Digitální atlas zaniklých krajin - Proměny krajiny a její ochrana

Zahrádky

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

Použitá literatura a zdroje

D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Zahrádky

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Použitá literatura a zdroje

AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Zahrádky

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru.

Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Většina současných trávníků vznikla na bývalých polích (mapa 1, graf 1). Takto vzniklé biotopy se vyjímečným způsobem podílejí na diverzitě vegetace. Na bývalých polích najdeme, jak je obvyklé také v jiných územích, vysoký podíl mezofilních ovsíkových luk (T1.1, tab. 1), ale vidíme, že na polích vznikal i dominantní podíl většiny ostatních travinných biotopů, zejména písčin, navíc v nezanedbatelných rozlohách (tab. 1). Na kontinuální travní porosty jsou vázány zejména aluviální psárkové louky (T1.4) a bezkolencové louky střídavě vlhkých půd (T1.9). Za kontinuální lze považovat i výskyty uzavřených kostřavových trávníků písčin v zahradách (T5.3), což je pro tento typ vegetace jeden z typických výskytů.

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

biotop	lesy	pastviny a louky	pole	voda	zahrady	zástavba	ostatní	Celková rozloha [m²]
T1.1	0.2%	20.7%	62.9%		3.6%	0.7%	11.9%	96462.3
T1.3	5.2%	10.9%	81.2%				2.7%	32515.9
T1.4		93.1%	5.8%	0.3%			0.9%	47958.0
T1.5		1.2%		98.8%				810.9
T1.9		99.6%	0.4%					9108.3
T2.3	17.0%	0.1%					82.9%	128.1
T3.4	1.4%	11.7%	82.7%		4.1%			4073.4
T3.5			100.0%					4137.1
T4.2			97.4%				2.6%	2009.7
T5.3			1.5%		88.6%	4.1%	5.7%	1468.6
T5.5	0.6%	3.2%	90.8%		0.1%		5.3%	15844.8
podíl na celkové rozloze	1.0%	36.4%	53.0%	0.4%	2.3%	0.3%	6.5%	214517.1

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

Výsledky: Lesy

Velká většina sekundárních lesů vznikla v nivě Robečského potoka (dnešní NPP Peklo, mapa 2) na místě původně obhospodařovaných luk (graf 2). Většina současných lužních a mokřadních lesů má tedy historii jako bezlesí (tab. 2). Historicky kontinuální jsou zejména acidofilní bučiny (L5.4) a boreokontinentální bory (L8.1). Ostatní typy lesa mají často historii jako bezlesí (tab. 2).

Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

biotop	lesy	pastviny a louky	pole	voda	zahrady	zástavba	ostatní	Celková rozloha [m²]
L1	11.8%	75.9%	2.6%	9.0%		0.1%	0.7%	58649.7
L2.2	3.6%	69.1%	7.9%	12.7%	0.9%	0.1%	5.7%	140863.1
L3.1	24.8%	21.4%	29.6%	0.7%	1.2%	0.2%	22.0%	270341.8
L4	34.1%	31.7%	16.4%			0.7%	17.2%	13266.7
L5.4	97.9%	0.1%					2.1%	11988.5
L7.1	26.9%	45.3%	25.4%				2.4%	120848.4
L7.3	42.3%	17.1%	25.4%	0.2%	1.7%	0.3%	13.1%	284926.9
L8.1	86.7%	4.0%	3.4%	0.9%	0.6%	0.2%	4.1%	84951.3
podíl na celkové rozloze	32.7%	31.5%	20.4%	2.7%	1.0%	0.2%	11.6%	985836.4

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

Použitá literatura a zdroje

Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.

Zahrádky

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.

Data a metody

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.

Výsledky

Použitá literatura a zdroje

AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.

Zahrádky