Český les

Objekty pro zemědělskou výrobu

Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Vít Jančák

Cíle

Cílem je analyzovat objekty pro zemědělské hospodaření v jednotlivých modelových územích. U jednotlivých objektů pro zemědělské hospodaření bylo cílem zjistit jednak jejich aktuální fyzický stav (rekonstruované, zanedbané ale používané, zchátralé) a jednak jejich aktuální využití (zemědělství, jiný účel, nepoužíváno).

Data

Základem pro hodnocení byla terénní práce, resp. fotodokumentace jednotlivých objektů pořízená přímo v terénu.

Metody

Současný stav a aktuální využití zemědělských objektů bylo zjišťováno metodou přímého pozorování v terénu. Byla pořízena fotodokumentace zemědělských objektů a na jejím základě byly jednotlivé objekty zařazeny do typů podle současného fyzického stavu objektu a podle jeho současného využití.

Stav (před lomítkem)
A – opravené, po rekonstrukci
B – zanedbalé, ale používané
C – zchátralé (abrobrownfield)

Využití (za lomítkem)
A – pro zemědělství
B – pro jiné účely (výroba, obchod, rekreace a služby, obecní využití apod.)
C – nevyužito

Výsledky

Lokalita

Místo

Číslo fotografie

Stav / způsob využití

Současnost

Minulost

Popis 

Ostrůvek

 

1, 2, 3, 4

A/B

resort Ostrůvek apartmány

bývalé hospodářské budovy a myslivna

hospodářské budovy a zámeček

Knížecí Huť

pastviny směr Havran

5, 6, 7, 8, 9

C/C

agrobrownfield

seník na pastvině st. statku Tachov

seník na pastvině agrobrownfield

Knížecí Huť

centrum osady

10

B/B

bytový dům

správní budova střediska st. statku Tachov

 

Knížecí Huť

západně od centra osady

11, 12

B/B

smíšené využití

PZH v bývalé rotě

 

Lesná

Lesná u zámku

12, 14

B/B

hospodářské budovy obce Lesná

hospodářské budovy st. statku Tachov – stáje

 

Lesná

Lesná na sv. okraji obce

15, 16, 17, 18

A–B/A

zemědělský areál Lučina – Studánka

zemědělské středisko st. statku Chodov

seníky, stáje, dílny

 

 

Foto 01
Foto 01
Foto 02
Foto 02
Foto 03
Foto 03
Foto 04
Foto 04
Foto 05
Foto 05
Foto 06
Foto 06
Foto 07
Foto 07
Foto 08
Foto 08
Foto 09
Foto 09
Foto 10
Foto 10
Foto 11
Foto 11
Foto 12
Foto 12
Foto 13
Foto 13
Foto 14
Foto 14
Foto 15
Foto 15
Foto 16
Foto 16
Foto 17
Foto 17
Foto 18
Foto 18

 

 

Český les

Zemědělský půdní fond

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Zemědělský půdní fond (zemědělská půda) je jedna ze základních kategorií struktury půdního fondu každého území. Dalšími kategoriemi jsou lesní plochy (lesy) a ostatní (zastavěné plochy, vodní plochy, komunikace apod.) Zemědělský půdní fond, tedy souhrn všech zemědělsky využívaných ploch, tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) a trvalé kultury (chmelnice, vinice, ovocné sady). Zastoupení jednotlivých složek zemědělského půdního fondu je ovlivněno přírodními podmínkami daného území.

Rozdíly ve vnitřní struktuře půdního fondu, jakož i jeho vývojové proměny, jsou způsobeny jednak přírodními podmínkami daného území, jednak působením člověka, tedy způsobem, jakým dané území využívá. Struktura půdního fondu tak vypovídá o vzájemném vlivu přírodní a socioekonomické sféry v území. 

Orná půda Lesní porosty

Vývoj rozlohy orné půdy v Česku v období 1845–2010
Index vývoje orné půdy, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Vývoj rozlohy lesních ploch v Česku v období 1845–2010
Index vývoje lesních ploch, stav v roce 1845 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Trvalé travní porosty
Vývoj rozlohy trvalých travních porostů (TTP) v Česku v období 1845–2010
Index vývoje TTP, stav v roce 1990 je 100 %.
Zdroj dat: databáze LUCC Czechia.

Cíle

Cílem je dokumentovat vývojové změny v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu v modelových územích. Hodnoceny jsou zejména změny v rozloze dvou hlavních kategorií zemědělského půdního fondu, tedy orné půdy a trvalých travních porostů.

Data a metody

Pro hodnocení změn v rozloze a vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu byla použita databáze LUCC Czechia, která byla vytvořena na Geografické sekci Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlov v Praze.

Výsledky

Vývoj vývoje rozsahu a struktury zemědělského půdního fondu širšího modelového území Českého lesa odpovídá vývoji celého západní pohraničí ležícího ve vyšších nadmořských výškách. Modelové území mělo i v minulosti jen malý rozsah zemědělského půdního fondu, a zejména pak orné půdy, nutné pouze pro zajištění nejzákladnějších potřeb obyvatel zaměstnaných v lese, výrobou dřevěného uhlí a sklářských dílnách.

Diferenciace přírodních podmínek se pak odráží i ve vnitřní struktuře zemědělského půdního fondu uvnitř modelového území – směrem k západní hranici klesá zastoupení orné půdy (dnes do 10 %) a ve struktuře zemědělského půdního fondu roste podíl trvalých travních porostů. Celé území vykazuje vysokou míru zalesnění.

ZPF orná půda ZPF trvalé travní porosty ZPF lesní plochy

Podíl orné půdy na výměře
zemědělského půdního fondu (v %)

Podíl trvalých travních porostů
na výměře zeměděl. půdního fondu (v %)

Podíl lesních ploch na celkové
výměře katastru (v %)

Literatura

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.

Český les

Přírodní podmínky pro zemědělství

Přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou souhrnem mnoha dílčích ukazatelů. Ovlivňují je zejména půdní a klimatické podmínky a charakter reliéfu. Souhrnně lze přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření vyjádřit produkční schopností zemědělské půdy a průměrnou úřední cenou zemědělské půdy.

Produkční schopnost Česko Cena ZP Česko
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)
Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Cíle

Cílem je dokumentovat a zhodnotit přírodní podmínky jednotlivých modelových území pro zemědělské hospodaření. Pro hodnocení jsme zvolili syntetické ukazatele, které v sobě zahrnují jednotlivé dílčí složky přírodních předpokladů (půdní, klimatické, charakter reliéfu).

Data a metody

Produkční schopnost zemědělské půdy se udává v bodech, přičemž bodové ohodnocení konkrétní územní jednotky udává vztah k nejúrodnější bonitované půdně ekologické jednotce v Česku, která má hodnotu 100 bodů. Územní jednotka s bodovým ohodnocením 50 má tak poloviční úrodnost ve srovnání s nejúrodnější bonitovanou půdně ekologickou jednotkou. Druhým použitým ukazatelem vyjadřujícím úrodnost zemědělské půdy je průměrná cena jednoho m2 zemědělské půdy, která je stanovena na základě diferenciace bonitovaných půdně ekologických jednotek a vyjadřuje proto úrodnost zemědělské půdy (nejedná se tak o cenu tržní). 

Produkční schopnost  Cena ZP 
Produkční schopnost zemědělské půdy (v bodech)
Číslo udává vztah k nejúrodnější BPEJ v Česku (= 100 bodů)

Úrodnost zemědělské půdy
(průměrná cena zemědělské půdy v Kč na 1 m2)

Výsledky

Kvalita přírodních podmínek pro zemědělské hospodaření je v modelovém území Českého lesa velmi nízká To odpovídá poloze modelového území v západním pohraničí Česka ležícího ve vyšších nadmořských výškách. Průměrná úřední cena zemědělské půdy v širším modelového území dosahuje maximálně hodnot kolem 4 Kč/m2 a směrem k západní hranici pak klesá na hodnoty kolem 2 Kč/m2. To je výrazně pod průměrem Česka. Těmto závěrům odpovídá i hodnocené přírodních podmínek pro zemědělství podle druhého použitého způsobu hodnocení, tedy prostřednictvím bonity zemědělské půdy (maximální hodnoty do 40 bodů ze stobodové škály).

Použitá literatura a zdroje

  • BIČÍK, I. a kol. (2010): Vývoj využití ploch v Česku. Edice Geographica, sv. 3, ČGS, Praha.
  • BIČÍK, I., KUPKOVÁ, L., JELEČEK, L., KABRDA, J., ŠTYCH, P., JANOUŠEK, Z., WINKLEROVÁ, J. (2015): Land Use Changes in the Czech Republic 1845–2010. Springer.
  • Databáze LUCC Czechia. Přírodovědecká fakulta UK, Praha.