Typologie přírodní krajiny
Dušan Romportl
Cíle
Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.
Data a metody
Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.
Výsledky
Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.
Použitá literatura a zdroje
- D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
- T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.
Ochrana přírody
Dušan Romportl
Cíle
Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.
Data a metody
Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.
Výsledky
Použitá literatura a zdroje
- AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
- HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.
Historické změny vegetace
Jaroslav Vojta
Cíle
Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.
Data a metody
Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.
Výsledky: Travinná vegetace
Dominantní podíl současných trávníků jsou kontinuální porosty (mapa 1, graf 1). Existují ale významné odchylky (graf 1), tak poháňkové pastviny (T1.3) vznikly hlavně na bývalé orné půdě (tab. 1) a ilustrují tak, že pastva je vhodným managementem opuštěné orné půdy. Podobně jako v jiných oblastech je na bývalé orné půdě i značný podíl mezofilních ovsíkových luk (T1.1, tab. 1). Překvapivě ale i zhruba třetina pcháčových luk (T1.5) je na bývalých polích (tab. 1), zatímco ostatní vlhkomilné louky, střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9) a vlhká tužebníková lada (T1.5) jsou dominantně kontinuální.
Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.
Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
ostatní |
vodní plochy |
zahrady |
celková rozloha [m2] |
|
T1.1 |
0.62% |
34.38% |
62.99% |
0.80% |
0.00% |
1.21% |
445404.4 |
|
T1.3 |
0.26% |
16.80% |
80.57% |
0.00% |
0.54% |
1.83% |
215961.4 |
|
T1.4 |
0.93% |
85.65% |
12.84% |
0.31% |
0.00% |
0.27% |
696292.2 |
|
T1.5 |
0.53% |
61.78% |
34.66% |
2.55% |
0.00% |
0.48% |
373660.9 |
|
T1.6 |
0.00% |
100.00% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
3024.6 |
|
T1.9 |
0.46% |
99.54% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
20938.1 |
|
podíl na celkové rozloze |
0.67% |
59.28% |
38.37% |
0.87% |
0.07% |
0.74% |
1755281.6 |
Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.
Výsledky: Lesy
Suché a kyselé lesní biotopy jsou v oblasti převážně kontinuální (suché acidofilní doubravy - L7.1, subkontinentální borové doubravy - L7.3, boreokontinentální bory - L8.1, tab. 2) naproti tomu vlhkomilná, mokřadní a mezotrofní lesní společenstva tvoří v krajině pestrou sukcesní mozaiku (mapa 2, graf 2, tab. 2). Mokřadní olšiny (L1) představují často dočasná sukcesní stádia v procesu zazemňování rybníků ale i mokřadních, tzv. stelivových luk (tab. 2). Překvapivě vysoký podíl potočních olšin (L2.2) je kontinuální, ale stále se zhruba třetina jejich rozlohy nachází na bývalých pastvinách nebo lukách (tab. 2). Květnaté bučiny (L5.1) a dubohabřiny (L3.1) mají v krajině cekově malé zastoupení a jejich porosty vznikaly přednostně na bývalém bezlesí (v případě bučin všechny). To je zajímavý kontrast ke kyselým bučinám (L5.4), které sice vznikly také často na bývalé orné půdě, ale většina z nich je kontinuální (tab. 2).
Nakonec je také zajímavá situace v pčípadě rašelinných lesů. Rašelinné březiny (L10.1) a blatkové bory (L10.4) jsou většinou sekundární, blatkové bory často vznikly zazemněním (zrašeliněním) rybníků nebo jejich okrajů a rašeliné březiny dokonce vznikaly především na bývalé orné půdě! Naproti tomu sukcesně pokročilejší rašelinné brusnicové bory (L10.2) a rašelinné a podmáčené smrčiny (L9.2) jsou většinou kontinuální. Celkově lze uzavřít, že historické hospodaření významným způsobem přispělo k diversitě lesních společnstev v této krajině.
Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.
Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).
|
biotop |
lesy |
pastviny a louky |
pole |
voda |
zahrady |
ostatni |
celková rozloha [m2] |
|
L1 |
34.73% |
40.50% |
1.72% |
22.49% |
0.00% |
0.55% |
703103.7 |
|
L2.2 |
66.24% |
26.99% |
2.15% |
4.40% |
0.00% |
0.22% |
503410.4 |
|
L2.3 |
36.67% |
40.30% |
11.96% |
10.26% |
0.02% |
0.79% |
1879953.4 |
|
L3.1 |
47.35% |
28.38% |
24.28% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
8908.8 |
|
L5.1 |
0.00% |
32.93% |
67.07% |
0.00% |
0.00% |
0.00% |
2432.6 |
|
L5.4 |
64.65% |
4.07% |
30.22% |
0.00% |
0.53% |
0.53% |
165651.9 |
|
L7.1 |
80.90% |
0.65% |
0.00% |
0.00% |
0.14% |
18.31% |
18965.7 |
|
L7.2 |
63.18% |
18.52% |
14.74% |
2.63% |
0.00% |
0.92% |
1057068.6 |
|
L7.3 |
88.40% |
2.59% |
8.27% |
0.00% |
0.00% |
0.74% |
1260748.8 |
|
L8.1 |
98.26% |
0.60% |
0.64% |
0.00% |
0.00% |
0.49% |
524219.7 |
|
L9.2 |
96.63% |
3.34% |
0.00% |
0.02% |
0.00% |
0.01% |
1508593.5 |
|
L10.1 |
11.42% |
15.22% |
63.29% |
8.72% |
0.00% |
1.36% |
49194.5 |
|
L10.2 |
86.97% |
6.33% |
2.63% |
4.08% |
0.00% |
0.00% |
1187394.8 |
|
L10.4 |
6.31% |
0.10% |
0.00% |
93.58% |
0.00% |
0.00% |
4670.8 |
|
podíl na celkové rozloze |
69.72% |
17.50% |
7.07% |
5.16% |
0.02% |
0.52% |
8874317.2 |
Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.
Použitá literatura a zdroje
- Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
- Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
- Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
- Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.
NATURA 2000 a konsolidovaná vrstva ekosystémů
Dušan Romportl
Stránky se připravují.
Význam jednotlivých charakteristik krajinného rázu
Charakteristika krajinného rázu | Krajina Horní Lužnice na Třeboňsku: Majdalena
Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie
Zdeněk Lipský
|
Charakteristika krajinného rázu |
Význam charakteristiky |
|
Rovinatý terén Třeboňské pánve s minimálními výškovými rozdíly |
zásadní, určující |
|
Krajinná matrice jehličnatého lesa (smrk, borovice) |
zásadní určující |
|
Rozsáhlé travnaté enklávy s extenzivním využitím (louky, pastviny) |
zásadní, určující |
|
Významné vodní plochy v krajině – rybníky a rybniční soustavy |
zásadní, určující |
|
Zatopené plochy vytěžených pískoven s čistou vodou obklopené zelenými jehličnatými lesy |
významná |
|
Významné liniové vodní prvky – meandrující řeka Lužnice, napřímené upravené přítoky, kanály a svodnice |
významná |
|
Břehové porosty, pobřežní houštiny a vrbiny (měkký luh), mrtvá ramena v poříční zóně údolní nivy Lužnice |
zásadní, určující |
|
Porosty náletových pionýrských dřevin (bříza, borovice, osika) na obnažených březích pískoven |
doplňující |
|
Dopravní koridor železniční trati a souběžně vedené silnice č. 24 (E 49) do Rakouska |
doplňující |
|
Řídká síť venkovských sídel protažených podél silnic, na okrajích často vybíhajících rozptýlenou zástavbou do volné krajiny |
významná |
|
Vodácká tábořiště a půjčovny lodí na břehu Lužnice |
doplňující |
|
Cykloturistika – značené cyklostezky a sezónně významný pohyb cyklistů |
doplňující |
|
Růst typické suburbanizační zástavby v Holičkách na jižním okraji Třeboně |
doplňující |
- Jste zde:
-
Titulní stránka
-
Proměny krajiny a její ochrana
-
Ochrana přírody
-
Modelová území
-
Horní Lužnice
- Proměny krajiny a její ochrana