Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklé ovocnářství v Českém středohoří: Dubice, Moravany, Dolní Zálezly

Sledované území leží v geomorfologickém celku IIIB-5 České středohoří, severní část patří ke geomorfologickému podcelku IIIB-5A Verneřické středohoří a jižní část k podcelku IIIB-5B Milešovské středohoří. Geologické podloží tvoří neogenní vulkanity – čediče, znělce a trachyty. Mladší pokryvné útvary jsou jen málo mocné a nesouvislé, s výjimkou sprašového pokryvu na zarovnaném povrchu západně od Dubic. Na příkrých svazích se vyskytují četné kamenné sutě.

Reliéf je velmi členitý, jednak zásluhou neovulkanických struktur, které tvoří vypreparovaná tělesa povrchového a hlavně podpovrchového vulkanismu, především ale také díky hlubokému antecedentnímu údolí řeky Labe. Průlomové labské údolí hluboké 200 -400 m zde tvoří dominantní makroformu reliéfu. Příkré údolní svahy mají převládající sklon 15 – 25°, místy přecházejí do srázů se skalními výchozy a sklonem 25 – 35° i více. Další významné makroformy představují vypreparované lakolity v podobě kužele Milešovky, Kletečné, Lovoše, Kubačky, Deblíku a dalších výrazných vrcholů Českého středohoří. Nadmořská výška celého zájmového území se pohybuje od 140 m na hladině Labe až po 837 m na vrcholu Milešovky, v jádrovém území do 500 m. Převládající výškové rozdíly se pohybují mezi 150 – 300 m a typologicky odpovídají členité vrchovině, místy však dosahují 300 – 400 m a odpovídají tak ploché hornatině. Četné jsou drobné skalní výchozy neovulkanických hornin, vypreparované skalky a skalní hradby, mrazové sruby a srázy, terénní skalní stupně a na nich malé vodopády. V jádrovém území západně od Dubice se táhne pás sníženého rovinatého terénu se zarovnanými povrchy v nadmořské výšce 300 – 350 m, který od sebe odděluje Milešovské a Verneřické středohoří.

Většina území patří do klimatické oblasti mírně teplé, ale nejnižší polohy u Labe (Dolní Zálezly) spadají do oblasti teplé (podle staršího Quittova členění) a naopak nejvyšší polohy středohoří (Milešovka, Kletečná) do klimatické oblasti chladné. Klimatické poměry jsou tedy rozrůzněné a silně závislé na nadmořské výšce, topoklimaticky dále závisí na poloze v reliéfu, orientaci svahů (oslunění). Průměrná roční teplota kolísá podle nadmořské výšky v rozmezí 5 až 9°C, průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 600 mm. V labském údolí se vyskytují četné mlhy a inverze. Vrcholy Českého středohoří, v první řadě Milešovka, jsou zase velmi větrné. Léto bývá často suché, zima mírná s nestálou sněhovou pokrývkou.

V půdním krytu převládají kambizemě modální, eutrofní, vytvořené na zvětralinách bazických hornin (neovulkanitů). Na sprašovém pokryvu v pásmu sníženého reliéfu západně  od Dubic se vyskytují i hnědozemě modální.

České středohoří patří k fytogeografickému obvodu Českého termofytika, fytogeografický okres 4 Lounsko-labské středohoří a podokres 4b Labské středohoří. Jen nejvyšší polohy patří mezofytiku, fytogeografický okres 44 Milešovské středohoří. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 5 České středohoří. Vzhledem k výškové členitosti je v území zastoupeno několik výškových vegetačních stupňů (1 – 4) od doubrav po bučiny. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové by tvořila na většině území černýšová dubohabřina, ve vyšších polohách a na vlhčích k severu orientovaných svazích květnatá bučina, na osluněných suchých svazích bazifilní teplomilná doubrava a břeková doubrava, lokálně suťové lesy a fragmenty skalních stepí.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají listnaté lesy pestrého druhového složení tvořené dubem, lípou, javorem, jilmem, jasanem, habrem a břízou, charakteristickým druhem Českého středohoří je jeřáb břek. Keřové patro v podrostu listnatých stromů je rovněž druhově bohaté – tvoří je brslen, svída, líska, ptačí zob a mnoho dalších druhů listnatých keřů. Z jehličnatých dřevin je původní pouze nehojná borovice lesní v reliktní poloze na skalních vyhlídkách nad labským údolím. Zemědělská půda se vyskytuje v jádrovém území především v pásu sníženého rovinatého reliéfu severně a západně od Dubice. Mírné svahy v členitějším reliéfu v okolí Moravan a Stebna již byly zatravněné a jsou využité jako extenzivní pastviny. Bývalé ovocné sady byly zrušeny a patří již minulosti.

Celé zájmové území je součástí rozsáhlé chráněné krajinné oblasti České středohoří. Vzhledem k vysoké členitosti reliéfu, vysoké geodiverzitě a biodiverzitě, charakteristickému krajinnému rázu je přírodoochranná funkce zájmového území mimořádně významná v národním i evropském měřítku.

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Hustota zalidnění v roce 1869	Hustota zalidnění v roce 1950	Hustota zalidnění v roce 2011
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel
Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 1869	Počet obyvatel připadající na jeden dům v roce 2011
	Vyjížďka do zaměstnání

Index změny	Index změny

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

České středohoří krajina zaniklého sadařství

České Středohoří bylo v minulosti významným producentem ovoce mírného pásma (jablka, hrušky, švestky aj.) čemuž zdejší přírodní podmínky (svažité pozemky, úrodné půdy) silně napomáhaly. Modelové území se rozkládá na plošině 330 m nad mořem a sklání se postupně stále příkřeji do hlubokého kaňonu Labe v oblasti nazývané Porta Bohemica. Na svazích obrácených k východu a jihovýchodu se rozkládaly sady malých pěstitelů. Dva malé vodní toky na přechodu z pláně na úrodných lávových proudech vzniklých půd vytvořily malé vodopády a peřeje, které jsou lokální turistickou atrakcí. Tradice pěstování ovoce byla založena vedle přírodních podmínek také na možnosti z oblasti vyvážet produkty po Labské vodní cestě jak do vnitrozemí Čech, tak i do blízkého Saska. V některých obcích labského údolí se sklizeň ovoce nakládala na podzim na lodě směřující do Hamburku a dalších oblastí západní Evropy. Ovocnářství s odchodem českých Němců po druhé světové válce postupně upadalo, neboť bylo velmi náročné na ruční práci a nebyla věnována dostatečná pozornost obnově sadů a potřebnému výzkumu a šíření nových odrůd ovoce. Dobré přírodní podmínky na labských svazích umožnily v minulosti i pěstování vína, které dnes přežilo jen na protějším břehu na katastru Velkých Žernosek.

Modelové území těží ze své polohy, z blízkosti a dobré dopravní dostupnosti do krajského města (poloha na nádraží na hlavní trati), stejně jako z autobusového napojení na Ústí nad Labem. To se projevilo v relativně stabilizovaném počtu obyvatel v posledních 60 letech, jakož i na výstavbě nových domů v Dolních Zálezlech i Dubici. Znamená to, že se sídla udržela sídla svojí velikostí, neboť představují vlastně suburbia krajského města.

Srovnáním kartogramů zobrazujících roky 1869 a 2011 podle počtu obyvatel připadajících na jeden dům je podstatné že nejvyšších hodnot dosahují v obou letech stejné obce – totiž ty, které se nacházejí v blízkosti Ústí nad Labem a dopravním koridoru podél Labe. Zároveň jsou nejvyšší hodnoty současné asi o 50 % nižší než v roce 1869. To odpovídá procesu urbanizace, který je pro zázemí atraktivního krajského města zvláště silný. Platí to i pro vlastní modelové území analyzovaných obcí. Poloha analyzovaného území má předpoklady pro poměrně vysokou vyjížďku za prací v širším zázemí podíl vyjíždějících se pohybuje od 33 do více než 40 % ekonomicky aktivních podle jednotlivých obcí.

Půdy, které se v širším zázemí nacházejí, jsou z hlediska úrodnosti velmi rozdílné – na jihu území jsou nejkvalitnější (přes 6,10 Kč/m²). V bezprostřední blízkosti Labe a (což charakterizuje i vlastní modelové území) je jejich produkční schopnost nejnižší (pod 3,70 Kč/m²). To i vzhledem ke svažitosti a dobré expozici bylo využito k zakládání sadů. Vzhledem k vysoké náročnosti na pracovní sílu a zahraniční konkurenci v produkci ovoce došlo k postupnému zániku tradice sadařství, jinak velmi zajímavého i z hlediska exportu až do 1. světové války. Dnes v území pracuje v priméru 1–7 % ekonomicky aktivních, v sekundéru je jihozápadní část modelového zázemí charakteristická vyššími hodnotami 10–40 %. Terciér zaměstnává 20–50 %, vyšší je tento podíl na pravé straně od toku Labe v širším zázemí modelového území.

Index změny charakterizující intenzitu tlaku společnosti na kategorie ploch blízké přírodě se v letech 1869–2010 v celé severní polovině zázemí pohybuje nad 29, přičemž zcela zásadní podíl na těchto změnách mělo období 1948–1990. To bylo jistě zásadně ovlivněno rozvojem průmyslu a nabídkou bytů dostupných v blízkém krajském městě a jeho nejbližším zázemí, což ovlivnilo odchod obyvatel ze sledovaného území a pokles intenzity zemědělského využití krajiny.

Index změny v této krajině mezi roky 1845–2010 dosahuje hodnot mezi 20–40, což je zhruba mírně nad průměrem Česka. Největší změny proběhly mezi roky 1948 a 1990 (hodnota indexu 10–25), za poslední dvacetiletí byl pak index změny kolem 2. Dlouhodobé změny rozlohy orné půdy se pohybovaly proti roku 1845 v intervalu +-15 %. Výrazně ubylo trvalých travních porostů, v úrodné krajině bylo efektivnější krmiva vyprodukovat na orné půdě. Vzhledem k tomu, že modelové území zaujímá polohu na samém okraji jádrové oblasti je nárůst zastavěných ploch o 100–150 % poněkud překvapivý. Zřejmě jde o výstavbu nových objektů zemědělské velkovýroby postavených po roce 1960 a také o nárůst počtu domů a rekreačních objektů.

Modelová oblast ležící v údolí řeky Labe v blízkosti Ústí nad Labem prošla řadou proměn. Ekonomická aktivita je poměrně nízká, což svědčí o tom, že převažuje vyjížďka za prací zejména do Ústí nad Labem a že došlo k dekoncentraci zemědělské výroby. Z pouhých 3 ekonomických subjektů s více jak 10 zaměstnanci se 2 věnují stavebnictví (resp. kombinaci stavebnictví a strojírenství) a 1 potravinářskému průmyslu.

Někdejší funkce modelového území byly poměrně dlouhodobě orientovány na bydlení a zemědělství se zaměřením na ovocnářství. Odsunem českých Němců a posílením industrializace blízkého krajského centra a těžebních oblastí, se posílila obytná funkce území spojená s velkou vyjížďkou do zaměstnání. Po restitucích a proměně JZD na zemědělská družstva vlastníků se předpokládalo posilnění někdejší funkce, k čemuž došlo je omezeně, neboť ovocnářství vyžadovalo vysoké investice a hodně ruční práce. Je tedy otázkou, zda se podaří obnovit dřívější ovocnářství, či zda bude území stále výrazněji záviset na prosperitě blízkého krajského města, případně i posílení rekreačních funkcí v jeho zázemí.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011		Vývoj počtu domů 1869–2011
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011		Struktura ekonomických subjektů 2020

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).