Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jan Štěpán
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)
|
Kategorie využití půdy |
rozloha 1840 (%) |
rozloha 2019 (%) |
změna (%) |
| zastavěné plochy | 0,20 | 8,38 | 8,18 |
| ostatní plochy | 2,37 | 29,54 | 27,16 |
| vodní plochy | 0,43 | 0,13 | -0,30 |
| lesní plochy | 35,21 | 36,38 | 1,17 |
| orná půda | 50,40 | 14,71 | -35,69 |
| trvalé travní porosty | 9,51 | 4,15 | -5,36 |
| trvalé kultury | 1,89 | 6,74 | 4,85 |
V polovině 19. století bylo Kladensko intenzívní zemědělskou oblastí s dosti vysokým podílem lesních ploch. V modelovém území se vyskytovalo i několik větších rybníků. Území prošlo za dobu sledovaných 180 let neskutečnou proměnou spojenou zejména s těžbou uhlí, industrializací a po roce 1990 s významným útlumem těžební i průmyslové činnosti. V současnosti se v modelovém území důsledky těžby a jejího útlumu projevují extrémně vysokým podílem ostatních a zastavěných ploch. V typické posttěžební a postindustriální krajině nalezneme opuštěné tovární haly – průmyslové brownfieldy, ruderální vegetací zarůstající nádvoří, manipulační plochy, cesty, dvory.
Zejména v Dubí se ostatní plochy rozkládají téměř na polovině katastru, zbylou část katastru pokrývají z většiny lesy. Hnidousy mají poněkud jiný charakter a dochází zde k významnému rozvoji rezidenční zástavby, na severu potom stále převládají zemědělské plochy, zejména orná půda. Zajímavé je, že lesy zůstaly v celém území těžbou prakticky netknuty a jejich rozloha dokonce mírně vzrostla.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
