Čáslavsko: Dynamika krajinné struktury

Boletice Klet

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2018) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.6 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé. Kvůli velkému množství možných kombinací byly v mapě zobrazeny pouze LCF s rozlohou větší než 0,2 km2.

Výsledky

Z celkové rozlohy 17,32 km2 se proměnilo celkem přes 57 %, zbytek území zůstal co do krajinného pokryvu stabilní.

Výrazným procesem je zemědělská intenzifikace využití krajiny – nová orná půda vznikla z trvalého travního porostu (2,2 km2), z lesních ploch (1,4 km2) a z bývalých vodních ploch (0,9 km2) – právě zánik vodních ploch velmi změnil ráz této krajiny. V menší míře pak vznikaly nové plochy s menší intenzitou využití – trvalé kultury z orné půdy (1,4 km2) a z trvalých travních porostů (0,4 km2), trvalé travní porosty z lesních ploch (0,4 km2) a orné půdy (0,3 km2) a lesní plochy z trvalých travních porostů (0,6 km2) a orné půdy (0,3 km2). Nové urbanizované plochy přibyly v podobě ostatních ploch z trvalého travního porostu (0,3 km2) a orné půdy (0,3 km2).

Celkově je území Čáslavska součástí zemědělské krajiny Polabí a ve sledovaném období, například se zánikem vodních ploch, se dále zemědělské využití rozvíjelo a intenzifikovalo. Boletice dynamika krajinne struktury zmenseno

Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností. 

LCF

 rozloha (km2) 

 rozloha (% území) 

 rozloha (% LCF) 

trvalý travní porost -> orná půda

2,18

12,60

21,93

orná půda -> trvalé kultury

1,40

8,06

14,03

lesní plochy -> orná půda

1,38

7,96

13,86

vodní plochy -> orná půda

0,94

5,40

9,41

trvalý travní porost -> lesní plochy

0,61

3,53

6,15

lesní plochy -> trvalý travní porost

0,41

2,37

4,12

trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,36

2,09

3,64

trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,34

1,95

3,39

orná půda -> lesní plochy

0,33

1,89

3,30

orná půda -> trvalý travní porost

0,26

1,49

2,60

orná půda -> ostatní plochy

0,25

1,47

2,56

 

Literatura