Hlubočepy: Dynamika krajinné struktury

Hlubočepy

Land cover flows

Land cover flows | Stabilní krajinné prvky | Struktura krajiny

Tomáš Janík

Nahlížení na změny krajinného pokryvu pomocí konceptu Land cover flows (v mapě a dále také jen jako LCF) umožňuje nejen získat informaci o kategoriálních změnách krajinného pokryvu, ale poskytuje i informaci o procesu, který proběhl (Feranec et al. 2010). Díky tomu lze proces identifikovat a interpretovat a také plochu, na které probíhá, kvantifikovat a lokalizovat (EEA 2007).

Cíle

Použitím LCF lze názorně vizualizovat a dále také interpretovat krajinné procesy probíhající v daném území mezi dvěma či více časovými horizonty. Cílem analýz LCF je tak interpretovat vývoj krajinného pokryvu ve sledovaném období. Protikladem k LCF, tedy k plochám, které se změnily (bylo změněno jejich využití), jsou stabilní plochy, které v prvním i druhém sledovaném časovém horizontu měly stejné využití.

Data a metody

Land cover flows byly hodnoceny na základě dat vytvořených vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru popisující stav krajiny v polovině 19. století a aktuální stav využití území byl vytvořen s využitím katastrálních map a aktuálního ortofota ČÚZK (blíže viz metodika v oddílu „Vývoj využití krajiny“). Tyto dva datové sety popisující využití krajiny v polovině 19. století a v současnosti (2021) vstupovaly do analýzy land cover flows.

Pro potřeby analýzy získala každá třída krajinného pokryvu svůj kód. V prostředí software ArcGIS 10.8.1 (ESRI) pak došlo k překryvu datové vrstvy znázorňující krajinný pokryv vektorizovaný z map Stabilního katastru a ze současnosti. Pomocí funkce Union byly obě vrstvy protnuté za vzniku nové datové vrstvy, která pro každou plochu (polygon) nese pomocí kódu informaci o využití krajiny z obou použitých zdrojových datových setů (Stabilní katastr, současnost). Díky tomu lze zjistit, kde k jakým procesům došlo (kde se jaká třída proměnila v kterou) a také jak jsou plošně rozsáhlé.

Výsledky

V Hlubočepech došlo ve sledovaném období k velkým změnám – celkem se změnilo využití krajiny na 89,2 % území. Původně zemědělská oblast s převahou orné půdy za okrajem kompaktní zástavby tehdejší Prahy byla postupně urbanizována a proměněna na městskou krajinu – zejména v podobě sídliště Barrandov. To se projevuje změnou z orné půdy a trvalých travních porostů na ostatní a zastavěné plochy a trvalé kultury. Kromě toho se z výše jmenovaných zemědělských kategorií využití krajiny rozrůstal také les.
Hlubočepy

 Tabulka 1 Land cover flows mezi podklady Stabilního katastru a současností.

 LCF větší než 0,1 km2

 Rozloha km2 

 Rozloha % LCF 

 Rozloha % území 

 orná půda -> ostatní plochy

1,27

27,03

24,11

 orná půda -> trvalé kultury

0,47

10,04

8,95

 trvalý travní porost -> lesní plochy

0,44

9,34

8,33

 orná půda -> lesní plochy

0,43

9,06

8,08

 trvalý travní porost -> ostatní plochy

0,39

8,35

7,45

 orná půda -> zastavěné plochy

0,36

7,62

6,80

 orná půda -> sukcesní vegetace

0,30

6,30

5,62

 orná půda -> trvalý travní porost

0,28

5,89

5,25

 trvalý travní porost -> trvalé kultury

0,20

4,27

3,81

 trvalý travní porost -> sukcesní vegetace 

0,13

2,76

2,46

 

Literatura