Vývoj využití krajiny
Lucie Kupková, Klára Švejdová, Lukáš Brůha
Cíle
Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.
Data a metody
Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.
Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).
Výsledky
Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.
Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1828) a v současnosti (2021)
Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1828 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)
| Kategorie využití půdy | rozloha [%] stabilní katastr |
rozloha [%] současný katastr |
změna [%] |
| zastavěné plochy | 0,15 | 0,55 | 0,40 |
| vodní plochy | 0,00 | 0,16 | 0,16 |
| lesní plochy | 33,84 | 67,18 | 33,34 |
| orná půda | 26,03 | 4,25 | -21,78 |
| trvalé travní porosty | 35,98 | 20,83 | -15,15 |
| trvalé kultury | 2,57 | 3,99 | 1,42 |
| ostatní plochy | 1,42 | 3,04 | 1,62 |
Starý Hrozenkov patří k územím, kde byla ve sledovaném období převládajícím trendem extenzifikace využití krajiny. A to velmi silná extenzifikace, kdy byla nahrazována méně intenzívními formami hospodaření nejen orná půda (její rozloha poklesla o více než 21 procentních bodů), ale dokonce i trvalé travní porosty (pokles o 15 procentních bodů). Tyto kategorie byly v centrální a severní části území nahrazovány lesními plochami. Lesní plochy se v současnosti vyskytují na extrémně velkém podílu území – pokrývají jeho 67 procent (nárůst o více než 33 procentních bodů).
V jižní části území převládala mírnější forma extenzifikace, kdy byla nahrazována orná půda do značné míry trvalými travními porosty. Přesto celková rozloha trvalých travních porostů poklesla o 15 procentních bodů. Mírný nárůst zaznamenaly vodní plochy, které též přispívají k přírodnějším rázu krajiny. Zastavěné plochy narostly pouze minimálně. Významně se nerozšířily ani trvalé kultury a ostatní plochy, i když v jinak periferním území k jistému rozvoji rezidenčních aktivit došlo a nebyl tedy zaznamenán jejich útlum.
Použitá literatura a zdroje
- Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
- Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
- Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.
