Současný krajinný ráz montánní krajiny Kutnohorska

Charakteristika krajinného rázu | Hornická krajina Kutnohorska

Současný krajinný ráz | Význam charakteristik krajinného rázu | Fotogalerie

Zdeněk Lipský

V městské a příměstské krajině Kutnohorska se dominantním způsobem uplatňuje členitý reliéf a současný krajinný pokryv – způsob využití krajiny a její současná vegetace. Pestrost a členitost reliéfu i krajinného pokryvu/vegetačního krytu (bývalé) těžební krajiny jádrového území kontrastuje s převážně fádní odlesněnou zemědělskou krajinou v širším zájmovém území v okolí Kutné Hory. Původní pahorkatinný reliéf jádrového území katastrů Kutná Hora, Kaňk a Sedlec tvoří výrazné Kaňkovské vrchy (západní vrchol Kalvárie 353 m, východní vrchol s rozhlednou a Havířskou boudou 325 m), Sukov (335 m) a Kuklík (Velký Kuklík 355 m, Malý Kuklík 359 m), dále nižší Třešňovka (275 m) s novodobým uskupením menhirů, na jižní straně na Rovinách Králická halda (284 m). Členitost přírodního reliéfu v jižní části jádrového zvyšuje erozní zaříznuté údolí Vrchlice a jejího přítoku Bylanky. Údolí Vrchlice patří neoddělitelně k historické i současné Kutné Hoře a rozhodující mírou utváří jedinečnou krajinnou scenérii kutnohorských architektonických skvostů (katedrála sv. Barbory, Jezuitská kolej, Hrádek, kostel sv. Jakuba, arciděkantsví a Vlašský dvůr), vystavěných na terénní hraně erozního zářezu Vrchlice. Obě údolí Vrchlice i Bylanky jsou také poznamenaná historickou těžbou a zpracováním stříbrné rudy. Najdeme v nich staré štoly a struskové haldy (V Markovičkách, V hutích). Nejvíce povrchových montánních tvarů po těžbě a zpracování stříbra se ovšem vyskytuj v severní části jádrového území na katastrech Sedlce a Kaňku.

Někdejší horní město Kaňk, nyní osada a předměstí Kutné Hory, je krásným příkladem sídla spontánně vyrostlého přímo na místech historické těžby stříbrné rudy. Sídelní zástavba se prolíná se starými haldami, které se na Kaňku zachovaly v téměř souvislém pásu dlouhém 1,5 km. Některé obytné domy byly dokonce postaveny přímo na haldách. Většina hald je ovšem zalesněná drobnými lesíky tvořenými převážně borovicí, smrkem a břízou. Bývalá hornická činnost je tak nedílnou součástí historie i současnosti Kaňku a také jeho krajinného rázu. Hornickou činností jsou rovněž ovlivněné celé Kaňkovské vrchy, na nichž najdeme bohatý soubor konvexních i konkávních montánních mezoforem reliéfu. V menší míře to latí i pro zalesněné vrchy Sukov a Kuklík a rovněž zalesněnou Králickou haldu na Rovinách.

Kromě pestrého mezoreliéfu je dalším charakteristickým znakem krajinného rázu poměrně pestrý krajinný pokryv/vegetační kryt, který je lesních, křovinatých a travinobylinných ekosystémů, které se střídají se starými i novějšími ovocnými sady, zahradami a okrajovou sídelní zástavbou. Značné plochy pokrývají sukcesní stádia spontánně vnikající nové divočiny na opuštěných plochách. Krajinný ráz kutnohorské montánní a postmontánní krajiny dotvářejí nově vysazené vinice, pastviny s chovem ovcí, zarostlé či zarůstající kamenolomy a opuštěné postindustriální (největší v bývalém areálu Rudných dolů na Kaňku). Montánní tvary reliéfu kryté lesním porostem jsou v současné době rovněž využívány ke sportovní činnosti (horská kola) a k příměstské rekreaci procházkám.