krkonose2

Současný krajinný ráz zaniklé krajiny horského zemědělství v Krkonoších

Charakteristika krajinného rázu | Zaniklá krajina v Krkonoších 

Současný krajinný rázVýznam charakteristik krajinného rázu

Zdeněk Lipský

Krajinný ráz dominantním způsobem utvářejí trvalé přírodní podmínky, především členitý horský reliéf nejvyššího českého pohoří s velkými výškovými rozdíly, dlouhými svahy, hlubokými údolími a glaciální modelací nejvyšších partií. K tomu přistupuje historickým vývojem vytvořené využití krajiny na lesní a nelesní plochy a způsob osídlení s dnešní převážně rekreační funkcí. Významná a pohledově se uplatňující jsou zejména technická zařízení pro zimní sporty a rekreaci jako jsou konstrukce lyžařských vleků, lanovky, sjezdové dráhy, sněhová děla apod. Jedinečný přírodní a krajinný fenomén představují krkonošské hřbety a vysoko položené planiny nad horní hranicí lesa s pokryvem balvanových kamenných moří, izolovanými skálami a skalními hradbami typu tor (např. Mužské kameny, Dívčí kameny, Ptačí kámen, Violík), pramenná oblast Labe (Labská louka, Pančavská louka) s vysokohorskými rašeliništi a porosty kleče, kaskádovitý Labský vodopád a ledovcem modelovaný Labský důl s meandry Labe a skalnatými severními srázy Zlatého návrší či charakteristická silueta Kotle s ledovcovým karem (Malá a Velká Kotelní jáma) na jižní straně. V krajinném a vegetačním pokryvu dominují smrkové lesy, nad horní hranicí lesa nesouvislé klečové porosty, v sekundárním bezlesí pak sekané horské louky. Sídelní zástavba je koncentrovaná pouze v jádru horských středisek v hlubokých údolích (Rokytnice nad Jizerou), jinak je rozptýlená na svazích do nepravidelných seskupení horských domů, původních usedlostí, horských chat, hotelů a individuálních rekreačních objektů (Rokytno, Hoření Domky, Horní Mísečky, Dolní Mísečky). Ve vyšších horských polohách nad 1000 m nadmořské výšky se rozkládají už pouze jednotlivé horské chaty a boudy, které jsou navzájem izolované a od sebe vzdálené(např. Dvoračky, Vrbatova bouda, Vosecká bouda a největší „Labská bouda). Krajinný ráz v detailech dotvářejí četné pomníčky obětem hor, zimní tyčové značení a na vnitřním Českém hřbetu také opuštěné betonové bunkry jako pozůstatek pohraničního opevnění budovaného v letech 1935-1938.

Vrcholové oblasti Krkonoš nad horní hranicí lesa svým krajinným rázem, reliéfem a vegetačním krytem (subalpínská tundra) připomínají krajinu Skandinávského pohoří nebo arktickou tundru na severu Skandinávie, proto bývají Krkonoše také nazývány „ostrovem Arktidy ve střední Evropě“. Svým charakterem nemají jinde ve střední Evropě obdobu.