Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 10. 2019) jsou znázorněny v mapě (obr. 1). Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách na obr. 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu (obr. 2). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Obr. 1: Znaky obcí v zájmovém území Nízký Jeseník

Zdroj dat: Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz); oficiální webové stránky obcí.

Obr. 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Nízký Jeseník

Zdroj dat: Obsahová analýza obecních znaků (2021).

Výsledky

Zájmové území Nízký Jeseník je zařazeno do analýz v rámci projektu Zaniklé krajiny jako oblast zaniklého horského zemědělství. Zemědělský ráz obcí (v kartodiagramu na obr. 2 žlutě), popřípadě zemědělskou tradici lokalit v minulosti, reflektuje jen pět obecních znaků (svůj znak má celkem 23 z 24 obcí v zájmovém území). Ve znacích obcí Brantice, Petrovice a Vysoká zemědělství symbolizuje figura radlice. Ve znaku Vysoké má stejnou funkci i zelená tinktura (barva). Zelená znázorňuje zemědělský charakter lokality i v případě znaků obcí Široká Niva a Hošťálkovy (kde je ale i symbolem pro lesnatost okolní krajiny, k místním loukám v tomto znaku navíc odkazují i v něm zobrazené kvítky). Zelená barva ve znacích obcí Holčovice a Karlovice poukazuje na okolní lesy („zelená“ kategorie). Lesnatost krajiny zájmového území Nízký Jeseník značí i symboly listnatých stromů ve znacích obcí Bělá pod Pradědem, Slezské Rudoltice a Zlaté Hory. V případě znaků Bělé pod Pradědem a Zlatých Hor je listnatý strom zároveň symbolem pro (s rozsáhlými lesními porosty v regionu související) tradiční hospodářskou činnost – dřevařství. Na dřevařskou tradici poukazují i klády, sekera a kůň ve znaku obce Holčovice a také sekery ve znaku Ludvíkova. Hospodářské symboly (v kartodiagramu červeně) jsou v symbolice obcí v Nízkém Jeseníku vůbec nejčastějším prvkem. Znaky často vypovídají i o historické tradici těžby barevných kovů, stříbra a zlata – ve znaku obce Andělská Hora je zobrazena štola, horník s kolečkem a hornická kladívka; hornická kladívka jsou i ve znaku Janova; znak Vrbna pod Pradědem obsahuje obrazy skály, štoly a horníka; a těžba zlata je znázorněna zobrazením horníka a skály i ve znaku Zlatých Hor. Znak obce Karlovice odkazuje na tradici zpracování železné rudy figurami kleští, kokily a kovadliny. Železářské kleště jsou i ve znaku Ludvíkova. Ve znaku Malé Morávky dělo a koule reprezentují místní historickou slévárnu, pro kterou byla obec v 17. století známá. Mezi symboly tradiční hospodářské činnosti v regionu jsou zařazeny také stříbrná fontána jako odkaz k lázeňství ve znaku Karlovy Studánky a palečné kolo symbolizuje mlýn ve znaku Široké Nivy.

I další prvky objevující se ve znacích obcí v zájmovém území Nízký Jeseník vypovídají o tom, jak vypadá zdejší krajina. Její hornatost a polohu obcí ve vyšších polohách nebo na úpatí místních vrcholů značí hory znázorněné ve znaku Andělské Hory, trojvrší ve znaku Bělé pod Pradědem a Janova, a pilovitá hlava znaku obce Holčovice. K symbolům znázorňujícím polohu obce („oranžová“ kategorie) patří slunce a modrá tinktura ve znaku Světlé Hory, která poukazuje na místní zdravé horské klima. K horám patří specifická fauna. Znak Jeseníku zobrazuje medvěda, znak Vrbna pod Pradědem lišku. Ve znaku Třemešné je znázorněna volavka, která souvisí s krajinou na Osoblažsku. Místní typické krajinné a přírodní prvky („fialová“ kategorie) najdeme i ve znacích Krasova (strom a ptáci odkazují k přírodní rezervaci Krasovský kotel) a Města Albrechtice (figura topolu symbolizuje místní vzrostlé stromy tohoto druhu). Poměrně ojedinělými (alespoň v porovnání s jinými regiony, kde jsou velmi časté) jsou odkazy k vodním tokům („modrá“ kategorie). Modrou tinkturou je ve znaku Petrovic znázorněn pramen řeky Osoblahy, ve znaku Široké Nivy je zvlněným břevnem odkázáno k řece Opavě, a v případě Třemešné je zvlněná pata symbolem pro místní potok Mušlov.

K 1. 10. 2021 má v zájmovém území Nízký Jeseník obecní znak 95,8 % obcí (23 ze 24 obcí).

Použitá literatura a zdroje

• BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
• DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6(2): 95–99.
• KRIPPENDORF, K. (2004): Content Analysis: An Introduction to Its Methodology. Sage, Thousand Oaks.
• PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2019).
• ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
• ŠIFTA, M. (2016): Graphic Symbols and Local Identity: The Case of Use and Perception of Municipal Emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116(2): 147–158.
• Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (1. 10. 2021).

Paměť krajiny představuje vztah mezi krajinou a kulturou. Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Také každý obecní znak je jakousi „kronikou“ obce a svým způsobem vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).

Paměť krajiny

• Místa paměti a paměťové instituce
• Symbolika regionů, míst a obcí
• Kulturní památky a památková území

Místa paměti a paměťové instituce

Martina Tůmová

Paměťové instituce uchovávají a předávají informace o minulosti a proměnách místní krajiny. Zahrnují primárně muzea nebo samostatné stálé expozice, v širším významu pak archivy a sbírky, které obsahují a spravují související archivní dokumenty. Zejména muzea pak lze definovat jako instituce, které získávají, uchovávají a zkoumají; zprostředkují a vystavují hmotné doklady o člověku a jeho prostředí za účelem studia, výchovy a potěšení (více viz Dolák 2013; Šobáňová 2012; Matero 2008).

Cíle

S využitím příkladu muzejních expozic vytvořit základní přehled a typologii paměťových institucí, které se nacházejí v širších hranicích zájmového území nebo se ve svých expozicích k zájmovému území vztahují.

Data a metody

Seznam paměťových institucí byl vytvořen zejména na základě rešerše elektronických informačních zdrojů. Z tohoto důvodu jej není možné považovat za zcela kompletní (existuje mnoho zejména soukromých sbírek, které se prostřednictvím internetu téměř neprezentují), avšak pro naplnění cílů projektu jej lze považovat za dostatečně validní.

V první fázi byla vytvořena databáze lokálních expozic vycházející z informací o českých muzeích poskytovaných Asociací muzeí a galerií ČR. Získané údaje byly dále doplněny informacemi dostupnými z popularizačních webových projektů „Do muzea!“ a „Muzeum.cz“. Ve druhé fázi byly expozice vyhledávány podle hlavních lokalit v zájmových územích, tedy podle větších měst s více než tisíci obyvateli. Výsledná databáze obsahuje bližší informace k jednotlivým paměťovým institucím – adresu, GPS lokalizaci, odkaz na web instituce.

Paměťové instituce (muzea a jednotlivé expozice) byly poté analyzovány s ohledem na zaměření expozic a sbírek, které jsou v nich uloženy a prezentovány veřejnosti. Expozice byly rozděleny do dvou základních kategorií:

1. podle vztahu k přeměně krajiny v zájmovém území (v mapě vyjádřeny sklonem mapové značky) na ty, které:

• se přímo vztahují k zájmovému území a prezentují minulost a proměny místní krajiny v zájmovém území;
• nepřímo, resp. pouze volně, prezentují minulost a proměny krajiny v zájmovém území (např. městská muzea, neprezentují konkrétní proměnu krajiny).

2. podle měřítkové úrovně (v mapě vyjádřeny velikostní mapové značky) na ty, které představují: 

• instituce lokálního významu;
• instituce regionálního významu.

V posledním kroku byly sbírky a expozice charakterizovány z obsahového hlediska a zaměření. Mapové značky pomocí barev zachycují maximálně tři nejtypičtější témata, kterým se expozice věnují.

Mapa: Muzejní expozice v zájmovém území Nízký Jeseník (Zlatohorská vrchovina)

Tabulka: Přehled expozic zobrazených na mapě zájmového území

Výsledky

Zájmové území Nízký Jeseník je poměrně bohaté na množství paměťových institucí. Sledované proměně krajiny horského zemědělství se přímo věnují dvě z nich. Venkovský skanzen v Bělé pod Pradědem přináší seznámení se zemědělskou technikou, ale i předměty používanými v běžných domácnostech horského venkova Jeseníků. Skanzen přímo navazuje na funkční Zemědělské družstvo Jeseník, v němž se nachází sýrárna i možnost ubytování pro návštěvníky. Druhou institucí, která přináší poznatky z oblasti zemědělství a lesnictví Jeseníků, je kosárna Karlovice. Nejen obsahem svých expozic, ale i samotnou architekturou objektu přibližuje návštěvníkům venkovské hospodářství horské oblasti.

Ostatní expozice nacházející se v zájmovém území se zabývají velkým množstvím rozličných témat. Zajímavé jsou expozice věnované čarodějnictví v regionálním Vlastivědném muzeu Jesenicka, Muzeum kočárků v Albrechticích nebo na lázeňství zaměřené expozice Muzea Vincenze Priessnitze v Jeseníku.

Archivní dokumenty zájmového území Nízký Jeseník lze nalézt zejména ve Státním okresním archivu v Jeseníku.

Použitá literatura a zdroje

• Asociací muzeí a galerií ČR. http://www.cz-museums.cz/web/amg/titulni (20. 8. 2020)
• DOLÁK, J. (2013): Teoretická východiska muzejní prezentace. Muzeológia a kultúrne dedičstvo, 1: 21–38.
• MATERO, F. G. (2008): Heritage, Conservation, and Archaeology: An Introduction. Heritage, Conservation, and Archeology. Archeological Institute of America. Online [http://www.archeological.org/news/hca/89].
• ŠOBÁŇOVÁ, P. (2012): Muzejní edukace. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
• Webový portál: Do muzea! https://www.do-muzea.cz/ (20. 8. 2020)
• Webový portál: Muzeum.cz. http://www.museum.cz/ (20. 8. 2020)