Libavá

Vývoj využití krajiny

Lucie Kupková, Jakub Růžička, Lukáš Brůha

Cíle

Cílem bylo porovnat využití krajiny přibližně v polovině 19. století na základě map stabilního katastru a současné využití krajiny a vyhodnotit změny.

Data a metody

Pro první časový horizont byly použity barevné rastrové kopie tzv. císařských povinných otisků map stabilního katastru Čech. Jedná se o mapy z let 1826-1843. Na rozdíl od tzv. originálních map stabilního katastru zachycují původní stav krajiny bez dodatečného zákresu pozdějších změn (viz http://geoportal.cuzk.cz). Rastrové mapy byly georeferencovány a mozaikovány v programu ArcView.

Jako podklad pro mapy současného stavu krajiny byly staženy katastrální mapy z Registru územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN) - https://www.cuzk.cz/Uvod/Produkty-a-sluzby/RUIAN/RUIAN-(1).aspx. Protože obsahovaly velké množství chyb v kategoriích využití krajiny/půdy, byla data opravena s využitím aktuálního ortofota ČÚZK. To bylo přes službu WMS připojeno do ArcGIS. Pro mapové výstupy a hodnocení změn byla použita zjednodušená legenda (současný katastr eviduje pouze základní kategorie využití půdy).

Výsledky

Rozmístění kategorií využití krajiny v obou časových horizontech ukazuje obrázek 1, změny jsou kvantifikovány v tab. 1.

 

Obrázek 1: Využití krajiny v období stabilního katastru (1830) a v současnosti (2021)

Vývoj využití krajiny

 

Tabulka 1: Změny využití krajiny mezi lety 1830 (stabilní katastr) a 2021 (současný katastr)

 Kategorie využití půdy   rozloha [%]
stabilní katastr  
 rozloha [%]
současný katastr  
 změna [%] 
zastavěné plochy 0,32 0,29 -0,01
vodní plochy 0,21 0,16 -0,05
lesní plochy 24,29 52,73 28,43
orná půda 46,52 0,00 -46,52
trvalé travní porosty 25,75 24,70 -1,06
trvalé kultury 0,19 0,45 0,26
ostatní plochy 2,72 5,89 3,17
neudržované plochy 0,00 15,80 15,80

 

Využití krajiny v modelovém území Libavá prošlo ve sledovaném období rozsáhlou extenzifikací. V případě orné půdy, která v době stabilního katastru zaujímala bezmála polovinu území, došlo k zásadní změně, kdy zcela vymizela. Byla nahrazena zejména lesními a neudržovanými plochami. Lesní plochy nyní pokrývají téměř 53 % území a neudržované plochy, které zde v době stabilního katastru nebyly, nyní zaujímají významnou rozlohu. Tento trend odpovídá funkční změně území – vzniku vojenského výcvikového prostoru.

Zajímavým vývojem prošly trvalé travní porosty – zcela se změnila jejich struktura. Z původně menších ploch trvalých travních porostů, které se vyskytovaly v pásech například na mezích a podél vodních toků, jsou nyní v území travní porosty uspořádány do velkých bloků v místech, kde se dříve nevyskytovaly. Celková rozloha se přitom téměř nezměnila. Dále se zvětšila rozloha ostatních ploch (opět je příčinou výše zmíněná změna využití území) a mírně narostla rozloha trvalých kultur. Rozloha zastavěných a vodních ploch se téměř nezměnila.

 Použitá literatura a zdroje

  • Rastrové mapy stabilního katastru použité k vektorizaci: Český úřad zeměměřictví a katastru – ČÚZK.
  • Současné katastrální mapy – RÚIAN ČÚZK.
  • Ortofota použitá k aktualizaci a opravám současné katastrální mapy – WMS služba ČÚZK.