Šumava

Detailní fotorealistické modely

Eva Štefanová, Lucie Kupková, Mojmír Polák

Cíle

Cílem bylo vytvoření realistického 3D modelu zaniklé vesnice Hůrka na území obce Prášily podle dostupných archivních fotografií a dobových pohlednic.

 

Data a metody

Pro zpracování 3D modelu byly použity následující data:

  • Historické fotografie a dobové pohlednice
  • Výškový vrstevnicový model ZABAGED
  • Přehledové mapy ČR – přehledky pro ZABAGED, Geoprohlížeč, Geoportál ČÚZK 2018
  • Originální mapy stabilního katastru Čech 1:2880 (1824-1843)

Zpracování 3D modelu probíhalo v následujících krocích:

  • Nejprve bylo nutné definovat topografický podklad území pro modelování. To bylo provedeno na základě katastrální mapy.
  • Jednotlivé budovy byly vytvořeny na půdorysu z mapového podkladu.
  • Modelování konkrétních textur, oken, vchodů a dalších detailů bylo provedeno na základě historických grafických předloh.
  • Umístění 3D modelu do krajiny bylo provedeno pomocí výškového modelu ZABAGED.
  • Vytvoření interaktivního 3D modelu pomocí webové aplikace Sketchfab.

Pro zpracování byly použity programy ArcGIS a SketchUp.

 

Výsledky

A) Fotorealistický 3D model obce Hůrka a jeho srovnání s archivními fotografiemi

(vlevo je vytvořený 3D model a vpravo je archivní fotografie) 

1A 1
   
2A 2
   
3A 3

 

B) Video prohlídka výsledného 3D modelu zaniklé obce Hůrka

 

C) Interaktivní model zaniklé obce Hůrka


Použitá literatura a zdroje

Šumava

Modely krajiny jádrových území

Markéta Potůčková, Eva Štefanová

Jádrové území tvoří horská krajina katastrů Prášily a Hůrka. Část katastrálního území Prášily, jednoho z největších katastrálních území v ČR, byla po II. světové válce začleněna do vojenského výcvikového prostoru Dobrá Voda. Ke svému rekreačnímu využití se tak oblast vrátila až v 90. letech 20. století.

Cíle

Cílem zpracování archivních a soudobých leteckých snímků bylo vytvořit náhled na zájmové území a postihnout zásadní změny v jeho vývoji od 50. let 20. století do současnosti. Vzhledem k faktu, že výsledky slouží výhradně pro interpretační účely a vizualizaci změn, byla metodika zpracování archivních snímků zjednodušena. Dílčí snímky byly umístěny do souřadnicového systému S-JTSK s využitím zpětného protínání (rovnic kolinearity) a vlícovacích bodů, jejichž souřadnice byly odečteny ze soudobého ortofota a výškového modelu dostupných z webové mapové služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pro účely zobrazení výškové členitosti území byl pak použit výškový vrstevnicový model ZABAGED.

Data a metody

A) Ortofoto z konce 40. let

Ortofota z roku 1949 byla poskytnuta Českou informační agenturou životního prostředí Cenia. Pro 3D vizualizaci byla promítnuta na výškový vrstevnicový model ZABAGED. Pro zpracování byl použit software ArcMap a ArcScene.

B) Archivní letecké snímky z 80. let

Letecké měřické snímky zachycující stav území v roce 1988 byly získány z Archivu leteckých měřických snímků ČÚZK. Černobílé snímky velikosti 23 cm x 23 cm byly naskenovány s rozlišením 0,015 mm. S výjimkou konstanty kamery uvedené na rámu snímku nebyly známy prvky vnitřní orientace (tj. poloha hlavního snímkového bodu a zkreslení objektivu) a pro další zpracování byly zanedbány. Vzhledem k interpretačnímu účelu užití byla vzniklá geometrická zkreslení akceptovatelná. Pro získání prvků vnější orientace byly v každém snímku nalezeny alespoň 4 body identifikovatelné jak v archivním snímku, tak v současném ortofotu. Pomocí rovnic kolinearity byly dopočteny souřadnice středu promítání a sklony snímků. Snímky byly dále ortorektifikovány nad výškovým vrstevnicovým modelem ZABAGED. Ten byl následně využit i pro 3D vizualizaci krajiny z roku 1988. Pro zpracování byl použit software PCI Geomatica, ArcMap a ArcScene.

C) Současné ortofoto

Současné ortofoto, které bylo získáno z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, je zobrazeno nad výškovým vrstevnicovým modelem ZABAGED. Pro zpracování byl využit software firmy ESRI.

Výsledky

Po odsunu německého obyvatelstva po konci 2. světové války, uzavřením pohraničního pásma a zřízením vojenského výcvikového prostoru došlo v k.ú Prášily a Hůrka k zániku horské kulturní krajiny, konci zemědělského a rekreačního využívání a vzniku militární krajiny. Po pádu „železné opony“ nedošlo až na malé výjimky k obnovení zemědělského využívání krajiny, ale rychle se obnovilo rekreační a turistické využívání a na významu získala přírodoochranná funkce. Porovnáním 3D modelů z konce 40. a 80. let 20. století a z druhé dekády 21. století lze dokumentovat zvýšení podílu lesa v této oblasti, z nichž se většina nachází v 1. bezzásahové zóně Národního parku Šumava. Snímky z roku 2018 ukazují postupnou přirozenou obnovu lesa po orkánu Kirill a kůrovcové kalamitě.

sumava 50 zm sumava 88 zm
1949 1988

 

sumava 2019 zm
2018

 

Celkový pohled na katastrální území Prášily a Hůrka v letech 1949, 1988 a 2018.

Podkladová data © ČÚZK, Ortofoto ČR, 2017 / 2018 © Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz.

 

Použitá literatura a zdroje

Šumava

Prostorové modely prezentují převedení informací z reálného světa do digitální podoby. Prostorové modely krajiny předstatvují modely krajiny jádrových území a detailní fotorealistické modely částečně nebo zcela zaniklých objektů.

Prostorové modely krajiny