Digitální atlas zaniklých krajin

krkonose2

Detailní fotorealistické modely

Cíle

Eva Štefanová, Tereza Kadeřábková

Cílem bylo vytvoření realistického 3D modelu Labské boudy dle dostupných archivních fotografií a dobových pohlednic. Budova byla modelována ve své podobě kolem roku 1930.

Podrobná historie boudy je známa od jejího vzniku r.1830, kdy se vyskytovala na zcela jiném místě – níže a těsně nad vodopádem – jako kamenná budka pro prodej sýrů a kořalky. Roku 1850 byla přesunuta do zhruba dnešní polohy (p. Dewaldová). V roce 1877 byla hrabětem Harrachem přestavěna na 10 hostinských pokojů, v období mezi lety 1889-1905 následovaly další rekonstrukce – nárůst na 42 pokojů pro více než 100 hostů. 6.11.1965 vyhořela kvůli neopatrnému zacházení (Bartoš, 2016).

Historik Miloslav Bartoš – pamětník vyprávějící o historii Labské boudy, archivní záznamy + vlastní vzpomínky. „Labská bouda byla postavena úplně nesmyslně jako hráz dominujícím západním větrům. Naopak stará bouda byla k místu mnohem pokornější, užší stranou mířila proti nim.“ První stavbu, kterou šlo označit za horskou boudu, postavili na počátku 40. let 19. století Šírové z Rokytnice nad Jizerou. V historické mapě z roku 1842 je už Labská bouda zanesena (Bartoš 2016).

„První vyobrazení Labské boudy souvisí s geologem Johannem Jokélym, který byl autorem geologické mapy Krkonoš. Jeden můj kamarád našel v jeho pozůstalosti skicu objektu označeném jako Labská bouda. Je to dům, který má už štít otočený k vodopádu Labe,“ říká badatel (IDNES.CZ: Jak horskou chatku nahradil betonový kolos. Vyjde příběh Labské boudy, https://hradec.idnes.cz/pribeh-krkonosske-labske-boudy-dm6-/hradec-zpravy.aspx?c=A170103_2296134_hradec-zpravy_the (21.6.2018)).

Data a metody

Pro zpracování 3D modelu byla použita následující data:

Historické fotografie a dobové pohlednice z let 1865-1964
Výškový vrstevnicový model ZABAGED
Přehledové mapy ČR – přehledky pro ZABAGED, Geoprohlížeč, Geoportál ČÚZK 2018
Originální mapy stabilního katastru Čech 1:2880 (1824-1843) [3227], Archivní mapy ČÚZK, Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Google Maps, 2018
Textové výpovědi pamětníků; zmínky o historii Labské boudy

Zpracování 3D modelu probíhalo v následujících krocích:

Nejprve bylo nutné definovat topografický podklad území pro modelování. To bylo provedeno pomocí katastrální mapy současné Labské boudy, která je rozměry i půdorysem zcela odlišná od původní stavby. Nachází se také na jiném místě.
Vytvoření půdorysu bylo provedeno na základě dobových fotografií a pohlednic z různých pohledů. Modelována byla podoba boudy ve 30. letech 20. století. Problematické bylo stanovení rozměrů, ke kterým neexistovaly žádné číselné údaje.
Následně byla stanovena výška budovy a to poměrově k polohovým rozměrům objektu.
Modelování konkrétních textur, oken, vchodů a dalších detailů bylo provedeno na základě historických grafických předloh.
Umístění 3D modelu objektu do krajiny bylo provedeno pomocí výškového modelu ZABAGED.

Pro zpracování byl použit software SketchUp, V-Ray pro SketchUp, ArcMap a Zoner Photo Studio.

Výsledky

A) Fotorealistický 3D model Labské boudy a jeho srovnání s archivními fotografiemi (vlevo je vytvořený 3D model a vpravo je archivní fotografie)

B) Video prohlídka výsledného 3D modelu Labské boudy

Video na YouTube

Použitá literatura a zdroje

Bartoš, M. (2016): Historie krkonošských bud. Správa Krkonošského národního parku, 208.
https://archivnimapy.cuzk.cz/uazk/pohledy/archiv.html (2018)
https://hradec.idnes.cz/pribeh-krkonosske-labske-boudy-dm6-/hradec-zpravy.aspx?c=A170103_2296134_hradec-zpravy_the (21.6.2018)

krkonose2

Modely krajiny jádrových území

Markéta Potůčková, Eva Štefanová

Jádrové území tvoří katastry Rokytno v Krkonoších, Horní Rokytnice v Krkonoších a Bedřichov v Krkonoších. Původně se jedná o krajinu horského zemědělství, která nyní spadá do I. – III. zóny a ochranného pásma Krkonošského národního parku (viz Mapový server KRNAP).

Cíle

Cílem zpracování archivních a soudobých leteckých snímků bylo vytvořit spojitý náhled na zájmové území a postihnout zásadní změny v jeho vývoji od 50. let 20. století do současnosti. Vzhledem k faktu, že výsledky slouží výhradně pro interpretační účely a vizualizaci změn, byla metodika zpracování archivních snímků zjednodušena. Dílčí snímky byly umístěny do souřadnicového systému S-JTSK s využitím zpětného protínání (rovnic kolinearity) a vlícovacích bodů, jejichž souřadnice byly odečteny ze soudobého ortofota a výškového modelu dostupných z webové mapové služby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pro účely zobrazení výškové členitosti území byl pak použit výškový vrstevnicový model ZABAGED.