Jistebnicko

Vývoj využití krajiny 

Lucie Kupková, Lukáš Brůha, Jan Štěpán

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

Vývoj využití krajiny

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1840 (stabilní katastr) a 2020 (současný katastr)

 Kategorie využití půdy   rozloha 1840 [%]   rozloha 2020 [%]   změna [%] 
zastavěné plochy 0,28 0,73 0,45
vodní plochy 2,35 2,17 -0,18
lesní plochy 28,75 37,92 9,17
orná půda 45,78 0,90 -44,88
trvalé kultury 0,47 2,96 2,49
ostatní plochy 2,01 10,43 8,42
trvalé travní porosty 20,36 44,89 24,53

 

Využití krajiny v území Cunkova (část obce Jistebnice) doznalo ve sledovaném období značných změn. Lze sledovat významný trend extenzifikace – útlumu intenzívního zemědělského hospodaření na orné půdě. Na původním místě z roku 1840 zůstaly lesy, jejichž rozloha, ale v průběhu sledovaného období značně vzrostla až na téměř 38 % rozlohy území. To je v rámci Česka nadprůměrná hodnota. Na původních místech zůstaly také vodní plochy, jejichž rozloha celkově mírně poklesla. Nejvýznamnější změnou v území je extrémně vysoký úbytek orné půdy. Ta pokrývala v roce 1840 téměř polovinu území a dnes je její rozloha prakticky nulová. Byla nahrazena především trvalými travními porosty (louky a pastviny), které jsou nyní dominantním využitím v území, když pokrývají téměř jeho polovinu.

Zajímavým jevem je rozvoj volnočasových aktivit – jde o golfová hřiště, v důsledku jejichž vybudování vzrostla rozloha ostatních ploch (do nichž jsou z hlediska využití tyto travnaté areály zařazeny) – viz ostatní plochy v jihozápadní části území. Vybudování areálu golfového hřiště v 90. letech 20. bylo zásadním zásahem do krajinného rázu. Areál Golf Čertovo Břemeno zaujímá území o rozloze 0,32 km 2 a má největší podíl na nárůstu rozlohy ostatních ploch. Svůj název nese podle skalního útvaru, který se nachází severně od obce Cunkov.

 Použitá literatura a zdroje

  • Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
  • Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
  • Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.