Digitální atlas zaniklých krajin - Proměny krajiny a její ochrana

Starý Hrozenkov

Typologie přírodní krajiny

Dušan Romportl

Cíle

Cílem typologie bylo zasazení modelových oblastí do širšího kontextu přírodních podmínek České republiky. Jako vhodný prostorový rámec slouží typologie přírodní krajiny vytvořená na základě syntézy klíčových fyzickogeografických faktorů prostředí.

Data a metody

Typologie přírodních krajin je založena na syntéze charakteristik klimatu, reliéfu a substrátových poměr. Odpovídající data (digitální model reliéfu, klimatologická data a geologická mapa) byly pomocí analýzy hlavních komponent sloučeny a výsledný vícepásmový rastr byl pak segmentován v prostředí programu eCognition do jednotlivých polygonů. Tyto byly následně klasifikovány do konečných typů přírodních krajin.

Výsledky

Výsledná mapa krajinných typů ukazuje vybraná modelová území v širším kontextu přírodních poměrů. Poskytuje jednak přehled o rozdílech mezi jednotlivými modelovými lokalitami a zároveň ukazuje vnitřní heterogenitu širšího okolí zájmových území. Současně pomáhá interpretovat sledované procesy v krajině modelových lokalit.

Použitá literatura a zdroje

D. ROMPORTL, T. CHUMAN, Z. LIPSKÝ: Typologie současné krajiny Česka, Geografie–Sborník ČGS 118 (1), 16-39.
T. Chuman, D. Romportl: Multivariate classification analysis of cultural landscapes: An example from the Czech Republic, Landscape and Urban Planning 98 (3-4), 200-209.

Starý Hrozenkov

Ochrana přírody

Ochrana přírody | NATURA 2000

Dušan Romportl

Cíle

Stav územní ochrany přírody a krajiny spolurozhoduje o dalším vývoji zaniklých krajin. Cílem analýzy je proto vyjádřit rozsah a prostorové rozložení hlavních kategorií zvláště chráněných území.

Data a metody

Pro vizualizaci stavu územní ochrany přírody a krajiny byla využita volně dostupná databáze zvláště chráněných území a vrstva lokalit soustavy NATURA 2000, které poskytuje AOPK ČR. Znázorněny tak byla jak velkoplošná, tak maloplošná chráněná území – národní parky a chráněné krajinné oblasti, (národní) přírodní rezervace a (národní) přírodní památky; a dále Ptačí oblasti a Evropsky významné lokality.

Výsledky

Použitá literatura a zdroje

AOPK ČR (2018): Databáze ochrany přírody a krajiny.
HOŠEK, M.; ŠKAPEC, L. (eds.) (2012). Příroda České republiky v mapách. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 36 s. ISBN 978-80-87457-26-9.

Starý Hrozenkov

Historické změny vegetace

Jaroslav Vojta

Cíle

Cílem bylo zjistit jakému typu využití krajiny koncem 19. století odpovídají současné biotopy zjištěné mapováním NATURA 2000.

Data a metody

Stav krajiny v polovině 19. století zobrazuí data vytvořená vektorizací barevných rastrových kopií tzv. císařských povinných otisků map Stabilního katastru. Mapa aktuální vegetace je přejata z mapování NATURA 2000 (http://www.nature.cz/natura2000-design3). Obě vektorové vrstvy byly překryty (intersect). Jsou prezentovány generalizované mapy a grafy s vypočtenými podíly historického land use na současných biotopech NATURA 2000.

Výsledky: Travinná vegetace

Velká plocha bývalých polí jsou dnes luční porosty (mapa 1, graf 1) a většina z nich byla mapována jako kvalitní (graf 1). Pokud se týká biotopů, převážně kontinuální jsou pouze vlhké louky (T1.5, T1.6 a T1.10, tab. 1), které byly hůře obdělávatelné. Mezi vlhkými loukami najdeme díky pastvě i jinde relativně vzácnou vegetaci vlhkých narušovaných půd (T1.10). Přes 90% současných suchých trávníků vzniklo na bývalé orné půdě (T3.4, tab. 1). Nejedná se o extrémně suchá stanoviště jako v jiných oblastech ale spíše o relativně mezofilní polohy, kde roste kombinace drůhů s různými nároky (viz Vegetační charakteristika). Jedná se o druhově nejbohatší porosty Bílých Karpat a jejich úspěšná regenerace je proto v krajině více než žádoucí. Je však potřeba zachovat potřebný management (kosení).

Mapa 1: Travinná vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 1) na podkladě historického land use.

Graf 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci trávníků
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

biotop	lesy	pastviny a louky	pole	zahrady	ostatní	celková rozloha [m²]
T1.1	1.0%	29.6%	65.8%	2.6%	1.0%	3412807.0
T1.10	7.0%	71.0%	7.7%	11.4%	2.9%	3457.3
T1.3	0.9%	49.8%	46.8%	1.7%	0.9%	546012.8
T1.5	0.3%	60.3%	35.9%	1.3%	2.2%	18547.2
T1.6	31.3%	57.3%	1.6%	4.4%	5.3%	7099.2
T3.4	0.0%	8.6%	91.4%	0.0%	0.0%	19727.1
podíl na celkové rozloze	1.0%	32.4%	63.0%	2.5%	1.0%	4007650.6

Tabulka 1: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci bezlesých biotopů.

Výsledky: Lesy

Lesní porosty jsou v území poměrně rozsáhlé a z větší části kontinuální (mapa 2, graf 2). Primární jsou především bučiny (L5.1. L5.4), naopak (karpatské) dubohabřiny (L3.3) a jasanovo-olšové luhy (L2.2) jsou většinou sekundární (tab.2).

Mapa 2: Lesní vegetace podle NATURA 2000 (viz tab. 2) na podkladě historického land use.

Graf 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci mezofilních lesů
(šrafovaně je vyznačen podíl méně reprezentativních lokalit).

biotop	lesy	pastviny a louky	pole	zahrady	ostatni	celková rozloha [m²]
L2.2	11.4%	62.2%	8.3%	5.9%	12.2%	328607.8
L3.3	5.5%	75.4%	16.0%	1.6%	1.4%	517356.8
L5.1	79.1%	17.7%	2.8%	0.1%	0.3%	4475000.4
L5.4	71.4%	18.4%	9.2%	0.1%	0.8%	166258.5
podíl na celkové rozloze	67.8%	25.9%	4.6%	0.6%	1.1%	5487223.5

Tabulka 2: Procentuelní podíl historického využití krajiny v současné vegetaci lesních biotopů.

Použitá literatura a zdroje

Guth J. (2002): Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (metodiky podrobného a kontextového mapování).- AOPK ČR, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. [eds.] (2010): Katalog biotopů České republiky - AOPK ČR, Praha.
Lustyk P., Guth J. (2009): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotopů. AOPK ČR, Praha.
Data mapování Natura 2000 AOPK ČR, Praha.