Boletice Klet

Mapy přírodních poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

 Nadmořská výška Orientace reliéfu
Výška Orientace
Sklonitost Roční úhrn srážek 
Sklonitost Most srazky zm
Průměrná roční teplota Průměrná délka vegetační sezóny
Most teplota zm Most veget zm

Boletice Klet

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Ivan Bičík, Zdeněk Boudný, Tomáš Burda, Pavel Chromý, Vít Jančák

Mostecko – postmontánní krajina

Postmontánní krajina modelového území Mostecka (Holešice, Třebušice, Souš) je ukázkou mimořádně silně zainvestovaného území, které bylo ještě v 19. století úrodnou zemědělskou krajinou po obou březích řeky Bíliny. Nález hnědého uhlí, a hlavně jeho intenzivní dobývání vedlo v konci 19. století k lokaci velkých investic do těžby uhlí (částečně hlubinné, později povrchové), přepravy uhlí z oblasti do Čech i zahraničí, do průmyslových provozů strojírenského, chemického a energetického průmyslu. Nabídka pracovních příležitostí vedla k silné imigraci obyvatel do podkrušnohorských pánví, a to jak z okolních zemědělských oblastí vnitrozemí, tak z oblasti Krušnohorské. Po druhé světové válce došlo k rozsáhlé výstavbě domů, později – především po roce 1970– pak k výstavně bytů v panelových domech. Rozhodnutí o velkoplošné těžbě uhlí z povrchových dolů vedlo po druhé světové válce (a hlavně pak po roce 1970) k zániku desítek obcí a také k likvidaci starého Mostu a výstavbě nového Mostu mimo ložiska velkých zásob uhlí. Moderní výšková výstavba nového Mostu představovala pro obyvatele podstatně komfortnější bydlení a služby, avšak likvidace starého regionálního centra (starého Mostu) představovala pro území obrovské dopady na infrastrukturu (došlo k přeložení koryta Bíliny, výstavbě nových silnic i železničních tratí). Od konce 80. let minulého století byly zahájeny rozsáhlé rekultivace a nové využití devastovaných důlních a skládkových ploch. Tak byla postupně na části území likvidovaných obcí (Holešice, Třebušice, Souš, ale i dalších v okolí) krajina rekonstruována do nové podoby. Na území samozřejmě dožívá těžba na území bývalých Holešic, na dalších dvou a sousedních katastrech byl vystavěn autodrom, vodní nádrže (Matylda, Most, Venuše a řada dalších menších), suchý poldr a v těsném zázemí nového Mostu dokonce velký rekreační areál včetně dostihového závodiště.

Území Mostecka je vnímáno jako silná průmyslová a těžební oblast a je možná až překvapivé, že ve většině obcí je v sekundéru zaměstnáno 30–35 % ekonomicky aktivních. Vlastní analyzované obce jsou na tom stejně, ale v terciéru je v nich podíl ekonomicky aktivních 35–41 %. Vyjížďka za prací je na úrovni 35 % ekonomicky aktivních obyvatel, v širším zázemí až přes polovinu. To dokumentuje velkou mobilitu obyvatelstva spojenou spíše s pohybem v celém prostoru ORP a do Ústí, i když v modelových místech je nabídka neobsazených pracovních míst stále vysoká. V roce 1869 připadalo v modelovém území přes 7 obyvatel na dům, v zázemí se počet obyvatel pohyboval od 6 osob a výše. Na rozdíl od jiných analyzovaných území vykázalo Mostecko i v roce 2011 poměrně vysoký počet obyvatel připadajících na jeden dům, v zázemí však tento počet ve srovnání s rokem 1869 výrazně poklesl. To svědčí kromě jiného o tom, že v jádru analyzovaného území byly postaveny stovky vícepodlažních domů, a to udržuje „obložnost“ domů na podobné úrovni jako v roce 1869, kdy zástavba byla většinou přízemní v rodinných domech.

Silně zainvestované těžební, obytné a výrobní plochy modelového území vykazují extrémně vysoký index změny – na většině území vyšší než 30, na polovině zázemí dokonce 50 a více. Hlavním obdobím zásadní proměny využití ploch modelového území bylo období vlády KSČ, kdy byly v zázemí kvůli povrchové těžbě likvidovány desítky obcí a město Most vlastně vystavěno znovu. Rekultivace území, která probíhala od poloviny 80. let minulého století pak vytvořila asi na polovině devastovaných ploch zásadně jiné kategorie využití ploch oproti minulosti (jezero, suchý poldr, autodrom, nové město Most, dostihová dráha a rekreační i zemědělské plochy). Celková dynamika změn využití ploch je výjimečná nejen v rámci Česka, ale určitě i ve středoevropském měřítku.

Krajina podhůří Krušných hor prošla v posledních 150 letech totální proměnou. Především těžba hnědého uhlí a následná rekultivace proměnila tento prostor, stejně tak došlo ke změně sociální a hospodářské struktury. Jádro modelového území se nachází na sever od centra dnešního Mostu. Část povrchu tvoří rekultivovaná území po těžbě, ale nachází se zde také zástavba místní části Souš a části obce Malé Březno. Vzhledem k tomu, že data za ekonomické subjekty byla čerpána z databáze RES, která prioritně uspořádána po obcích byly zahrnuty do výsledného grafu data za celé město Most a obec Malé Březno. Celkem jde o 105 ekonomických subjektů s potencionálním vlivem na krajinu zařazených do 15 kategorií, nejvýrazněji je zastoupen průmysl (46 subjektů z toho 5 z oboru těžby surovin), dále stavebnictví (26) a dopravy (13), které jsou zčásti spojeny právě s těžbou hnědého uhlí. O stále ještě průmyslové povaze území svědčí i podprůměrné zastoupení velkoobchodů (11) a zejména pak skladovacích a logistických subjektů (pouze 1), především ve srovnání velikostně podobným Kladnem. Jediné dva subjekty věnující se zemědělství a lesnictví pak podnikají na prostorech po rekultivaci dobývaných prostorů.

Zemědělská krajina v průběhu necelých dvou století byla aktivitami společnosti zásadně přeměněna. Nejprve na intenzivně využívanou montánní a průmyslovou krajinu pro níž byla charakteristická velká devastace přírody ale i kulturních a historických památek ovlivněných masovou výměnou bydlícího obyvatelstva. Po útlumu těžby od konce minulého století krajina dostala postupně narůstající funkce nové – obytnou, rekreační, obslužnou a dokonce na malých plochách i zemědělskou (sady, vinice apod.) a postupně se mění na postmontánní krajinu. Je pravděpodobné, že v průběhu dvou až tří dekád dojde k zániku těžby a těžkého průmyslu. Bylo by proto vhodné některým objektům a zásahům do krajiny dát trvanlivý charakter, a to s ohledem na pro příští generace.

Vývoj počtu obyvatel 1869–2011   Vývoj počtu domů 1869–2011
Počet obyvatel   Počet domů
     
Vývoj počtu obyvatel připadajících na jeden dům 1869–2011   Struktura ekonomických subjektů 2020
Obyvatel na dům   Ekonomické subjekty

 

Metodika analýzy ekonomických subjektů

Pro hodnocení byly pro užší zájmová území z RES vybrány ekonomické subjekty s počtem pracovníků nad 10, kvůli zachycení i menší ekonomické aktivity, která může ovlivnit podobu krajiny v menších obcích modelového území. Zjišťováno bylo hlavní odvětví činnosti subjektu, jeho velikost podle kategorii, sídlo a příslušnost do modelového území, vše podle číselníku ČSÚ (viz https://www.czso.cz/csu/res/registr_ekonomickych_subjektu).

Problémem byl velký počet ekonomických subjektů především v městských centrech modelových územích (Praha 8 – Karlín a Libeň, nutnost zahrnutí celých území Mostu – Podkrušnohoří, Kladna – Kladensko, Jirkov – Červený Hrádek). Dále bylo nutné eliminovat odvětví bez přímého vlivu na krajinu především obslužného charakteru (školství, obce, stravovací zařízení, maloobchod, bezpečnostní agentury, banky, pojišťovny, reklamní agentury apod.), které jsou zastoupeny plošně v řadě míst. V rámci cestovního ruchu byly zahrnuty jen ty subjekty, které mohou mít vliv na krajinu, jako kempy či golfová hřiště. V rámci Prahy se jedná často o centrály ekonomických subjektů (zejména velkoobchody a obchodní zastoupení). Dvě zájmová území nebyla vůbec zahrnuta (Novobystřicko žádný subjekt, Prášily pouze jeden subjekt) a na Nymbursku pak jsou dva subjekty. Hlavní obor činnosti byl v případě nejasnosti (více činností) ověřován dále z veřejně přístupných zdrojů a místním šetřením. Vzhledem k velké roztříštěnosti pak bylo provedeno sloučení do 17 činností. Celkem se nachází v rámci 10 zpracovaných modelových území 241 zařazených ekonomických subjektů s více jak 10 pracovníky (nejvíce na Kladensku – 123, Pokrušnohoří – 105 a zejména v Praze – 310 subjektů).

Boletice Klet

Mapy socioekonomických poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

 Hustota zalidnění v roce 1869 Hustota zalidnění v roce 1950 Hustota zalidnění v roce 2011
Mostecko Mostecko Mostecko

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
v priméru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
v sekundéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
v terciéru na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

Mostecko Mostecko Mostecko

 

Podíl ekonomicky aktivních obyvatel
na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel

Počet obyvatel připadající
na jeden dům v roce 1869
Počet obyvatel připadající
na jeden dům v roce 2011
Mostecko Mostecko Mostecko
  Vyjížďka do zaměstnání  
  Mostecko  

 

Index změny  Index změny
Index změny Index změny

Boletice Klet

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Zdeněk Lipský

Zaniklá a přeměněná krajina Mostecka

Modelové území Mostecka leží v geomorfologickém celku IIIB-3 Mostecká pánev, podcelku IIIB-3B Chomutovsko-teplická pánev, okrscích IIIB-3B-4 Jirkovská pánev a IIIB-3B-5 Komořanská kotlina. Na východě do něj zasahuje svými nejzápadnějšími vulkanickými elevacemi geomorfologický celek IIIB-5 České středohoří, podcelek IIIB-5B Milešovské středohoří a okrsek IIIB-5B-3 Bořeňské středohoří. Geologické podloží Mostecké pánve tvoří třetihorní, převážně miocenní písky a jíly se slojemi hnědého uhlí. Mladší kvartérní akumulační pokryvy pánve, říční terasy, náplavy a jezerní sedimenty byly odstraněny a přemístěny těžební činností. Převážnou část povrchu Mostecké pánve dnes tvoří přemístěné skrývkové sedimenty na výsypkách a rekultivovaných povrchových dolech. Neogénní sedimenty včetně uhelných slojí, původně skryté v hloubce desítek metrů, jsou dnes obnažené na dně dosud aktivních nebo ještě nerekultivovaných dolů. Bořeňské středohoří, zde představované izolovanými vrchy Spičák, Hněvín, Resl, budují neogenní vulkanické horniny typu čedičů a znělců.

V Mostecké pánvi převládá antropogenní, člověkem přemodelovaný reliéf reliéf povrchových dolů a výsypek. Reliéf je převážně plochý v nadmořské výšce 230 – 300 m, typologicky odpovídá rovině nebo ploché pahorkatině. Dna povrchových dolů jsou zahloubena 30 – 60 m pod okolní povrch. Svahy těžebních jam jsou zpravidla terasované, jak skrývka nebo i těžba probíhala či probíhá na několika etážích. Dno povrchových dolů zasahuje hluboko pod 200 m nad mořem. Nejvyšší body reliéfu představují vulkanické suky Resl (413 m), Hněvín (399 m), Široký vrch (396 m) a Špičák (399 m) na východě modelového území v okolí Mostu. Zvedají se příkrými svahy a nápadně se odlišují od plochého reliéfu Mostecké pánve.

Mostecko leží v teplé a suché klimatické oblasti ve srážkovém stínu Krušných hor. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje pouze 400 – 450 mm a patří k absolutně nejnižším v Česku. Podzim a zima bývají mírné a mlhavé, s četnými inverzemi. Sněhová pokrývka v zimě bývá nízká a velmi nestálá. Léto je dostatečně dlouhé a teplé, umožňující pěstovat vinnou révu.

Převládajícím půdním typem Mostecké pánve jsou antroposoly (antropozemě, technosoly, tj. úplně nové půdy bez kontinuity vývoje vytvořené na antropických substrátech nebo antropogenně obnaženém podloží. Na svazích vulkanických elevací se vytvořily kambizemě  dystrické a modální.

Mostecko leží ve fytogeografickém obvodu Českého termofytika, fytogeografický okres 3 Podkrušnohorská pánev. Vulkanické kopce u Mostu jsou zahrnuty do fytogeografického podokresu 4a Lounské středohoří. Potenciální přirozenou vegetaci Mostecké pánve tvořila původně černýšová dubohabřina, ve sníženinách podél vodních toků a bývalého Komořanského jezera střídaná střemchovou doubravou a podmáčenou olšinou. V současné člověkem pozměněné krajině by podle Neuhäuslové potenciální přirozenou vegetaci tvořil komplex sukcesních stádií lesa na antropogenních stanovištích.

V současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládá devastovaná odlesněná krajina povrchových dolů s obnaženým sedimentárním podložím bez vegetačního krytu. Na rekultivovaných výsypkách vzhledem k převládajícímu typu lesnické rekultivace převládají mladé, převážně listnaté lesní porosty s převahou břízy, dubu a příměsí dalších listnatých stromů a keřů. Z jehličnanů se nejvíce uplatňuje vysázený nepůvodní modřín. Větší lesní celek co do trvání staršího a stabilnějšího lesa pokrývá neovulkanický masiv Resl. V samotné Mostecké pánvi se největší lesní plocha rozkládá na Kopistské výsypce, která byla lesnicky rekultivovaná již od 60. let 20. století. Vyskytují se zde i sekundární travinobylinné prosty, na rekultivovaných plochách v okolí Mostu je rovněž lesoparková úprava. Významným krajinným prvkem současné nově vytvořené posttěžební krajiny se staly vodní plochy antropogenních jezer, z nichž největší je jezero Most (cca 300 ha), dále jezero Matylda (38 ha) a malé Labutí jezírko (necelé 2 ha) přímo v Mostě před přemístěným děkanským kostelem. Významnou část krajiny tvoří umělé povrchy dopravních koridorů, továrních objektů a dalších staveb, ať už funkčních nebo opuštěných.       

Z hlediska ochrany přírody má zájmové území velmi malý význam, protože původní přírodní prvky byly zničeny a vymazány z krajiny. Proto tu není žádné zvláště chráněné území, které by chránilo zbytky původní přírody. I v této maximálně devastované a potom uměle vytvořené nové krajině je však vymezen územní systém ekologické stability, dosud převážně nefunkční. Významnou pozici v něm zaujímá Kopistská výsypka, na níž bylo vymezeno regionální biocentrum reprezentující současné biogeografické poměry Mostecké pánve. Vzhledem k zalesnění, částečnému zatravnění a existenci malých vodních ploch na výsypce je toto biocentrum hodnocené jako částečně již funkční. Kopistská výsypka a další části Mostecké pánve současně slouží jako jedinečná laboratoř sledování přírodních procesů sukcese, migrace organismů, biodiverzity v nově vytvořené krajině.