krkonose2

Odraz historie a proměn místní krajiny v obecních znacích

Miroslav Šifta

Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé). Pokud je znak obce zpracován podle heraldických zásad a pokud jeho ikonografie nezkresluje nebo neposouvá realitu, je cenným pramenem řady lokálních i regionálních historickogeografických informací.

Cíle

Nalezení odkazů ke krajině a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmového území.

Data a metody

Obsahová analýza znaků obcí v zájmovém území

Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí). Znaky všech obcí v zájmovém území (k. 1. 9. 2018) jsou znázorněny na mapě 1. Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není. Území obcí, které znak nemají, zůstávají v mapách 1 i 2 prázdná.

Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Na příkladu obsahové analýzy znaků obcí v Česku je zdrojem podkladů Registr komunálních symbolů (https://rekos.psp.cz). Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012). Pro nalezení odkazů k historii krajiny a jejím změnám v rámci symboliky využívané v obecních znacích zájmových území byly do analýzy následně zařazeny pouze symboly, které se vývoje krajiny dotýkají.

Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní). V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu na mapě 2. Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území. Symboly využívané na více místech (ve více obecních znacích) tak často vypovídají o historii, vývoji a změnách krajiny v širším regionu.

Mapa 1: Znaky obcí v zájmovém území Krkonoše

Krkonoše symbolika 1 zmenseno

 

Mapa 2: Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území Krkonoše

Krkonoše analýza 2 zmenseno

Výsledky

Pro znaky obcí zájmového území, které se skládá částečně z obcí v oblasti Jizerských hor, a také z oblasti západních Krkonoš, jsou typické symboly odkazující k horskému a lesnatému charakteru regionu. Ve znacích Desné, Tanvaldu, Špindlerova Mlýna, Strážného, Dolního Dvora a Vrchlabí jsou znázorněné figury jehličnanů. S lesnatostí související dřevařská produkce je prezentována pilovým dělením štítu ve znaku Pasek nad Jizerou. S lesní zvěří a myslivostí souvisejí i znaky Benecka, Rokytnice nad Jizerou, Vysokého nad Jizerou a Lánova (z pečetí převzaté figury medvěda a lišky (Rokytnice) lze vnímat jako doklad o původní horské fauně). Typickou zimu a sníh prezentuje stříbrnou tinkturou znak Velkých Hamrů a Benecka, figurou sněhových vloček a zasněžené Sněžky Pec pod Sněžkou. Ve znacích obcí v zájmovém území se objevuje dokonce odkaz ke zdravému horskému klimatu (Kořenov, Tanvald – Slunce a sluneční paprsky, modrá tinktura – klimatické lázně).

Ve východní části zájmového území se koncentrují symboly hornictví a těžby (Poniklá – černá šachta, rumpál (těžba grafitu), Paseky nad Jizerou – stříbrná tinktura, Vítkovice – stříbrný kozel, zlatá hora, Plavy – zlatá tinktura odkazuje k rýžování zlata).

V horské i podhorské oblasti území se vyskytují i odkazy k zemědělství a pastevectví (Víchová nad Jizerou – zlatý svazek/vích slámy, Paseky nad Jizerou – zelená tinktura, Rokytnice nad Jizerou – ovce a pastevectví, Benecko, Plavy – zelená tinktura symbolizuje louky a paseky).

Vodní toky a s tím spojené hospodářské objekty jsou častým symbolem obcí v západní části zájmového území. Znak obce Plavy modrými břevny připomíná soutok potoků Rejdického a Zlatníky, na němž je doloženo nejstarší osídlení v místě. Mlýnské kolo a řeka v něm symbolizuje plavení dříví, zlatá rýžování zlata. Ve znaku Desné je figura mlýna, ve Velkých Hamrech figura hamru, modrá břevna odkazují k řece Kamenici. Odkazy k vodním tokům (vlnitým břevnem nebo tinkturou nalezneme i v dalších obcích (Zlatá Olešnice, Lánov, Víchová nad Jizerou, Desná).

K 1. 9. 2018 má v zájmovém území Krkonoše obecní znak 84,6 % obcí (22 z 26 obcí).

Použitá literatura a zdroje

  • BUBEN, M. (2003): Encyklopedie heraldiky: Světská a církevní titulatura a reálie. Libri, Praha.
  • DVOŘÁKOVÁ, I. (2010): Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. AntropoWebzin, 6, 2, 95–99.
  • KRIPPENDORF, K. (2004): Content analysis: an introduction to its methodology. Sage, Thousand Oaks.
  • PALÁT, P. (2012): Výstavba Terminologického slovníku v projektu Heraldické Terminologické Konvence. Heraldická terminologická konvence. http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-terminologicky-slovnik-v-projektu-htk-428 (16. 9. 2018).
  • ROSE, G. (2007): Visual Methodologies. An Introduction to the Interpretation of Visual Materials. Sage, Thousand Oaks.
  • ŠIFTA, M. (2016): Graphic symbols and local identity: the case of use and perception of municipal emblems in the Liberec Region (Czechia). Geografisk Tidsskrift-Danish Journal of Geography, 116, 2, 147–158.
  • Registr komunálních symbolů. https://rekos.psp.cz (8. 10. 2018).