Želivka

Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Anna Kožíšková, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1840–1842) a v současnosti (2021)

Vývoj využití krajiny

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840–1842 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

 Kategorie využití půdy   rozloha [%]
stabilní katastr  
 rozloha [%]
současný katastr  
 změna [%] 
zastavěné plochy 0,26 0,60 0,34
ostatní plochy 2,66 4,51 1,85
vodní plochy 1,90 14,64 12,74
lesní plochy 36,09 33,33 -2,76
orná půda 46,09 35,33 -10,76
trvalé travní porosty 12,13 7,34 -4,79
trvalé kultury 0,86 3,46 2,60
opuštěná půda 0,00 0,80 0,80

 

Využití krajiny se mezi sledovanými obdobími výrazně změnilo, a to zejména zatopením části modelového území vodou, která tvoří část vodní nádrže Želivka (známá také pod názvem Švihov). Její hlavní funkcí je zásobování pitnou vodu (pro Prahu, Středočeský kraj a další přilehlé kraje). Nejvyšší nárůst tedy zaznamenaly vodní plochy, a to zejména na úkor lesů, a hlavně orné půdy. Nárůst zástavby sice není tak veliký, ale spolu s trvalými kulturami je rozpoznatelný i z Obrázku 1. Je třeba dodat, že v rámci modelového území nebyla při výstavbě vodního díla a následného zatopení krajiny zatopena žádná významná obec.

Vedle úbytku orné půdy byl zaznamenán i významný úbytek trvalých travnatých porostů a lesních ploch, což může mít nepříznivý vliv pro vodní režim a bilanci vody v krajině.

Jako zajímavost lze upozornit na šedivou plochu obdélníkového tvaru obklopenou vodou -  severozápadně od obce Borovsko na hranici sledovaného území. Jedná se o nedokončený dálniční most protektorátní dálnice, která se nikdy nedostavěla (DMT ČR 2021).

 Použitá literatura a zdroje

  • Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
  • Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
  • Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.