Boletice Klet

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

NAKI TPK 2019

Použitá literatura a zdroje

  • D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
  • T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Boletice Klet

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

OP Čáslavsko

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
  • HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Boletice Klet

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Ve sledovaném území bylo vymapováno téměř 100 ha travinných biotopů. Většinou jsou to ovsíkové louky, aluviální psárkové louky a poháňkové pastviny. Většina těchto porostů se nachází v   oboře Žehušice (mapa 1). Vzhledem ke kontinuitě většiny travních porostů je překvapivé, že jejich stav je většinou hodnocený jako špatný (graf 1). To je nespíše zapříčiněno intenzivním spásáním porostů zvěří v oboře. Překvapivě vzácně jsou zaznamenány trávníky na písčinách, které podle mapování Natura 2000 zaujímají plochu pouze cca 0.5 ha, je však zřejmé, že tento typ biotopů byl mapovateli přehlížen, zejména kostřavové trávníky písčin se vyskytují poměrně hojně zejména v intravilánech sídel, kde se zachovaly v podobě návesních, často rozlehlých trávníků nebo v lemech lesních porostů. Typickými druhy těchto biotopů jsou například Rumex thyrsiflorus, Dianthus deltoides, Berteroa incana, Chondrilla juncea. Zajímavým druhem, který najdeme většinou na vlhčích písčitých půdách je divizna švábovitá (Verbascum blattaria). Tento typ vegetace byl v minulosti pravděpodobně dominantním na písčitých pastvinách, v intravilánech vsí (viz obr. 1) a na úhorech. Historický stav vegetace však nelze, vzhledem k absenci údajů lépe specifikovat.

Caslavsko zmeny louky zm

Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T1.3, T1.4, T1.5, T4.2, T5.2 a T5.3) podle NATURA 2000
na podkladě historického land use.

Caslavsko graf louky zm

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit) 

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

veřejné plochy

vodnáí plochy a toky

zahrady

zástavba

celková rozloha [m2]

T1.1

10.32%

84.38%

0.41%

1.23%

1.10%

2.54%

0.02%

847366.0

T1.3

 

100.00%

         

22975.1

T1.4

13.11%

82.98%

0.35%

0.05%

3.51%

   

108213.3

T1.5

59.14%

40.86%

         

11299.0

T4.2

4.12%

4.79%

24.04%

56.46%

10.59%

   

1573.9

T5.2

11.21%

11.34%

62.41%

9.10%

5.94%

   

4850.2

T5.3

100.00%

           

337.6

celkem

10.96%

83.58%

0.73%

1.19%

1.37%

2.16%

0.01%

996615.1

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

 

Čáslavsko

Obr. 1: Kostřavové trávníky písčin v intravilánu Sulovic.

Výsledky: Lesy

Relativně zachovalé lesy mimo aluviální polohy jsou v oblasti extrémně vzácné. Nacházejí se pouze v SV části na svazích Železných hor (cca 15ha), jedná se o dubohabřiny (L3.1) a acidofilní doubravy (L7.1 a L7.2). Současné lesní porosty jsou většinou sekundární povahy, tvořené náletovými dřevinami nebo kulturami (smrk, borovice, včetně borovice černé, akát). Lužní lesy (zejména tvrdé luhy nížinných řek) se zachovaly především v oblasti obory (nejsou zobrazeny v mapě). 

Caslavsko zmeny lesy zm

 Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L7.1 a L7.2) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use 

 

Graf lesy

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)

 

biotop

lesy

pastviny a louky

pole

veřejné plochy

zahrady

zástavba

celková rozloha [m2]

L3.1

25.44%

19.14%

53.32%

0.85%

0.97%

0.28%

57793.3

L7.1

22.08%

20.98%

54.71%

2.23%

   

88085.5

L7.2

 

85.37%

9.40%

5.23%

   

4065.7

celkem

22.78%

22.02%

52.95%

1.78%

0.37%

0.11%

149944.5

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

 Čáslavsko

Obr. 2: Druhově bohatý nálet dřevin v oblasti starých lůmků PP Skalka u Žehušic

Použitá literatura a zdroje

  • Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
  • Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
  • Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
  • Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.

Boletice Klet

NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.

Data a metody

Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.

Výsledky

KVES Caslavsko

Použitá literatura a zdroje

  • AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
  • LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.

Boletice Klet

Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá rybniční krajina v dolním Podoubraví

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

Charakteristika krajinného rázu

Význam charakteristiky

Nížinatý reliéf Čáslavské kotliny a široká niva Doubravy

zásadní, určující

Intenzivní zemědělské využívání, krajinná matrice tvořená ornou půdou uspořádanou do velkých půdních bloků

zásadní, určující

Lesní celky mozaikovitě uspořádaných převážně borových lesů na písčitých půdách

zásadní, určující

Morfologický výrazný zlomový svah Železných hor, omezující Čáslavskou kotlinu na východě a pohledově uzavírající východní horizont

zásadní, určující

Řeka Doubrava, která tvoří osu sledovaného území

významná

Tvrdá technická úprava řeky Doubravy od Habrkovic po ústí do Labe s vysokým habrkovickým a lanžovským jezem

významná

Tvrdě technicky upravené a napřímené malé vodní toky a odvodňovací kanály s lichoběžníkovým profilem

významná

Břehové porosty podél vodních toků

významná

Žehušická obora bílých jelenů jako rozsáhlá zelená struktura v intenzivně využívané krajině

významná

Koniferové školky u Žehušic

doplňující

Aktivní i zatopená pískovna u Žehušic

doplňující

Technická závlahová zařízení v nivě Doubravy

doplňující

Řeka Labe a labská niva s aluviálními loukami a lužními lesy jako výrazná zelená struktura, která ohraničuje území na severu

významná