krkonose2

Zemědělský půdní fond

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území.

OP 1845 1948 zmenseno OP 1948 1990 zmenseno OP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1845–1948)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1948–1990)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku (1990–2000)
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

 TTP 1845 1948 zmenseno  TTP 1948 1990 zmenseno  TTP 1990 2000 zmenseno

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1845–1948

Index vývoje TTP, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1948–1990

Index vývoje TTP, stav v roce 1948 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP)
v Česku v období 1990–2000

Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
   LP 1845 2000 zmenseno  
  Vývoj rozlohy lesních ploch
v Česku v období 1845–2000

Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.
 

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Výměra zemědělské půdy v modelovém území je prakticky ve všech katastrech velmi malá a tvoří ji převážně trvalé travní porosty. Většina katastrů v modelovém území mají úřední cenu zemědělské půdy, tedy její kvalitu, hluboko pod limitem rentability zemědělského hospodaření. Pokud se v oblasti nacházejí zemědělské farmy je jejich zaměření jednoznačně na výpas dobytka a produkci sena. Těmto charakteristikám odpovídá vysoký podíl lesních ploch, jenž se především po roce 1896 stále zvyšuje ve všech časových horizontech. Skutečná plocha lesa v terénu je zde odlišná z důvodů těžby, likvidace polomů, výstavby lesních cest a manipulačních prostorů. Trend narůstajícího podílu lesních ploch odpovídá trendům většiny vyspělých států Evropy, kde došlo k procesu tzv. lesní transformace. Tím je označován proces zvětšování rozlohy lesních ploch v modernizující se společnosti, neboť ta lesu přiřazuje další dříve neznámé či nevyužívané funkce (environmentální, vodohospodářská, rekreační apod.). Proto v katastrech při hranici s Polskem se podíl lesních ploch pohybuje v současnosti nad 75 % jejich rozlohy. V nižších polohách je charakteristický nárůst dolní hranice lesních ploch v katastrech od 11 % v prvních dvou časových horizontech, až po současných zhruba 21 %.

Oblast Krkonoš charakterizuje v průběhu sledovaných let zásadní změnu funkcí. V tradiční společnosti šlo o funkci obytnou a produkční (zemědělství a lesnictví), v současné době jsou klíčovými funkcemi environmentální (CHKO a NP), vodohospodářská a rekreační funkce, přičemž původní funkce podstatně oslabily. Je to spojeno se skutečností, že je v oblasti podstatně menší počet trvale bydlících obyvatel a celkové zaměření oblasti je určováno potřebami celé společnosti, nikoliv jen původních převážně samozásobitelsky orientovaných zemědělců a lesních dělníků. Lze předpokládat, že v budoucnu současné zaměření funkcí v tomto území bude spíše posilovat.

ZPF 1OP krkonoše zmenseno ZPF 2TTP krkonoše zmenseno ZPF 3lesy krkonoše zmenseno

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.