Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Kladensko – postindustriální krajina

Modelové území Kladensko (obce Hnidousy a Dubí) bylo vybráno jako charakteristická krajina postindustriální.  Nachází se v těsném zázemí velkého města a spolu s ním je dnes součástí pražské metropolitní oblasti. Až do poloviny 19. století byly tyto obce součástí politického okresu Unhošť, teprve po rozvoji těžby uhlí (1854) a výstavbě hutí (Vojtěšská 1854, Poldina 1889), začal narůstat významu Kladna. Souviselo to bezpochyby s prudkým nástupem industrializace jako základního procesu modernizace tradičního hospodářství modelového území. Rozvoj těžební, metalurgické a strojírenské výroby ovlivnil nárůst počtu obyvatel nejen Kladna, ale i řady obcí v jeho zázemí (Hnidousy, Motyčín, Dubí, Brandýsek aj.). Ve druhé polovině 19. století bylo v území vystavěno několik železničních tratí zajišťujících odbyt uhlí, hutních a strojírenských výrobků do Prahy a dalších oblastí Rakousko-Uherské monarchie a později do Československa a do zahraničí. Obyvatelé oblasti byli silně politicky aktivní, významnou pozici zde již v meziválečném období měla KSČ. Po druhé světové válce a hlavně po roce 1948 vliv KSČ nadále vzrostl, což se projevilo jednak ve výstavbě dalšího průmyslu (Ocelárna Dubí, rozvoj Kabla aj.), jednak i výstavbě bytové i obslužné zástavby a pozici Kladenska jako preferované oblasti minulého režimu. Některé obce se staly součástí území spravovaném Městským národním výborem Kladno (Dubí, Kročehlavy aj.). Zatímco Hnidousy získaly především obytnou funkci a spolu s Motyčínem byly administrativně propojeny pod názvem Švermov, Dubí se stalo součástí Kladna s výrazně industriální funkcí.

Již v roce 1869 při prvém reálném sčítání obyvatelstva mělo Kladno, Hnidousy a Dubí (i některé další obce hustotu zalidnění přes 250 obyvatel/km²) což představovalo více než dvojnásobek proti průměru Česka. Tento stav dokumentuje rychlý rozvoj nového průmyslového centra rozloženého mezi Kladnem, Hnidousy a Dubí. Celkový rozvoj Kladenska pak dokumentují i kartogramy, kdy uvedenou hustotu zalidnění (254 obyvatel/km²) vykazuje již čtvrtina obcí zázemí. Východní část zázemí má hustotu zalidnění do 100 obyvatel/km², některé obce i pod 70. Lepší podmínky pro zemědělství pak dokumentuje i úřední cena zemědělské půdy (či produkční schopnost) a také vyšší podíl osob zaměstnaných v priméru. Kladno a jeho zázemí bylo vždy považováno za baštu průmyslu a těžby, což v současnosti již neplatí. V souladu s celospolečenskými tendencemi dominuje terciér, v němž pracuje v jihovýchodní části zázemí více než 50 % ekonomicky aktivních obyvatel, v některých obcích i přes 60 %. Právě v této části zázemí je zaměstnanost v sekundéru nejnižší, převážně pod 20 %. Vyjížďka za prací je poměrně velmi vysoká, v modelovém území je vyšší než 32 %, v obcích na jihovýchodě a východě zázemí dosahuje vyjížďka ekonomicky aktivních obyvatel silně nad 40 %.

Index změny od roku 1845 se pohybuje v rozmezí 10–20, v období 1990–2010 pak jen do 4. To představuje relativně stabilizovanou krajinu, poměrně intenzivně zemědělsky využívanou.

Jedná se o modelové území na okraji aglomerace Kladna a s ní také prošlo proměnou z jednoho z center především těžkého průmyslu v zónu, která je využívána spíše jako obslužný prostor Prahy s výraznou funkcí bydlení. Toto hodnocení je umocněno i tím, že z metodologických důvodů bylo nutné do výsledných grafů zahrnout data za celé město Kladno. Z ověřování v terénu však byly verifikovány výsledky v rámci užšího modelového území a odpovídají celkovým výsledkům v rámci celého města. Ekonomická struktura modelového území je poměrně pestrá s převahou terciéru, především logistiky, skladování, velkoobchodu a dopravních služeb (téměř polovina z nich se zabývá především osobní dopravou). Těchto subjektů je zde 47 z celkových 121 subjektů s více jak 10 zaměstnanci. Z jednotlivých oborů je nejvíce zastoupeno stavebnictví (23 subjektů) a doprava (20 subjektů). Ve srovnání s původně podobně profilovaným Mostem je zde daleko patrnější vyšší stupeň ekonomické transformace. Je zde zastoupen především strojírenský a automobilový průmysl (19 subjektů) doplněný elektrotechnickým a potravinářským průmyslem. Dříve nejvýraznější těžební a hutní průmysl představovaný především bývalou SONP Poldi je zastoupen dnes pouze 3 menšími ekonomickými subjekty.

Objev a těžba uhlí v oblasti změnila zemědělsko-obytnou funkci mikroregionu a postupně se formovala funkce industriální, obytná a obslužná nejen pro obyvatele rychle rostoucího Kladna ale i četných populačně silných obcí v zázemí. Kladno postupně převzalo administrativní funkce po starším jádru oblasti, kterým byla nevelká Unhošť. Od 80. let minulého století postupně zanikala těžba černého uhlí, po roce 1990 nevydařená privatizace Poldovky vedla k omezení a zániku železárny a přežila jen elektroocelárna v Dubí. Ztráta četných pracovních příležitostí v těžbě a hutní výrobě vedla k jejich zániku a přechodu pracovníků do rychle rostoucí sféry služeb. Kladno částečně ztratilo funkci centra pracovní dojížďky a z města i obcí zázemí se zformoval silný proud pracovní vyjížďky do Prahy jako jádra metropolitního území, kde se uplatnili především v rychle rostoucím sektoru služeb od poloviny 90. let minulého století. Jako součást metropolitní oblasti Kladno může získat určité výhody (rychlodráha Praha – letiště – Kladno; přesun některých výrob a skladů z jádra metropolitního území) spojené s růstem počtu a struktury pracovních příležitostí. Krajina je zde silně zastavěná a zainvestovaná s vysokou hustotou zalidnění. Vzhledem k tomu, že jde o jedno z jader průmyslové revoluce Česka, by bylo vhodné zajistit údržbu a ochranu některých objektů pro budoucí generace. Mohly by se stát zajímavým cílem specifického cestovního ruchu pro obyvatele metropolitního území i zájemce z jiných oblastí i zahraničí.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).