Kladensko

Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jan Štěpán

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

Kladno

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2019 (současný katastr)

 Kategorie využití půdy 

 rozloha 1840 (%) 

 rozloha 2019 (%) 

 změna (%) 

zastavěné plochy 0,20 8,38 8,18
ostatní plochy 2,37 29,54 27,16
vodní plochy 0,43 0,13 -0,30
lesní plochy 35,21 36,38 1,17
orná půda 50,40 14,71 -35,69
trvalé travní porosty 9,51 4,15 -5,36
trvalé kultury 1,89 6,74 4,85

 

V polovině 19. století bylo Kladensko intenzívní zemědělskou oblastí s dosti vysokým podílem lesních ploch. V modelovém území se vyskytovalo i několik větších rybníků. Území prošlo za dobu sledovaných 180 let neskutečnou proměnou spojenou zejména s těžbou uhlí, industrializací a po roce 1990 s významným útlumem těžební i průmyslové činnosti. V současnosti se v modelovém území důsledky těžby a jejího útlumu projevují extrémně vysokým podílem ostatních a zastavěných ploch. V typické posttěžební a postindustriální krajině nalezneme opuštěné tovární haly – průmyslové brownfieldy, ruderální vegetací zarůstající nádvoří, manipulační plochy, cesty, dvory.

Zejména v Dubí se ostatní plochy rozkládají téměř na polovině katastru, zbylou část katastru pokrývají z většiny lesy. Hnidousy mají poněkud jiný charakter a dochází zde k významnému rozvoji rezidenční zástavby, na severu potom stále převládají zemědělské plochy, zejména orná půda. Zajímavé je, že lesy zůstaly v celém území těžbou prakticky netknuty a jejich rozloha dokonce mírně vzrostla.

 Použitá literatura a zdroje

  • Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
  • Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
  • Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.