Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Původ vegetace trávníků a vřesovišť je podobný jako v ostatních horských a podhorských oblastech. Většina současných mezofilních trávníků (zejména mezofilní ovsíkové louky a horské trojštětové louky) vznikla na úhorech bývalých polí. Kontinuální historii travních porostů mají zejména vlhkomilná společenstva těžko obdělávatelných stanovišť (vlhké pcháčové louky, vlhká tužebníková lada, střídavě vlhké bezkolencové louky). Podobně to platí pro rašeliniště, která však nejsou předmětem analýzy. Podobně travinná vegetace chudých půd nebo extrémních stanovišť (smilkové louky) se vyskytuje zejména na kontinuálních loukách a pastvinách, jen část z nich regenerovala na (chudých) polích. Z rozlohou významnějších typů bezlesí najdeme na dřívější lesní půdě pouze vřesoviště (T8.2).
Mapa 1: Trávníky a vřesovišt podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků a vřesovišť
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodní plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
3.53% |
19.53% |
74.14% |
2.73% |
0.06% |
807810.1 |
||
|
T1.10 |
100.00% |
4925.2 |
||||||
|
T1.2 |
2.43% |
31.03% |
63.26% |
2.89% |
0.02% |
0.04% |
0.35% |
745498.0 |
|
T1.3 |
72.76% |
25.49% |
1.71% |
0.04% |
38434.4 |
|||
|
T1.5 |
9.99% |
71.60% |
13.54% |
1.40% |
3.11% |
0.03% |
0.34% |
3463070.3 |
|
T1.6 |
6.90% |
87.55% |
0.79% |
0.14% |
4.39% |
0.23% |
159819.8 |
|
|
T1.9 |
8.32% |
89.77% |
1.28% |
0.51% |
0.12% |
52644.6 |
||
|
T2.1 |
5.62% |
94.38% |
6678.0 |
|||||
|
T2.3 |
7.09% |
46.56% |
43.45% |
2.37% |
0.18% |
0.02% |
0.33% |
4601233.5 |
|
T8.2 |
47.84% |
35.82% |
13.44% |
1.86% |
0.84% |
0.21% |
183006.5 |
|
|
celkem |
8.49% |
52.47% |
35.43% |
2.04% |
1.24% |
0.02% |
0.31% |
10063120.4 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Většina lesů je ve zkoumané oblasti kontinuální, výjimkou jsou pouze květnaté bučiny (L5.1), které vznikly téměř z poloviny na bývalých loukách a pastvinách nebo na polích. Bory (L8.1) vznikly z poloviny na bývalých chudých travních porostech (nejspíše pastvinách).
Mapa 2: Lesní vegetace (L5.4) podle NATURA 2000 na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
veřejné plochy |
vodní plochy a toky |
zahrady |
zástavba |
celková rozloha [m2] |
|
L5.1 |
52.01% |
22.53% |
21.80% |
3.66% |
23165.1 |
|||
|
L5.4 |
87.54% |
10.77% |
1.26% |
0.31% |
0.11% |
0.00% |
0.01% |
17353221.3 |
|
L8.1 |
50.12% |
46.65% |
1.78% |
0.32% |
1.13% |
227516.4 |
||
|
L9.1 |
98.97% |
0.79% |
0.03% |
0.03% |
0.18% |
19239402.0 |
||
|
L9.2 |
72.49% |
25.71% |
0.76% |
0.22% |
0.81% |
0.01% |
16834510.6 |
|
|
L9.3 |
100.00% |
86865.2 |
||||||
|
celkem |
86.77% |
12.02% |
0.67% |
0.18% |
0.36% |
0.00% |
0.01% |
53764680.6 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Cíle
Mapování biotopů představuje jeden z významných podkladů popisu současného stavu prostředí studovaných lokalit. Cílem mapového vyjádření bylo proto poskytnout přehled habitatových poměrů za modelová území.
Data a metody
Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 (dále VMB N2000) je pořizována a pravidelně aktualizována Agenturou ochrany přírody a krajiny. Stejná organizace ve spolupráci s CzechGlobe, v.v.i, také připravila na základě syntézy VMB N2000 a dalších podkladů (ZABAGED, CORINE Land Cover, LPIS, Urban Atlas) unikátní podklad zachycující stav a rozšíření jak přírodních či přírodě blízkých, tak i antropogenně podmíněných ekosystémů. Konsolidovaná vrstva ekosystémů (© AOPK ČR 2013, s využitím dat ZABAGED (© ČÚZK 2012), Corine Land Cover 2006 (© EEA 2006), Urban Atlas 2006 (© EEA 2006), DIBAVOD (© VÚV TGM 2012) byla využita pro znázornění stavu a rozložení ekosystémů v rámci širších zájmových území, Vrstva mapování biotopů NATURA 2000 pak pro vyjádření detailních habitatových poměrů.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2013). Konsolidovaná vrstva ekosystémů [elektronická geografická data]. Verze 2013. Praha. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Detailní data krajinného pokryvu v 41 definovaných třídách na území ČR.
- LUSTYK, P.; OUŠKOVÁ, V. (2011). Vrstva mapování biotopů a její aktualizace - první možnosti srovnání dat. Ochrana přírody. 66, 4, s. 20-22. ISSN 1210-258X.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Krajina okolí Prášil a Hůrky
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
|
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
|
Šumavský reliéf ploché hornatiny s dlouhými mírnými svahy, plochými hřbety, široce rozevřenými mělkými údolími a zarovnanými povrchy šumavských plání |
zásadní, určující |
|
Vrcholové skály, kamenná balvanová moře na svazích |
významná |
|
Ledovcové kary jezera Laka a Prášilského jezera |
významná |
|
Horské potoky s přirozeným kamenitým korytem |
významná |
|
Smrkové lesy, z velké části rozvrácené orkánem Kiryll a kůrovcovou kalamitou, s početnými holinami v různých stádiích obnovy |
zásadní, určující |
|
Travnaté porosty sekundárního bezlesí na šumavských pláních, v současné době z velké části nevyužívané a pomalu zarůstající zatím solitérními dřevinami |
zásadní, určující |
|
Sukcesní lesní porosty listnatých dřevin břízy, jívy, olše s počínajícím podrůstajícím smrkem na opuštěných plochách bývalých střelnic |
zásadní, určující |
|
Široké zamokřené údolní nivy potoků, místy zrašeliněné s bultami vysokých ostřic |
doplňující |
|
Zbytky starých bukojedlových porostů s částečnou přirozenou obnovou |
doplňující |
|
Extenzivní pastva ovcí, případně koní a skotu v okolí sporadického osídlení |
doplňující |
|
Minimální řídké osídlení, s jediným koncentrovaným sídlem Prášily |
zásadní, určující |
|
Rekreační objekty (chaty, penziony, restaurace, infocentrum) koncentrované v obci Prášily |
významná |
|
Obnova starých a výstavba některých nových objektů pro cestovní ruch v Prášilech |
doplňující |
|
Řídká síť silničních komunikací a síť lesních cest pro svoz dřeva |
významná |
|
Síť značených turistických cest, cyklostezek a informačních tabulí pro turisty a návštěvníky |
doplňující |
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Srovnávací foto
-
Modelová území
-
Šumava
- Proměny krajiny a její ochrana