Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zanikající industriální krajina Kladna: Kladno – Dubí, Hnidousy

Modelové území Kladenska leží západním okraji rozsáhlého geomorfologického celku VA-2 Pražská plošina, v geomorfologickém podcelku VA-2B Kladenská plošina a geomorfologickém okrsku VA-2B-2 Slánská tabule. Geologické podloží tvoří permské a karbonské pískovce, arkózy a jílovce, na něž v severní části nasedají svrchnokřídové (cenomanské a turonské) slepence, jílovce a pískovce. Ojediněle se vyskytují průniky neovulkanických těles, tvořených micénními nefelinity a pyroklastiky (Vinařická hora a Slánská hora). Mladší pokryvné útvary tvoří především sprašové pokryvy a závěje na plošinách a mírných svazích. V údolních nivách jsou zastoupené málo mocné nejmladší nivní sedimenty.

 Reliéf v převládající nadmořské výšce 300 – 360 m má charakter ploché pahorkatiny nebo tabule, která se zvolna sklání k severovýchodu k Vltavě. Původní sedimentární tabule je mírně rozčleněná nehlubokými širokými údolími potoků, které rovněž směřují k severovýchodu do Vltavy (Dřetovický potok, Týnecký potok, Knovízský potok, Zákolanský potok). Větší výškové rozdíly až přes 100 m jsou jenom na západním okraji území u Vinařic, způsobené nefelinickým sukem Vinařické hory (413 m) a zářezem Knovízského potoka. Jinak v reliéfu převládají plošiny (zarovnané povrchy) a mírně ukloněné svahy se sklonem 2 – 5°. Pro (post)industriální a postmontánní krajinu Kladenska jsou charakteristické také tvary antropogenního reliéfu, především množství industriálních zarovnaných povrchů a industriálních zpevněných teras s umělými povrchy, opuštěné těžební a průmyslové areály s haldami a dalšími montánními tvary po těžbě černého uhlí.

Kladno a Kladensko leží na přechodu mezi teplou a mírně teplou klimatickou oblastí (T2 a MT 11 podle Quitta). Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 8°C, průměrný roční úhrn srážek je nízký a jen mírně převyšuje 500 mm. Zima je mírná a nestálá, bez dlouhotrvající sněhové pokrývky. Léto bývá teplé, často s delším suchým obdobím.

V půdním krytu se střídají hnědozemě modální vytvořené na spraších a kambizemě modální na zvětralinách, místy se vyskytují pararendziny vytvořené na výchozech slínitých hornin. V současných i zaniklých průmyslových areálech a v místech těžby, na skládkách a haldách zaujímají významný podíl také antroposoly (antropozemě) vytvořené na antropických a přemístěných substrátech.

Kladensko leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, na východním okraji fytogeografického okresu 6 Džbán, na přechodu k fytogeografickému okresu 7 Středočeská tabule, fytotogeografický podokres 7c Slánská tabule. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 9 Kladensko-rakovnická pahorkatina, výškový vegetační stupeň 3 dubovobukový.  Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na většině území černýšová dubohabřina, jen na výslunných suchých stráních na severu (mimo jádrové území) teplomilná mochnová doubrava, naopak na vlhčích a chladnějších severních svazích ojediněle květnatá lipová bučina.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu v jádrovém území převládá městská sídelní a průmyslová zástavba, která se střídá s prolukami, opuštěnými hospodářskými dvory a typickými postindustriálními plochami s ruderální bylinnou i křovinatou vegetací. V jádrovém území Kladno – Dubí dominují rozsáhlé industriální a postindustriální plochy, opuštěné rozlehlé haly a výrobní objekty. Volné plochy mezi nimi zarůstají ruderální vegetací s invazními druhy rostlin, mezi nimiž je nejhojnější zlatobýl obrovský. Velmi hojný je popínavý plamének (Clematis). Lesy jsou převážně listnaté s poměrně pestrým druhovým složením: dub, habr, lípa, javor, buk, jilm, na okrajích porostů invazní trnovník akát. Místy jsou vysázené jehličnany – borovice, modřín smrk, vesměs usychající ve špatném zdravotním stavu, zatímco listnáče prosperují.

Na severní straně přiléhají ke Švermovu, Hnidousům, Vinařicím rozsáhlé polní lány na Pražské plošině. Ochrana přírody nemá v tomto dlouhodobě intenzivně využívaném a člověkem přetvořeném území žádné zvláštní zájmy. Drobná zvláště chráněná území jsou až na okraji zájmového území v údolí Knovízského potoka, mimo jádrové území Kladna.