Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Josef Růžička, Mojmír Polák

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Kategorie využití půdy	rozloha 1840 [%]	rozloha 2020 [%]	změna [%]
zastavěné plochy	0,19	0,64	0,44
vodní plochy	2,48	2,67	0,19
lesní plochy	48,50	58,80	10,30
orná půda	32,53	16,20	-16,33
trvalé kultury	2,28	3,48	1,21
ostatní	2,95	4,31	1,36
trvalé travní porosty	11,07	9,73	-1,35
sukcesní vegetace	0	2,88	2,88
aktivní lom	0	0,26	0,26
opuštěný lom	0	1,05	1,05

 

Český kras je funkčně specifickým přírodně cenným územím s pestrým a členitým reliéfem a geologickými profily, cennou faunou a flórou, včetně lesních společenstev, která si místy zachovala přirozený ráz. Kromě klasických způsobů využití je toto území typické povrchovými lomy, v nichž se těží vápenec. V současnosti zde najdeme jak aktivní, tak opuštěné lomy. Od doby stabilního katastru došlo v území zejména k významnému úbytku orné půdy, která byla většinou nahrazena lesy. Přírodní ráz území se tak prohloubil.

Na některých místech můžeme nalézt tzv. novou divočinu – různá sukcesní stádia vegetace rozvíjející se na opuštěné půdě. V území je malý podíl trvalých kultur, přestože v průběhu sledovaného období došlo k jejich mírnému nárůstu. Hlavním procesem přeměny krajiny je extenzifikace a významnou funkcí je využití krajiny k rekreačním účelům a turistice.

 Použitá literatura a zdroje

• Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
• Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
• Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.