Hlubočepy

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Přeměněná městská a příměstská krajina: Praha – Hlubočepy

Hlubočepy leží v geomorfologickém celku VA-2 Pražská plošina, podcelku VA-2A Říčanská plošina a okrsku VA-2A-1 Třebotovská plošina. Na východě, kde povrch prudce spadá do údolí Vltavy, sousedí s okrskem Pražská kotlina (VA-2A-4). Geologické podloží tvoří staropaleozoické horniny Barrandienu  - břidlice, droby, pískovce, křemence a vápence, z nichž vynikají zejména vápence obnažené v četných lomech a výchozech v Prokopském údolí, ale i na Barrandově nebo v zářezech železničních tratí. Na plošinách se zachovaly zbytky křídových sedimentů a miocenních štěrků, písků a jílů.

Reliéf v nadmořské výšce 200 – 350 m je rozčleněný zásluhou erozních zářezů údolí Vltavy a do něj ústícího Prokopského údolí Dalejského potoka. Charakteristickým rysem reliéfu je tak nápadný kontrast mezi zarovnaným povrchem tabulových plošin v nadmořské výšce 300 – 350 m a příkrými údolními svahy Vltavy a Prokopského údolí. Levobřežní svahy Vltavy mezi Zlíchovem a Chuchlí dosahují převýšení přibližně 100 m, zářez Prokopského údolí je hluboký přibližně 70 m. Údolní svahy mají sklon až 25°, srázy na levém břehu Vltavy pod Barrandovem i více. Zásluhou erozních zářezů Vltavy a Dalejského potoka má reliéf typologicky charakter členité pahorkatiny. V území jsou četné antropogenní tvary reliéfu. Jednak jsou to starší tvary vzniklé v minulosti plošně velmi rozsáhlou lomovou těžbou vápence, která odhalila četné skalní výchozy. Vznikly tak umělé vápencové stěny, vápencové skalní plotny, odvaly kolem lomů. Vápence byly dále odhaleny v zářezech obou železničních tratí. Některé umělé skalní výchozy a odkryvy geologických profilů se staly předmětem ochrany přírody a jsou dnes chráněny jako přírodní památky. V souvislosti s urbánní a suburbánní sídelní zástavbou vznikly četné antropogenní sídelní plošiny, navážky a další komunikační tvary reliéfu jako náspy, zářezy, estakády.    

Hlubočepy na jihozápadě Prahy leží v klimatické oblasti teplé T 2. Průměrná roční teplota vzduch se pohybuje podle nadmořské výšky mezi 9 až 10°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 500 – 550 mm. Léto je teplé, dlouhé a často suché, zima bývá krátká a nestálá, jen s krátkým trváním sněhové pokrývky do výšky 10 – 15 cm. Na podzim a v zimě se vyskytují časté inverzní situace s nízkou oblačností a mlhavým počasím.

Půdní kryt na sprašových plošinách tvoří hnědozemě modální, přecházející na svazích do kambizemí. V oblasti Prokopského údolí se na vápencovém podloží vytvořily rendziny. V urbanizovaném zastavěném území převládají antropozemě a technosoly na antropogenních substrátech, navážkách apod.

Území Hlubočep na jihozápadě Prahy leží v oblasti teplomilné květeny ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 8 Český kras a 7 Štředočeská tabule, podokres 7d Bělohorská tabule (podle Skalického a kol.). Přírodní lesní oblast (PLO) 8 Český kras a 7 Polabí (v Pražské kotlině), lesní vegetační stupeň 1 dubový a 2 bukovodubový (teplomilná doubrava, černýšová dubohabřina a lipová doubrava podle Neuhäuslové a kol.).

Současné využití krajiny a krajinný pokryv jádrového území Hlubočepy tvoří charakteristickou mozaiku městské a příměstské krajiny na okraji velkoměsta. K mozaikovitosti krajinného pokryvu přispává i členitý reliéf Prokopského údolí s příkrými údolními svahy a skalními výchozy vápenců a příkré svahy vltavského údolí na levém břehu řeky. V krajině se tak mozaikovitě prolíná původní nízkopodlažní zástavba starých Hlubočep, zástavba rodinných domků Žvahova se zahrádkami a masivní vysokopodlažní zástavba sídliště Barrandov a plošně rozsáhlé Filmové ateliéry Barrandov s plochami zeleně na svazích Prokopského údolí a na levém břehu Vltavy od Žvahova k Chuchelskému háji. Lesní a často křovinaté porosty jsou téměř výhradně listnaté, nejčastěji tvořené světlou teplomilnou doubravou a dubohabřinou s příměsí dalších listnáčů (lípa, javor, jilm, jasan) a bohatým keřovým i bylinným podrostem s řadou teplomilných keřů. Z invazních dřevin se uplatňuje trnovník akát. Místy na skalách roste borovice lesní a introdukovaná nepůvodní borovice černá. Křovinaté porosty na skalách mají charakter skalní lesostepi.

Krajinu fragmentují významné dopravní stavby, nejvíce čtyřproudá magistrála K Barrandovu, která vychází od Barrandovského mostu a je napojená na Pražský okruh. Na plošinách jižně a západně od sídliště Barrandov se ještě vyskytují pravidelné bloky orné půdy, obklopené dnes obytnou sídelní zástavbou, které jsou pozůstatkem dříve převládající a dnes již převážně zaniklé zemědělské polní krajiny. Podobný fragment zemědělské polní krajiny najdeme rovněž na dosud nezastavěné plošině mezi Hlubočepy a Starými Butovicemi, kde byla zřízena  rozsáhlá pastvina s výběhem pro koně Převalského.

Na území Hlubočep a v jejich blízkém okolí se nachází řada maloplošných zvláště chráněných území. Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší je přírodní rezervace Prokopské údolí, vyhlášené na ploše 171 ha. Chrání jedinečnou lokalitu na území hlavního města - hluboce zaříznuté údolí Dalejského potoka s význačnými geologickými jevy, vegetací i živočišnými druhy. Území je proslulé úplnými geologickými profily silurských a devonských vápenců a paleontologickými nálezy, které zde už známý Joachim Barrande. Jedinečné geologické a paleontologické lokality a profily byly zpravidla odhalené těžbou vápenců, nejcennější z nich mají dnes statut národní přírodní památky: NPP Dalejský profil, NPP Požáry, NPP U Nového mlýna, NPP Barrandovské skály. Další čtyři menší lokality mají statut přírodní památky: PP Železniční zářez, PP Ctirad, PP Pod Žvahovem a PP Pod školou. Jedinečným výtvorem je také Prokopské jezírko, které vzniklo nečekaným výronem podzemní krasové vody a zatopením vápencového lomu na počátku 20. století.  

Do území zasahují i dva přírodní parky: přírodní park Prokopské údolí a Dalejské údolí a přírodní park Radotínsko-Chuchelský háj. Pro návštěvníky jsou v nich zřízeny četné naučné stezky.