Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Ve sledovaném území bylo vymapováno téměř 100 ha travinných biotopů. Většinou jsou to ovsíkové louky, aluviální psárkové louky a poháňkové pastviny. Většina těchto porostů se nachází v oboře Žehušice (mapa 1). Vzhledem ke kontinuitě většiny travních porostů je překvapivé, že jejich stav je většinou hodnocený jako špatný (graf 1). To je nespíše zapříčiněno intenzivním spásáním porostů zvěří v oboře. Překvapivě vzácně jsou zaznamenány trávníky na písčinách, které podle mapování Natura 2000 zaujímají plochu pouze cca 0.5 ha, je však zřejmé, že tento typ biotopů byl mapovateli přehlížen, zejména kostřavové trávníky písčin se vyskytují poměrně hojně zejména v intravilánech sídel, kde se zachovaly v podobě návesních, často rozlehlých trávníků nebo v lemech lesních porostů. Typickými druhy těchto biotopů jsou například Rumex thyrsiflorus, Dianthus deltoides, Berteroa incana, Chondrilla juncea. Zajímavým druhem, který najdeme většinou na vlhčích písčitých půdách je divizna švábovitá (Verbascum blattaria). Tento typ vegetace byl v minulosti pravděpodobně dominantním na písčitých pastvinách, v intravilánech vsí (viz obr. 1) a na úhorech. Historický stav vegetace však nelze, vzhledem k absenci údajů lépe specifikovat.
Mapa 1: Travinná vegetace (T1.1, T1.3, T1.4, T1.5, T4.2, T5.2 a T5.3) podle NATURA 2000
na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodnáí plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
10.32% |
84.38% |
0.41% |
1.23% |
1.10% |
2.54% |
0.02% |
847366.0 |
|
T1.3 |
100.00% |
22975.1 |
||||||
|
T1.4 |
13.11% |
82.98% |
0.35% |
0.05% |
3.51% |
108213.3 |
||
|
T1.5 |
59.14% |
40.86% |
11299.0 |
|||||
|
T4.2 |
4.12% |
4.79% |
24.04% |
56.46% |
10.59% |
1573.9 |
||
|
T5.2 |
11.21% |
11.34% |
62.41% |
9.10% |
5.94% |
4850.2 |
||
|
T5.3 |
100.00% |
337.6 |
||||||
|
celkem |
10.96% |
83.58% |
0.73% |
1.19% |
1.37% |
2.16% |
0.01% |
996615.1 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Obr. 1: Kostřavové trávníky písčin v intravilánu Sulovic.
Výsledky: Lesy
Relativně zachovalé lesy mimo aluviální polohy jsou v oblasti extrémně vzácné. Nacházejí se pouze v SV části na svazích Železných hor (cca 15ha), jedná se o dubohabřiny (L3.1) a acidofilní doubravy (L7.1 a L7.2). Současné lesní porosty jsou většinou sekundární povahy, tvořené náletovými dřevinami nebo kulturami (smrk, borovice, včetně borovice černé, akát). Lužní lesy (zejména tvrdé luhy nížinných řek) se zachovaly především v oblasti obory (nejsou zobrazeny v mapě).
Mapa 2: Lesní vegetace (L3.1, L7.1 a L7.2) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit)
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
L3.1 |
25.44% |
19.14% |
53.32% |
0.85% |
0.97% |
0.28% |
57793.3 |
|
L7.1 |
22.08% |
20.98% |
54.71% |
2.23% |
88085.5 |
||
|
L7.2 |
85.37% |
9.40% |
5.23% |
4065.7 |
|||
|
celkem |
22.78% |
22.02% |
52.95% |
1.78% |
0.37% |
0.11% |
149944.5 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Obr. 2: Druhově bohatý nálet dřevin v oblasti starých lůmků PP Skalka u Žehušic
Použitá literatura a zdroje
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
