podboransko

Mapy přírodních poměrů

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

 Nadmořská výška Orientace reliéfu Sklonitost
 5 Podboransko nadm vyska zmenseno  5 Podboransko orientace zmenseno  5 Podboransko sklonitost zmenseno
 Roční úhrn srážek Průměrná roční teplota Prům. délka vegetační sezóny
 5 Podboransko srazky zmenseno  5 Podboransko teplota zmenseno  5 Podboransko veg sez zmenseno

podboransko

Socioekonomická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Modelové území Podbořansko leží v jižní části Ústeckého kraje v blízkosti jeho hranic s kraji Plzeňským a Karlovarským v periferní poloze na rozhraní dosídleného a kontinuálně se vyvíjecího území. Správně patří od obvodů ORP Podbořany a ORP Žatec. 

Obvod obce s rozšířenou působností Podbořany (zároveň tvoří jedno POÚ) v jihozápadní části Ústeckého kraje v okrese Louny v Mostecké pánvi a Rakovnické pahorkatině v povodí Blšanky, na západ zasahují Doupovské hory. Na severu sousedí s ORP Kadaň, na východě s ORP Žatec, na jihu se Středočeským a Plzeňským krajem a západě s Karlovarským krajem. Rozl. 337 km2, počet obyvatel k 1. 11 2017 15 717 (k 1. 1. 2012 15 843). Celkem je zde 11 obcí (města Blšany, Kryry, Podbořany, Vroutek a městys Nepomyšl), v centru ORP žije 40 % obyvatel. Vnitřní periferie na rozhraní hned čtyř krajů i z hlediska Ústeckého kraje periferní území (hustota zalidnění 46 obyv./ km2 je nejnižší v  kraji), významně bylo postiženo odsunem Němců po 1945. Národnostní složení bylo ovlivněno dosídlením, významná menšina reemigrantů z Volyně. Zemědělský region (67 % zemědělská půda), tradice má pěstování chmele a obilnin. Průmysl zastoupen spíše menšími a středními podniky (keramický – Lasseslberger, strojírenský a automobilový, sklářský), relativně vysoká je nezaměstnanost. V oblasti se nachází řada objektů druhého bydlení (chalupy). Z  cestovního ruchu má význam zámek a park Krásný Dvůr a Schillerova rozhledna v Kryrech, historické centrum Podobřan. Přes jih území prochází silnice I/6 Karlovy Vary-Praha a I/27 Most-Plzeň, železniční spojení zastupují pouze regionální trati.

V ORP Podbořany se nachází pouze 1 dobrovolný svazek obcí: - Svazek obcí Podbořansko.  

Obvod obce s rozšířenou působností Žatec (zároveň tvoří jedno POÚ) v jihozápaní části Ústeckého kraje v okrese Louny v Žatecké pánvi a Dolnooharské tabuli, na jihozápad zasahuje Rakovnická pahorkatina a na východ plošina Džbán v povodí Ohře a Blšanky. na západě sousedí s OPR Kadaň a Podbořany, na severu s ORP Chomutov a Most, na východě s ORP Louny a na jihu se Středočeským krajem. Rozloha je 307 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 27 158 (k 1. 1. 2012 27 218), hustota zalidnění 88 obyv./ km2(druhá nejnižší v kraji po ORP Podbořany). V obvodu ORP je 18 obcí (městem je pouze Žatec),. Venkovské rozptýlené osídlení, které bylo výrazně postiženo odsunem Němců po 1945; téměř 75 % obyvatel žije ve správním centru. Největší chmelařská oblast v Česku s velmi dlouho tradicí pěstování (sušší oblast ve srážkovém stínu Krušných a Doupovských hor), Největší zaměstnavatelé se soustředí průmyslová zóně Triangle (automobilový, strojírenský a elektrotechnický průmysl, výroba pneumatik Nexen), zastoupeno je i potravinářství (pivovar Žatec), přesto je nezaměstnanost zhruba dvojnásobná oproti průměru Česka. Dopravně významná poloha na dokončované dálnici D7 a silnici I/27 z Mostu do Plzně. Pro cestovní ruch má význam zejména městská památková rezervace Žatec – muzeum chmele a pivovarnictví – kandidát na zařazení dna seznam UNESCO, zámek Líčkov a vesnická památková zóna Stekník.

podboransko

Fyzickogeografická charakteristika

Mapy přírodních poměrů | Mapy socioekonomických poměrů

Fyzickogeografická charakteristika | Socioekonomická charakteristika

Širší modelové území periferní oblasti Podbořansko leží ve dvou geomorfologických  podprovinciích. Západní a severní část leží v podprovincii Krušnohorské (III), oblasti IIIB Podkrušnohorské, geomorfologických celcích IIIB-3 Mostecká pánev, podcelku IIIB-3A Žatecká pánev, a IIIB-4 Doupovské hory. Jižní a východní část včetně většiny jádrového území katastrů Blšany, Malá Černoc, Soběchleby, Stachov u Blšan a Siřem leží v geomorfologické podprovincii Poberounské (V), oblasti VB Plzeňská pahorkatina, geomorfologickém celku VB-1 Rakovnická pahorkatina, podcelku VB-1A Kněževeská pahorkatina.

Geologické podloží širšího zájmového území je značně pestré. Doupovské hory v západní části jsou tvořeny neovulkanickými horninami a jejich pyroklastikou (bazalty, tefrity, andezity, trachyty, fonolity). Mosteckou resp. Žateckou pánev budují neogenní písky a jíly, v podloží se nacházejí i vulkanické horniny, křídové sedimenty a staré krystalické horniny. Většinu území Žatecké pánve pokrývají kvartérní sedimenty různého původu  - převážně eolické pokryvy spraše, fluviální náplavy v širokých údolních nivách a říční terasy. Rakovnickou pahorkatinu ve východní části území budují permokarbonské sedimentární komplexy tvořené prachovci, jílovci, jílovitými břidlicemi, pískovci, slepenci, arkózami.  

Reliéf jádrového území východně od Blšan má charakter členité pahorkatiny v nadmořské výšce 270-435 m. Na široké rozvodní plošiny se zarovnanými povrchy pliocenního až kvartérního stáří navazují mírné až středně ukloněné svahy se sklonem do 15°. Údolí Blšanky a jejího přítoku Černockého potoka jsou mělká, široce rozevřená s dobře vyvinutou údolní nivou. Na svazích se vyskytují četné erozní rýhy a strže, které jsou vesměs suché. Západní okraj jádrového území tvoří plochý a odlesněný reliéf Žatecké pánve v nadmořské výšce 270-360 m typu ploché pahorkatiny, s převahou zarovnaných povrchů plošin a velmi mírných svahů.

Na Podbořansku se vyskytují četné zahloubené montánní formy reliéfu v podobě kaolínových lomů.

Doupovské hory zasahují na západ širšího modelového území jen svou nízkou okrajovou částí. Mají zde charakter členité pahorkatiny až vrchoviny v nadmořské výšce 350-550 m.  

Modelové území Podbořansko leží v teplé a suché klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou 8 až 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje jen 450-500 mm. Území leží ve výrazném srážkovém stínu Krušných a Doupovských hor a patří mezi nejsušší v Česku. Zima je zejména v posledních dekádách vlivem globálního oteplení mírná a krátká, s velmi nízkou a nestálou sněhovou pokrývkou. Na podzim a v zimě se však vlivem kotlinové polohy vyskytují časté inverze. Léto bývá poměrně dlouhé, slunečné a suché.

Území leží ve fytogeografickém obvodu České termofytikum, fytogeografický okres 2 Střední Poohří. Západní okrajová část širšího zájmového území, kam zasahují Doupovské hory, patří do fytogeografického okresu 1 Doupovská pahorkatina. Lesní vegetační stupeň je převážně 2 bukovodubový. Potenciální přirozenou vegetaci podle Neuhäuslové tvoří černýšová dubohabřina, na plošinách střídaná subacidofilní teplomilnou doubravou, v okrajových částech širšího území acidofilní biková a/nebo jedlová doubrava. V údolních nivách by potenciálně rostla střemchová jasenina s mokřadními olšinami.

V současném vegetačním krytu převládá orná půda, a to i v údolních nivách, které byly až do 19. století využité především jako aluviální louky. V jádrovém území se vyskytují pro tuto oblast charakteristické chmelnice, kterých však v minulosti bylo mnohem více. Na Podbořansku, ale i v okolí Blšan, Vroutku, Nepomyšle, Kryr byly v minulosti založeny početné a rozsáhlé ovocné sady. V současnosti řada ploch ovocných sadů leží ladem a zarůstá novou divočinou.

Podobně zarostly křovinatými listnatými porosty s četným výskytem invazního akátu také četné erozní strže. V posledních dekádách se zvětšila plocha lesů a plocha trvalých travních porostů, především v členitém reliéfu povodí Černockého potoka v jádrovém území což je charakteristickým znakem jeho extenzifikace. Celkově však obě tyto kategorie využití krajiny mají malý rozsah.

Větší plochy lesů jsou až za hranicemi modelového území v oblasti Džbánu a Doupovských hor. Převládají listnaté a smíšené lesy tvořené dubem, lípou, jasanem, akátem, z jehličnatých dřevin se vyskytuje především borovice lesní, místy nepůvodní modřín a vysázená borovice černá, v malé míře smrk. Vzhledem k suchosti území ležícího ve srážkovém stínu zde byly vybudovány dvě závlahové vodní nádrže Blšany a Očihov.

V jádrovém území se vzhledem k intenzitě jeho využívání zejména v minulosti nevyskytují zvláště chráněná území přírody. Do východní části (Malá Černoc, částečně Soběchleby a Siřem) zasahuje přírodní park Džbán, který je kategorií obecné ochrany krajiny vyhlášený k ochraně charakteristického krajinného rázu. Z hlediska ochrany přírody je nejcennější okraj Doupovských hor se zbytky původních porostů xerotermních doubrav (přírodní rezervace Dětaňský chlum). U zámku v Krásném Dvoře, který leží také pouze na okraji širšího modelového území, byl na ploše 96 ha vybudován hodnotný anglický park, jeden z nejcennějších v Česku.