Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Bezlesé biotopy mapované v rámci Natura 2000 tvoří zanedbatelnou část plochy zájmového území. Jsou to kontinuální travní porosty na jižních svazích v severní části území. Původně to byly širokolisté teplomilné trávníky dnes zarůstající ovsíkem a jinými expanzivními druhy. Zajímavým stanovištěm z hlediska bezlesí jsou lesem nezarostlé haldy, na kterých nalézáme řadu zajímavých rostlinných druhů a tvoří i habitat pro živočichy. Tyto plochy však nebyly v rámci mapování Natura 2000 hodnoceny, protože je nelze klasifikovat v rámci systému biotopů Natura 2000.
Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T3.3 a T3.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
veřejné plochy |
zahrady |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
18,07% |
5,18% |
8,28% |
0,53% |
67,94% |
2004,1 |
|
T3.3 |
100,00% |
4,2 |
||||
|
T3.4 |
96,28% |
3,28% |
0,44% |
19952,0 |
||
|
celkem |
89,14% |
3,45% |
1,15% |
0,05% |
6,20% |
21960,3 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Lesy v zájmovém území tvoří většinou silně člověkem ovlivněné porosty s chudým, často ruderalizovaným podrostem s vysokým zastoupením invazních a expanzních druhů. Ve stromovém patře jsou často zastoupeny nepůvodní a stanovištně nevhodné druhy. Proto jsou v Mapování Natura 2000 většinou hodnoceny se sníženou kvalitou i přesto, že se jedná prakticky ve všech případech o historicky kontinuální lesy. Paradoxně poměrně hodnotné porosty najdeme na některých starých výsypkách (již mimo užší zájmové území). Tyto porosty se svým složením blíží dubohabřinám nebo acidofilním doubravám.
Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L5.3, L5.4, a L7.1) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
celková rozloha [m2] |
|
L3.1 |
98,76% |
0,46% |
0,05% |
0,72% |
355042,7 |
|
L5.3 |
99,38% |
0,62% |
59148,2 |
||
|
L5.4 |
100,00% |
8515,7 |
|||
|
L7.1 |
100,00% |
3594,6 |
|||
|
celkem |
98,88% |
0,39% |
0,04% |
0,68% |
426301,2 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
