně jako trávníky, také lesy jsou převážně sekundárního původu. Týká se to především potočních olšin a jasenin, které, podobně jako v jiných podhorských oblastech, hojně vznikaly na bývalých loukách (L2.2).

Liberecko

 Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.

 

Liberecko

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

ostatní

vodní plochy

Celková rozloha [m2]

L1

 

93.7%

6.3%

   

13523

L2.2

14.7%

66.1%

5.2%

1.4%

12.4%

127752.2

L7.1

69.1%

14.1%

13.3%

2.3%

1.3%

100624.8

L7.3

90.3%

7.3%

   

2.4%

17606.5

podíl na celkové rozloze

40.1%

43.4%

8.0%

1.6%

6.7%

259506.5

 

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

 

Použitá literatura a zdroje

  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Liberec

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.

Data a metody

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.

Výsledky

Liberec

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
  • LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.

Liberec

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Přeměněná městská industriální krajina Liberecka

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Charakteristika krajinného rázu

Význam charakteristiky

Charakteristický kotlinový reliéf Liberecké kotliny obklopené na severovýchodě Jizerským horami, na jihozápadě Ještědským hřbetem a otevřené k severozápadu

zásadní, určující

Pohledové horizonty tvořené zalesněnými svahy a hřbety Jizerských hor a Ještědského hřbetu

zásadní, určující

Městská sídelní krajina zastavěné Liberecké kotliny

zásadní, určující

Pohledově dominující barevná panelová sídlištní zástavba Rochlic

významná

Nízká, na okrajích rozvolněná zástavba rodinných domků se zahrádkami ve Vesci

významná

Staré, zčásti opuštěné industriální objekty bývalých továren v údolí Nisy

významná

Smrkové lesy s příměsí buku na svazích Jizerských hor a Ještědského hřbetu

významná

Znaky rekreačního využití příměstské krajiny – značené turistické cesty naučné stezky, cyklotrasy, běžecký lyžařský areál Vesec, sjezdovky na Ještědu, golfové hřiště, motokrosová trať, rozhledny

významná

Areál kostela sv. Jana Křtitele a přilehlý městský park v Rochlicích

doplňující

Dálniční komunikace na příjezdu do Liberce od Prahy a Jablonce, obklopené čerpacími stanicemi, servisy a dalšími obslužnými zařízeními

doplňující

Stožáry větrných elektráren na severozápadním horizontu na pohraničním hřbetu nad Chrastavou

doplňující