Kulturní památky a památková území
Jakub Jelen
Kulturní památky představují komplex dědictví, reprezentují takové hodnoty a významy vztahující se k minulosti, které mají být chráněny a zachovány i pro budoucí generace. Památková péče se zaměřuje na výzkum památek, jejich identifikaci, ochranu, dokumentaci či správu (Kuča 2018; Harvey 2001; Smith 2006). V mezinárodní rovině se ochraně památek věnuje organizace UNESCO, v Česku pak Národní památkový ústav (NPÚ), který je odbornou organizací státní památkové péče zřizovanou Ministerstvem kultury ČR.
Cíle
Hlavním cílem je poznání památek a památkových území evidovaných v Památkovém katalogu NPÚ, které mají souvislost se sledovanou přeměnou krajiny v jádrových (případně v širších zájmových) územích.
Data a metody
Seznam kulturních památek byl vytvořen na základě podrobné rešerše zdrojů Národního památkového ústavu. Tato instituce vytváří a spravuje tzv. Památkový katalog, který je dostupný na webových stránkách https://www.pamatkovykatalog.cz. Jedná se o relativně nový systém evidence památek obsahující komplexní údaje o jednotlivých objektech, kterých se dotýká zájem památkové péče. Katalog obsahuje základní popisné informace o památkách včetně fotografií a odkazů na umístění památek v katastrální mapě.
Za kulturní památky vyhlašuje Ministerstvo kultury České republiky podle zákona České národní rady o památkové péči č. 20/1987 Sb., nemovitou nebo movitou věc (popřípadě jejich soubor), který je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Jako památky jsou, pro jejich historické, umělecké, vědecké a technické hodnoty, vnímány projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Památky mohou také mít přímý vztah k významným osobnostem nebo historickým událostem.
Pro potřeby analýzy zájmových území byly z Památkového katalogu účelově selektovány pouze ty památky, které se přímo vztahují k charakterizované přeměně krajiny, tj. odkazují či připomínají specifický historický vývoj společnosti či hodnoty a významy odkazující na specifickou lidskou činnost v dané krajině. V Památkovém katalogu je každá památka textově popsána a zároveň je v něm uveden „popis památkové hodnoty“ určitého objektu. V mapě zobrazené památky byly selektovány na základě údajů obsažených v tomto popisu.
Výběr památek byl prováděn především z toho důvodu, aby došlo k co nejlepšímu vystižení charakteru zkoumané krajiny, jelikož Památkový katalog obsahuje velké množství záznamů, které reprezentují různá historická období či památkové hodnoty. V některých jádrových územích se však památky dokumentující sledovanou změnu krajiny nevyskytovaly, a proto bylo hledání rozšířeno na všechna katastrální území v zájmové oblasti.
U každé památky je evidováno:
- katalogové číslo,
- název památky,
- katastrální území, ve kterém se památka nachází,
- kategorie památky (drobný objekt, objekt, areál, území),
- datum získání statutu památky a památkové ochrany,
- datum ztráty památkové ochrany,
- typ památkové ochrany (kulturní památka, národní kulturní památka, dědictví),
- anotace (stručný popis),
- lokalizace (GPS souřadnice),
- zdroj dat.
Výsledky
V zájmovém území Mostecka je sledována postmontánní krajina a její proměny. Celá oblast je významná především těžbou hnědého uhlí, která v minulosti probíhala jak hlubinným, tak povrchovým způsobem. Množství velkolomů je aktivních dodnes, hlubinné doly jsou však již uzavřeny. Mezi nejvýznamnější kulturní památky spojené s hornictvím patří areály dolů, mezi nimi např. důl Koh-i-noor z přelomu 19. a 20. století, důl Centrum z 80. let 20. století, důl Julius III nebo důl Julius V. Všechny tyto doly se staly kulturními památkami po roce 2000 a to z důvodu postupného uzavírání provozů.
Dalšími kulturními památkami v zájmovém území jsou jednotlivé stavby, jako např. třípatrová těžní věž hnědouhelného dolu Karel v obci Vysoká Pec, která byla postavena jako součást šachty se strojním pohonem. Dála pak 62,5 metrů dlouhá štola v obci Jezeří, která je dokladem nejstaršího způsobu těžby rud v regionu, jelikož pochází již z první poloviny 14. století, a nebo drobné památky, mezi které patří pomníky a památníky ve městě Most (památník obětem stávek roku 1920 a 1932 a památník padlým horníkům z roku 1945, který připomíná horníky, kteří zahynuli v odboji za druhé světové války) a v obci Lom u Mostu (památník a hroby obětí katastrofy na dole Koh-i-noor v roce 1946 a náhrobek obětí katastrofy na dole Koh-i-noor z roku 1932). Kromě těchto zmíněných staveb se ještě v obci Lom u Mostu nacházejí obytné budovy pro horníky, postavené také na přelomu 19. a 20. století (dělnický dům, soubor domů hornické kolonie).
Kromě výše zmiňovaných hlubinných dolů byly všechny ostatní prvky v oblasti prohlášeny kulturními památkami v roce 1958.
Použitá literatura a zdroje
- JELEN, J. (2018): Montánní dědictví jako specifická forma reprezentace minulosti. Historická geografie, 44 (2): 155–174.
- KUČA, K. a kol. (2018): Průvodce po památkách ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, Praha.
- Národní památkový ústav (2006): Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Národní památkový ústav – ústřední pracoviště, Praha.
- Národní památkový ústav (2015): Památkový katalog. Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz
- SMITH, L. (2006): The Uses of Heritage. Routledge, London–New York.
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz (online 5. 11. 2018).
