KH 1

Mapy přírodních poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika Socioekonomická charakteristika

 Nadmořská výška Orientace reliéfu Sklonitost
 3 Kutna Hora nadm vyska zmenseno  3 Kutna Hora orientace zmenseno  3 Kutna Hora sklonitost zmenseno
 Roční úhrn srážek Průměrná roční teplota Prům. délka vegetační sezóny
 3 Kutna Hora srazky zmenseno  3 Kutna Hora teplota zmenseno  3 Kutna Hora veg sez zmenseno

KH 1

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika Socioekonomická charakteristika

Modelové území leží ve východní části Středočeského kraje na rozhraní Polabí (Středolabské tabule) a Železných hor v blízkosti hranic s Pardubickým krajem ve vzdálenosti 50 až 60 kilometrů do Prahy a zasahuje do obvodů tří obcí s rozšířenou působností, jádro území leží v ORP Kutná Hora, okrajově pak v ORP Kolín a ORP Čáslav.

Obvod obce s rozšířenou působností v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora v Hornoposázavské pahorkatině a Středolabské tabuli v povodí Vrchlice, Doubravy a Sázavy; na jihu sem zasahuje Vlašimská pahorkatina a na severovýchodě Železné hory. Na jihu sousedí s ORP Vlašim, na západě s ORP Benešov a Říčany, na severu s ORP Kolín a Pardubickým krajem, na východě s ORP Čáslav a krajem Vysočina. Rozloha ORP je 642 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 49 482 (k 1. 1. 2012 to bylo 49 909), hustota zalidnění je poměrně nízkých 78 obyvatel/km2. Protáhlé území zasahuje od Labe až k Sázavě, řidší osídlení je zejména na jihovýchodě. Celkem je v ORP  51 obcí (města Kutná Hora, Suchdol, Uhlířské Janovice a Zruč n. Sázavou, městyse Kácov, Malešov a Rataje nad Sázavou).  Správně je území ORP rozděleno na POÚ Kutná Hora, Uhlířské Janovice a Zruč n. S. Tradici má průmysl tabáku (Sedlec u Kutné Hory) a strojírenský průmysl (ČKD Kutná Hora), dřívější obuvnický a potravinářský průmysl je omezován (pivovary). Ze zemědělství významné pěstování ovoce, zeleniny a obilnářství spolu s pěstování cukrovky. Významná je vyjížďka za prací do Kolína a do Prahy, kterou umožňuje dobré spojení na Prahu – železniční tah Havlíčkův Brod – Kolín (nevýhodou je velká vzdálenost mezi nádražím a centrem v Kutné Hoře), silnice I. třídy č. 38 a č. 2. Významný je cestovní ruch a velké množství kulturních památek (městská památková rezervace Kutná Hora, klášter a kostnice Sedlec (UNESCO), zámky Kačina, Zruč n. Sázavou, Kácov, Rataje), rozsáhlé chatové osady v Posázaví a v okolí Vrchlice.

Ve správním obvodu ORP Kutná Hora působí 11 dobrovolných svazků obcí (Mikroregion Kutnohorsko, Mikroregion Posázavský kruh, Dobrovolný svazek obcí Církvice a Nové Dvory – Klejnarka, Mikroregion Zbraslavicko a sdružené obce, Sdružení obcí kutnohorský venkov, Česká inspirace, svazek obcí, Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví, Svazek obcí mikroregionu Ledečsko, Mikroregion Želivka, svazek obcí, České dědictví UNESCO a Plynofikace Ledečska – svazek obcí).

Obvod obce s rozšířenou působností Kolín leží ve východní části Středočeského kraje v okrese Kolín na rozhraní Středolabské a Východolabské tabule a Hornoposázavské pahorkatiny na východ zasahují výběžky Železných hor v povodí Labe, Výrovky a Cidliny, na jihu sousedí s ORP Kutná Hora, na západě s ORP Říčany a Český Brod a na severu s ORP Nymburk a Poděbrady, na východě s Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Jeho rozloha je 584 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2016 81 499 (k 1. 1. 2012 to bylo 79 026 obyvatel), 69 obcí (města Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec nad Labem, Zásmuky, městyse Cerhenice, Červené Pečky, Plaňany). Poměrně hustě osídlená oblast (138 obyvatel/km2), na západě území vliv suburbanizace Prahy (dojížďka za prací). Ze správního hlediska obvody POÚ Kolín, Kouřim, Pečky, Týnec n. L. Jedná se o jeden z největších ORP ve Středočeském kraji. Na Cidlině leží Žehuňský rybník (pozůstatek větší rybniční soustavy v Pocidliní). Významné zemědělství (pěstování cukrovky, obilovin a zeleniny - závlahy). Chemický, strojírenský a potravinářský průmysl zejména v centru ORP; nová investice automobilka TPCA v Ovčárech přitáhla i řadu subdodavatelů (velké zábory kvalitní zemědělské půdy). Významná tranzitní poloha, hlavní železniční tah Praha-Olomouc a Kolín-Havlíčkův Brod, železniční uzly Kolín a Velký Osek, na sever území zashuje dálnice D 11 a osu území tvoří silnice I. třídy 2 a 38, unikátní je zkušební železniční okruh u Velimi. Pro cestovní ruch je významný Kolín (městská památková rezervace) a Kouřim (skanzen).

Ve správním obvodu ORP Kolín působí 13 dobrovolných svazků obcí (Dobrovolný svazek obcí Pečecký region, Svazek obcí – plynofikace Pocidliní, Svazek obcí mikroregionu KOLÍNSKÉ ZÁLABÍ, Svazek obcí mikroregionu Kouřimsko, Svazek obcí mikroregionu Pod Chlumem, Svazek obcí mikroregionu Zásmucko, Svazek obcí NY-KO, Svazek obcí Týnecko, Vodohospodářské sdružení Kolín, Svazek obcí mikroregionu Uhlířskojanovicka a středního Posázaví, „Svazek obcí Jižní Polabí“, Svazek obcí Přeloučska, Svazek obcí - JEKOZ).

Obvod obce s rozšířenou působností Čáslav leží v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Kutná Hora na pomezí Středolabské tabule a Hornosázavské pahorkatiny a na okraji Železných hor v povodí Doubravy. Na západě sousedí s ORP Kutná Hora, na jihu s krajem Vysočina a na východě a severu s Pardubickým krajem. Rozloha je 274 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 25 470 (k 1. 1. 2012 to bylo 25 095), hustota zalidnění je 93 obyvatel/km2. Celkem 37 obcí (město Čáslav, městyse Bílé Podolí a Žehušice), celý ORP je tvořen obvodem POÚ Čáslav. Periferní území v rámci středních Čech (administrativně patřilo až do roku 1960 do Pardubického kraje) s relativně nízkou hustotou zalidnění (přes 40 % obyvatel žije v sídle ORP). Tranzitní poloha na silnici I/38 a železnici mezi Kolínem a Havlíčkovým Brodem. Vysoký podíl zemědělské půdy (73 % území), řepařství, a ovocnářství. Významný je především potravinářský a chemický průmysl, v poslední době také elektrotechnický. Vojenské letiště Čáslav u obce Chotusice. Řada kulturních a přírodních památek (městská památková zóna Čáslav, zámek Žleby, Žehušická obora, na jihu údolí Sázavy s řadou objektů druhého bydlení).

Ve správním obvodu ORP Čáslav existuje 5 dobrovolných svazků obcí (Čertovka, Mikroregion Čáslavsko, Mikroregion Dubina, Rozvoj venkova, Plynofikace Ledečska – svazek obcí, přičemž Svazek obcí Doubravka je v likvidaci). V těchto pěti svazcích je sdruženo 31 obcí ze všech 37 obcí spadajících do správního obvodu ORP.

KH 1

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika Socioekonomická charakteristika

Modelové území Kutná Hora leží na nejsevernějším okraji geomorfologické oblasti (podsoustavy) IIC Českomoravská vrchovina (geomorfologický celek IIC-2 Hornosázavská pahorkatina, podcelek IIC-2A Kutnohorská plošina, podcelek IIC-2A-1 Malešovská pahorkatina). Území okrajově zasahuje do geomorfologické soustavy VI Česká tabule (podsoustava VI-B Středočeská tabule, geomorfologický celek VIB-3 Středolabská tabule, podcelek VIB-3B Čáslavská kotlina, okrsek VIB-3B-1 Žehušická kotlina). Právě zde, na tektonicky rozlámaném severním okraji Českomoravské vrchoviny došlo v geologické minulosti k významnému zrudnění a vzniku bohatých stříbronosných rudních pásem, která stála na počátku kutnohorského dolování a zapříčinila rozvoj zdejší krajiny od středověku.

Geologické podloží tvoří většinou tvrdé metamorfované horniny kutnohorského krystalinika – ortoruly, paraluly, migmatity, svory, amfibolit, místy se vyskytují ostrůvky hadců. Z pokryvných sedimentárních útvarů jsou nejvýznamnější nesouvisle rozšířené svrchně křídové vápnité pískovce přecházející do písčitých vápenců a organodetritických vápenců s četnými zkamenělinami. Kvartérní pokryv reprezentují na většině území spraše a sprašové hlíny, v údolních nivách mladé fluviální náplavy typu povodňových hlín. V tvrdých krystalických horninách, zejména ortorulách a migmatitech, a také v křídových pískovcích byly v minulosti založeny četné jámové a stěnové kamenolomy, ve sprašových hlínách cihelny.

Reliéf s výškovými rozdíly 30-150 m odpovídá ploché, místy až členité pahorkatině. V okolí Kutné Hory i na území samotného města převládají mírné a táhlé erozně denudační svahy nebo zarovnané povrchy. Prudší svahy se objevují jen v erozním zářezu říčky Vrchlice nad Kutnou Horou, kde na nich vystupují též skalní výchozy. V jádrovém území katastrů Kutná Hora, Kaňk a Sedlec je reliéf výrazně pozměněný historickou těžební činností. Dominují v něm montánní tvary reliéfu vzniklé v důsledku mimořádně intenzivní a po staletí trvající těžby stříbrných rud. Povrch je detailně rozčleněný množstvím těžebních jam a propadlin a řadami hlušinových a struskových hald. Nadmořská výška jádrového území se pohybuje od 210 do 359 m.

Jádrové území leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 570 mm. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení velmi mírná a krátká, s nestálou sněhovou pokrývkou. Léto bývá poměrně dlouhé a často suché. Bezprostřední okolí Kutné Hory vlivem specifických mezoklimatických podmínek patří k nejteplejším v Čechách a je vhodné k pěstování teplomilného ovoce (broskve, meruňky) a vinné révy.

Teplému klimatu odpovídá potenciální přirozená vegetace: jádrové území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 11 Střední Polabí, lesní  vegetační stupeň 1 dubový (černýšová dubohabřina podle Neuhäuslové). Zejména na jižních svazích Kaňkovských vrchů se vyskytují xerotermní stepní a lesostepní druhy flory a fauny. Jižně a západně od Kutné Hory (již mimo jádrové území) přechází termofytikum do fytogeografického obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres Kutnohorská pahorkatina v převládající nadmořské výšce 300-450 m.

V současném vegetačním krytu jádrového území převládá městská zástavba, která se stále rozšiřuje, ovocné sady a druhotné příměstské lesy zařazené do kategorie lesů zvláštního určení. Nový prvek krajinného pokryvu představují stále se rozšiřující vinice, opuštěné a spontánně zarůstající plochy nové divočiny a dočasné pastviny ovcí, používaných k údržbě krajiny. Na jihovýchodním svahu Kaňkovských vrchů se nachází plošně malé, ale významné zvláště chráněné území: národní přírodní památka Kaňk (Na vrších), vyhlášená již v roce 1933 na ochranu nejcennější paleontologické lokality české křídy. V současnosti je ochrana rozšířena i na cenné stepní porosty.